Klausová z Bratislavy: Česko-slovenské vztahy mají výjimečný charakter

Bratislava – Vztahy mezi Prahou a Bratislavou nejsou nadstandardní, ale v nejlepším slova smyslu standardní a s výjimečným charakterem k tomu. V rozhovoru pro Českou televizi to uvedla někdejší první dáma Livia Klausová, která se včera oficiálně ujala funkce české ambasadorky na Slovensku. Po mnoha letech se tak vrátila do rodného města, protože v Bratislavě se coby Livia Mištinová v roce 1943 narodila.

7 minut
Rozhovor s Livií Klausovou
Zdroj: ČT24

„Pro mě je to velmi zvláštní pocit,“ komentovala Klausová v rozhovoru pro ČT skutečnost, že se ujímá funkce české velvyslankyně právě v rodné zemi. „Na Slovensku jsem se narodila, mým rodným městem je Bratislava, ale strávila jsem zde jen prvních šest týdnů svého života,“ podotkla s tím, že ani v mládí ani v dospělosti do slovenské metropole nejezdila. S rodiči se totiž záhy odstěhovali do Prahy, kde se také později seznámila s Václavem Klausem (oba studovali VŠE).

Nová velvyslankyně, jež včera přijala od prezidenta Ivana Gašparoviče pověřovací listiny (čtěte víc), zároveň odmítla použít pro vztahy mezi Českem a Slovenskem slovo nadstandardní. „Adjektivum nadstandardní se stále používá… ale možná bych to nahradila něčím jiným. Myslím, že vztahy mezi našimi zeměmi jsou v tom nejlepším slova smyslu standardní, ale mají výjimečný charakter,“ prohlásila. „Ta výjimečnost je v tom, že vztahy probíhají nejen na nejvyšší politické úrovni, ale i v tom, že se hojně setkávají lidé a občané obou zemí.“

Klausová: Vzájemné kulturní vztahy ani není možné postihnout

Podle Klausové tak je náročné obsáhnout i veškerou „kulturní výměnu“ mezi Českem a Slovenskem, což v případě jiných zemí obvykle patří mezi velvyslancovu náplň. „Kultury mezi Českou a Slovenskou republikou je tolik, že není v silách velvyslance dozvědět se o všech akcích, které spontánně probíhají. Přesto se budu snažit i v této oblasti najít to, aby kultura byla zastoupena diverzifikovaně,“ prohlásila.

Příjezd Livie Klausové na Slovensko již včera uvítali čeští krajané v zemi od Bratislavy po Košice. Novou velvyslankyni by krajanské spolky zvaly na co nejvíce akcí a případně žádaly o pomoc a podporu. Jako žena prý pro jejich potřeby bude mít pochopení. Klausová se ovšem nedomnívá, že by pro ně byla přílišná pomoc potřeba. „Doufám, že krajané tady na Slovensku nemají veliké problémy, když to vezmeme ve srovnání s krajany ze vzdálenějších zemí, když si uvědomíme blízkost a výjimečné vztahy mezi našimi zeměmi,“ konstatovala.

Dřívější velvyslanci na Slovensku:

  • Filip Šedivý (1993–1996)
  • Rudolf Slánský (1997–2004)
  • Vladimír Galuška (2004–2009)
  • Jakub Karfík (2009–2013)

Klausová - jablko sváru mezi Schwarzenbergem a Zemanem

Cesta Livie Klausové do bratislavské rezidence českých velvyslanců ovšem nebyla bez potíží. Zájem o to, aby na Slovensku hájila tuzemské zájmy právě žena Václava Klause, vyjádřil po svém zvolení do čela státu prezident Miloš Zeman. Tehdejší ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg ovšem s takovým záměrem nesouhlasil, argumentoval především tím, že bývalá první dáma není pro úlohu velvyslankyně kompetentní. Ambasádu v Bratislavě měl původně obsadit profesionální diplomat a Schwarzenbergův podřízený Jaromír Plíšek.

Spor přitom může mít až osobní rozměr, neboť Klausová vystoupila na Zemanovu podporu před druhým kolem prezidentské volby, ve kterém se utkal právě se Schwarzenbergem. Zeman ovšem již v minulosti odmítl, že by Klausová „dostala Bratislavu za odměnu“. „Nabídl jsem jí to až po volbách a po své inauguraci a byla to moje, nikoli její iniciativa,“ uvedl v půli června. „Trafiky se tímto způsobem nerozdávají.“

Že by měla být její cesta na Slovensko protekcí, potom odmítá i novopečená velvyslankyně. „Pokud jde o přípravu, neměla jsem žádné výjimky. Nastoupila jsem na ministerstvo zahraničních věcí a tam jsem prošla všechnu povinnou předvýjezdovou přípravu jako každý velvyslanec, když odjíždí na svůj post,“ uvedla v rozhovoru pro ČT.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...