Poláci, nebojte se - Jan Pavel II. vyzval k pádu totality

Varšava/Praha - Jan Pavel II. ovlivnil politickou tvář světa jako snad žádný papež v historii. Hned na začátku jeho pontifikátu k tomu výrazně přispěla první návštěva rodného Polska - a první návštěva papeže v komunistické zemi vůbec, která začala 2. června 1979. Podněty, které papež v Polsku zanechal, vedly zanedlouho k rozmachu nezávislého odborového hnutí Solidarita a ke zformování opozice. Po jeho pověstné výzvě "Poláci, nebojte se!" začalo odpočítávání konce totalitních režimů v dnes již bývalém sovětském bloku.

„Komunisté očekávali, že dojde k nepokojům, a tehdejší ministr obrany Jaruzelski nasadil masivní bezpečnostní síly. Ukázalo se ale, že k ničemu podobnému nedošlo, vše proběhlo v klidu, ale papež samozřejmě poukazoval na neslučitelnost komunistického režimu a lidských práv,“ přibližuje událost historik Jaroslav Šebek. Ulice byly ovšem zaplněny stovkami tisíc lidí, kteří si po výzvě Jana Pavla II. uvědomili svoji sílu. O rok později, v roce 1980, visely už během stávek v gdaňských loděnicích obrovské portréty papeže všude, což byla nová a neuvěřitelná věc.

Jan Pavel II., který na papežský stolec usedl na podzim 1978, se rozhodl pro taktiku, která se osvědčila. Využíval každého výročí, které připomíná východoevropským národům jejich dějiny, o které je připravil komunismus. Vyjádřil tedy přání vydat se na jaře 1979 do Polska při příležitosti 900. výročí mučednické smrti svatého Stanislava, biskupa krakovského. Tento prelát byl zavražděn polským králem Boleslavem II., který chtěl z církve učinit nástroj státu.

9 minut
Rozhovor s Jaroslavem Šebkem a Stanislavem Pazderkou
Zdroj: ČT24

Mši před Palácem kultury a vědy komunisté snášeli trpce

Dobře znám byl také papežův smysl pro nekonvenčnost při sestavování programu jeho četných zahraničních cest. Před 30 lety se ve Varšavě například rozhodl celebrovat slavnostní mši přímo před Palácem kultury a vědy, symbolem komunistického režimu a polsko-sovětské věrnosti, což tehdejší mocipáni trpce snášeli.

V době, kdy se Jan Pavel II., vlastním jménem Karol Wojtyla, stal papežem, byl komunismus ve východních zemích i v celém světě na vrcholu moci. Volba tehdejšího krakovského kardinála a rodáka z blízkých Wadowic proto znamenala obrovské povzbuzení pro katolické odpůrce komunismu nejen v Polsku.

Wojtyla byl druhým neitalským papežem v historii

Charismatický Jan Pavel II. (1920-2005), jedna z největších postav polských dějin, byl prvním neitalským papežem po 455 letech a druhým v historii vůbec, prvním byl Holanďan Adrian Florisz Dedel. Proslul jako bojovník proti komunismu a ochránce lidských práv. Stal se třetím nejdéle sloužícím papežem - téměř 27 let pontifikátu - v dvoutisícileté historii římskokatolické církve.

Několik mladých věřících se odebralo s papežem Benediktem XVI. k hrobu Jana Pavla II., aby se zde v tichosti pomodlili.
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...