Michail Šolochov - spisovatel ve službách režimu

Moskva - Kdybyste si v knihovně měli vystavit sebrané spisy ruského prozaika Michaila Šolochova, zabrala by jeho tvorba jistě jednu z polic. Jen románová epopej z kozáckého prostředí Tichý Don čítá několik set stran. Však byl také spisovatel za tento román psaný v duchu sovětského realismu oceněn Nobelovou cenou za literaturu pro rok 1965. Zemřel v roce 21. února 1984. Michail Alexandrovič Šolochov se narodil 24. května v osadě Kružilino v kozácké stanici Vjošenskaja na levém břehu Donu na severu Rostovské oblasti (jihozápadní Rusko). Osudy donského kozáctva v první polovině 20. století se tak staly také hlavním tématem jeho literární tvorby.

Ve svých třinácti letech se připojil k ruským revolucionářům bojujícím v tehdejší občanské válce. Na počátku dvacátých let dvacátého století odešel do Moskvy s cílem stát se novinářem a spisovatelem. V roce 1926 vyšla jeho prvotina, naturalisticky laděné Donské povídky. Dva roky na to započal práci na svém monumentálním, čtyřdílném románu Tichý Don, který zachycuje období první světové války, občanské války a kolektivizace. Stejnou tematiku zachycuje i dvoudílný román Rozrušená země.

Spisovatel ve službách režimu

V roce 1932 vstoupil do Komunistické strany Sovětského svazu, v roce 1936 se stal poslancem. Vstřícný postoj k režimu mu tak zajistil bezbřehou propagaci vlastního díla po celé zemi a následně po celém východním bloku. V roce 1941 obdržel Stalinovu cenu, v roce 1955 Leninův řád a v roce 1960 Leninovu cenu.

Literární snahy korunovalo udělení Nobelovy ceny za literaturu v roce 1965, a to za „uměleckou sílu a celistvost, s nimiž zachytil ve svém eposu o Donu historickou epochu v životě ruského lidu“. Nejprestižnější literární ocenění mu bylo uděleno po Ivanu Buninovi (1933) a Borisi Pasternakovi (1958) jako třetímu ruskému spisovateli.

Michail Šolochov zemřel na rakovinu 21. února 1984 ve věku 78 let nedaleko místa svého narození, v kozácké stanici Vjošenskaja.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...