Protipovodňová ochrana jihu Moravy by přišla na 1,7 miliardy

Brno - Základní protipovodňová ochrana Jihomoravského kraje by vyšla na nejméně 1,7 miliardy korun. S projekty za tuto částku počítá ve své studii Povodí Moravy. V částce jsou zahrnuty hlavně úpravy koryt řek - jejich rozšíření, zpevnění nebo oprava - a dále stavby různých rozlivových nádrží a poldrů. Nejnákladnější stavbou má být poldr Přítluky za téměř 1,2 miliardy korun.

Studie vznikala několik měsíců, do konce roku se k ní mohou vyjadřovat starostové kraje i obyvatelé. Příští rok by ji měli schválit zastupitelé.

Suma, kterou stát a jeho instituce vydají za protipovodňová opatření, bude v kraji patrně vyšší než 1,7 miliardy korun. Vodohospodáři v dokumentu zmiňují další potřebné úpravy, jejichž náklady ještě nejsou vyčísleny. Platí to například o opatřeních, která mají zvýšit možnost zadržet vodu na soutoku Moravy a Dyje.

Ohroženo je Brno, Blansko či Ivančice 

Podle vodohospodářů je ochrana regionu proti záplavám zatím nedostatečná. Z velkých měst potřebuje podle studie posílit protipovodňovou ochranu Brno, a to jeho části podél obou velkých řek - Svitavy i Svratky. Velkou vodou je ve městě ohroženo 30.000 obyvatel, vypočítali vodohospodáři.

„Řádově nižší počty nedostatečně chráněných obyvatel mají sídla Kyjov na Kyjovce, Blansko na Svitavě, Bučovice na Litavě, Tišnov a Veverská Bítýška na Svratce, Ivančice na Jihlavě,“ uvádí se v dokumentu.

Vodohospodáři zkoumali i to, zda jsou v kraji na prudké zvýšení hladiny řek připravena jejich koryta. Vyčistit potřebuje například koryto Litavy, a to téměř po celém toku od hranice se Zlínským krajem po Židlochovice na Brněnsku. Dostatečnou kapacitu pro průtok velké vody nemá více než 100 mostů v regionu.

Jihomoravský kraj zasáhly intenzivní záplavy v letech 1997, 2002 a 2006 a způsobily škody za miliardy korun. Velká voda se ale regionu nevyhýbala ani v jiných letech, při intenzivním jarním tání nebo přívalových deštích byla však obvykle poškozena menší území.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...