Bělehrad - Po 13 letech, které strávil bosenskosrbský předák Radovan Karadžić na útěku, se jej konečně podařilo dopadnout. Jeden z těch, kteří nesou odpovědnost za masakr ve Srebrenici, stane 13 let po skončení války v Bosně a Hercegovině před válečným tribunálem v Haagu. Karadžičův spolupachatel, vojenský velitel Ratko Mladić, je dál na útěku.
O místě Karadžičova pobytu se v uplynulých letech vášnivě polemizovalo. Skrývat se měl údajně v rodné Černé Hoře, srbské části Bosny, Rusku či dokonce Austrálii. Jisté je, že za doby jeho pobytu v ilegalitě mu v bývalé Jugoslávii vyšlo několik knih, poslední na podzim 2005.
Největší válečný konflikt v Evropě od skončení druhé světové války si od dubna 1992 do listopadu 1995 vyžádal na 200 tisíc obětí a 3,7 milionu uprchlíků a bezdomovců. Válka byla provázená mnoha excesy vůči civilnímu obyvatelstvu, včetně smutně proslulého masakru Muslimů po dobytí enklávy Srebrenica v červenci 1995.
ICTY Karadžiče stíhá od roku 1995 kvůli genocidě, válečným zločinům a zločinům proti lidskosti, kterých se měl dopustit jako prezident bosenské Republiky srbské Karadžić se podle ICTY zločinům z titulu své funkce nejen nesnažil zabránit, ale vyhlazovací akce sám organizoval či podporoval.
Obviněn byl spolu se svým nejvyšším vojenským velitelem, neblaze proslulým generálem Ratkem Mladičem a s někdejším prezidentem samozvané Republiky Srbská Krajina Milanem Martičem. Pro ICTY měl vždy jen slova pohrdání. Tribunál opakovaně napadl, že je politickým nástrojem k trestání "jen a jen Srbů", a varoval před pokusy o své zadržení a předání soudu.
Obvinění
Genocida, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti
Vražda 12 tisíc civilistů v době obléhání Sarajeva
Odpovědnost za masakr 8 tisíc Muslimů v Srebrenici
Karadžičovým cílem v čele bosenských Srbů bylo vytvořit etnicky čistý srbský stát v Bosně, který by se sjednotil se Srby ovládanými oblastmi v Chorvatsku a se Srbskem. Nikdy neprojevil sebemenší lítost nad desetitisíci mrtvými a nad nesmírnými škodami, které způsobila válka. Fakticky jako hlava státu odpovídal za všechny zločiny spáchané ve jménu budování etnicky čistého státu, včetně zločinů spáchaných po dobytí muslimské enklávy Srebrenica v roce 1995.
Vyrostl v přesvědčení o jedinečnosti srbského národa
Kořeny Karadžičova militantního nacionalismu lze najít už v jeho dětství a výchově. Radovan Karadžić se narodil 19. července 1945 v černohorské vesnici Petnjica. Otcem, který byl po skončení druhé světové války obviněn z válečných zločinů (několikanásobné vraždy černohorských Muslimů), byl vychován v duchu hrdinských mýtů, že správný „Černohorec musí být buď básník, nebo zbojník“.
Karadžić - politik, psychiatr i básník
Po studiích na Sarajevské univerzitě působil dlouhá léta v bosenské metropoli jako psychiatr a psychoterapeut, mimo jiné i místní komunistické smetánky. Byl i lékařem tamního slavného fotbalového týmu Željezničar Sarajevo. Trvale se věnoval psaní básní pro děti, ale náruživě holdoval i hazardním hrám. V roce 1987 byl krátce uvězněn; podle vlastních slov za prosrbskou a protikomunistickou činnost, podle jiných za nelegální podnikání. Obvinění byl následně zbaven pro nedostatek důkazů.
Na politiku se dal až koncem 80. let, kdy patřil k zakládajícím členům Srbské demokratické strany Bosny a Hercegoviny (SDS), které předsedal až do července 1996. Od března 1992 do července 1996 byl prezidentem bosenské Republiky srbské.
