Sudice (Blanensko) - Odborníkovi na srnčí zvěř Pavlu Schererovi se podařilo v zajetí odchovat nejsilnějšího srnce na světě. Žije na jeho rodinném statku poblíž Sudic na Blanensku. Tříletý srneček Julínek se pyšní pevným, nádherně členitým parožím, které se ani ve volné přírodě jen tak nevidí. Podle majitele má zvíře hodnotu „dvou nových octavií“, neprodal by ho ale za nic na světě.
Nejsilnější srnec odchovaný v zajetí žije na Blanensku
Sílu srnců myslivci hodnotí podle paroží. „Měříme je podle několika kritérií - objemu parůžků, hmotnosti celkové trofeje, potom se hodnotí vzhledové body, jako je například perlení, růže; délka výsad, volumetrickou metodou se měří celkový objem parůžků. Součet všech těchto hodnot udává výslednou bodovou hodnotu trofeje,“ vysvětlil chovatel a spoluautor odborné publikace O srnčí zvěři Pavel Scherer. Zatímco trofeje „zlatých“ srnců běžně dosahují kolem 135 bodů, jeho srneček Julínek jich nasbíral rovnou 200.
„Zajímavostí je, že oba jeho rodiče byli drobní, avšak on i jeho dva sourozenci ze stejného vrhu vyrostli do nadprůměrných rozměrů,“ tvrdí Scherer. K tomu podotýká, že zvířeti jsou zatím pouhé tři roky a jeho paroží se proto může ještě vyvíjet. „Srnec může trofejově kulminovat kolem čtvrtého, pátého, ale klidně i sedmého roku. Odvíjí se to prioritně od výživy, kondice, zdravotního stavu,“ vysvětlil.
Tříletý Julínek je srnec plný života (zdroj: ČT24)
Není divu, že o vzácného srnečka už projevili zájem také kupci - jeho majiteli za něj nabídli neuvěřitelných 13 tisíc eur. O prodeji ale Pavel Scherer rozhodně neuvažuje. „Každý rok ty parůžky shodí, dá se na nich pozorovat celoživotní vývoj srnce. Pro mě je biologický výzkum jeho paroží daleko cennější než velký balík peněz,“ uzavřel s úsměvem chovatel.
Pavel Scherer (*1965, Vyškov) absolvoval stavební učiliště a poté začal pracovat jako elektrotechnik na brněnském výstavišti. Vztah k přírodě a lesní zvěři si vybudoval především v době výkonu vojenské služby na Znojemsku. Koncem 90. let se s rodinou přestěhoval na samotu u Sudic na Blanensku, kde se začal věnovat myslivosti. Je spoluautorem publikace O srnčí zvěři a mnoha odborných článků v časopisech. Vede přednášky a semináře určené zejména pro myslivecká sdružení.