Hořké pivo z Nošovic se čepuje od sedmdesátých let

Nošovice – Hořké pivo pro drsný kraj – takovou pověst má nošovický Radegast, jedno z mladších českých piv, které se během čtyřicetileté existence zařadilo mezi tradiční domácí značky. V pivovaru, jehož většina produkce zůstává na severní Moravě, uvařili první várku piva 3. prosince 1970. Silná regionální značka je od roku 1999 součástí největší pivovarské skupiny v Česku, společnosti Plzeňský Prazdroj. Pivovar vyrábí klasický český ležák ve variantách Radegast Premium a Radegast Originál, Radegast také uspěl s nealkoholickým pivem Birell. Pojmenování pivo získalo podle hypotetického boha pohostinnosti, plodnosti a úrody Radegasta, jehož socha střeží z vrchu Radhoště zdejší kraj už od roku 1931.

Prazdroj rozvíjí Radegast jako regionální značku, jelikož typického spotřebitele nošovického piva vidí jako člověka zakořeněného na Moravě. Pivovar v Nošovicích na Frýdecko-Místecku dnes produkuje při zhruba dvě stě padesáti zaměstnancích přes dva miliony hektolitrů pěnivého moku ročně.

Základní kámen pivovaru byl v podhůří Beskyd položen v roce 1965. Podle pamětníků byla hlavním impulzem ke vzniku nového pivovaru „nouze o pivo“, která na severu Moravy nastala po uzavření pivovaru v Karviné kvůli poddolování v roce 1953. Na Nošovice pak padla volba zejména kvůli dostupnosti kvalitní čisté vody z horské nádrže Morávka, kterou pivovar využívá dodnes.

Radegast se po odstátnění na počátku 90. let vrhl na modernizaci provozu. Už roku 1994 se tak podle firmy mohl pyšnit varnou odpovídající světovému standardu. O čtyři roky později uvedl do provozu lahvárenskou linku, jež prý tehdy byla největší ve střední Evropě. Pivovar měl také jako jeden z prvních filtrační linku se stabilizačním filtrem a linku na stáčení sudů. Ve vlastní sladovně používá převážně žatecký chmel. Technologii výroby nealkoholického piva převzali od švýcarských kolegů.

Birell se rychle vyhoupl mezi nejúspěšnější nápoje svého druhu v Česku, kde nealko pivo zaujímá ve spotřebě zhruba čtyřprocentní podíl. V současnosti je světlé nealko pivo Birell s dvoutřetinovým podílem na trhu nejprodávanějším nealkoholickým pivem v zemi. Vzhledem k tomu, že nealko pivo míří na jiného spotřebitele, začal Radegast v poslední době s postupným osamostatňováním značky Birell. Letos v srpnu navíc na trh uvedl jeho novou polotmavou variantu.

Značka Radegast dnes může využívat zeměpisné označení České pivo, což je chráněná známka vedená u Evropské komise, která slouží především k propagaci kvality. Stejně se také říkalo známé kauze související s pádem Investiční a poštovní banky v roce 2000, z níž japonská Nomura vyvedla akcie Plzeňského Prazdroje, Radegastu a Velkopopovického Kozla, aby je později prodala jihoafrické South African Breweries. Radegast, který byl až do června 1990 jedním ze závodů podniku Severomoravské pivovary Přerov, se před deseti lety stal součástí Plzeňského Prazdroje. Nošovický pivovar tak dnes patří do „rodiny“ nadnárodní skupiny SABMiller, druhého největšího výrobce piva na světě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...