Národní park Nízké Tatry slaví výročí

Bratislava - Nízké Tatry se dostaly na seznam národních parků 14. června 1978. Pro turisty ze Slovenska, ale i z Čech nebo z Polska jsou Nízké Tatry jedním z nejznámějších slovenských pohoří. Během celého roku na jejich svahy zamíří víc než milion návštěvníků. Se svým monumentálněji pojmenovaným sousedem - Vysokými Tatrami - si ve výšce a kráse nijak nezadají.

Na několikadenní hřebenovou túru po Nízkých Tatrách láká milovníky turistiky kromě přírodních krás i hustá síť turistických útulků, takže mohou každou noc strávit pod střechou. Především západní část Nízkých Tater s horami Ďumbier a Chopok proto kvůli počtu návštěvníků často připomíná spíše městské korzo. Nejdelší hřebenová trasa od Donoval po Telgárt je dlouhá zhruba 90 kilometrů a těm zdatnějším její překonání trvá tři až pět dní.

Pochody po turistických stezkách mohou zájemci proložit návštěvou několika zpřístupněných jeskyní. K těm nejoblíbenějším patří Demänovská jaskyňa slobody, dobrodružné povahy zase vyhledávají Jaskyňu mŕtvych netopierov, kam se ale dostanou pouze s průvodcem a jeskyňářskou výstrojí.

Nízké Tatry nabízejí různorodé vyžití. Nejde tu přitom jen o tradiční lyžování v zimních střediscích; čím dál častěji už lze vyzkoušet i různé adrenalinové atrakce. Některé z nich ale způsobují místním ochráncům přírody vrásky na čele. Do chráněných oblastí totiž nejednou vyráží mládež třeba na půjčených motorkách či čtyřkolkách.

Část Nízkých Tater se dodnes vyrovnává s následky ničivé kalamity z roku 2004. I když vichřice tenkrát mnohem více postihla Vysoké Tatry, i v Nízkých Tatrách zničila 2000 hektarů lesa a lesníci museli na čas uzavřít některé značené cesty.

Národní park Nízké Tatry (NAPANT) je svou rozlohou více než 70.000 hektarů největším z devíti slovenských národních parků. Turisté se tu mohou potkat s obávanou největší slovenskou šelmou, medvědem, na hřebenech jsou k vidění kamzíci a vzácně i rys ostrovid. Pramení zde čtyři významné slovenské řeky: na severních svazích Čierny Váh a Hornád, na jihovýchodě Hron a Hnilec. Pánem nízkotatranských vrchů je se svou nadmořskou výškou 2043 metrů Ďumbier. Kráľova hoľa s 1943 metry zase kraluje středoslovenskému Horehroní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...