Dnes vyvrcholil čtyřsetletý emancipační boj tmavých Američanů

Washington - Vítězství Baracka Obamy v prezidentských volbách v USA není jen vítězstvím demokratů, ale také výhrou Afroameričanů. První černošští otroci byli přitom z Afriky dovezeni už v roce 1619. Jejich dovoz zakázal americký Kongres až v roce 1808. O dvanáct let později bylo na sever od řeky Missouri otroctví zrušeno. Jeho definitivní zákaz přišel až po porážce Konfederace ve válce Severu proti Jihu v roce 1865. Prvním americkým diplomatem tmavé pleti se stal v roce 1869 Ebenezer Bassett, který působil jako velvyslanec na Haiti. O rok později dostali Afroameričané volební právo. Projevilo se to na složení Senátu a Sněmovny reprezentantů, kam poprvé vkročili černoši. Do obou komor jeden.

V polovině devadesátých let 19. století přišel krok směrem vzad, když Nejvyšší soud rozhodl, že zákony některých jižních států USA, které ustavují rasovou segregaci, neodporují ústavě. Segregace nejprve zmizela v armádě, kde ji v roce 1948 zrušil prezident Harry Truman.

V roce 1947 vstoupil do nejvyšší baseballové ligy Jackie Robinson - první hráč  tmavé pleti. O rok později získala Alice Coachmanová jako první atletka tmavé pleti olympijskou medaili. Trvalo dalších deset let, než černoši začali hrát v NHL. Jako první se na ledě představil Kanaďan Willie O'Ree.

Prvním černošským nositelem Nobelovy ceny se stal v roce 1950 Ralph Johnson Bunche, který dostal ocenění za mír. Získal ji za zprostředkování jednání mezi Izraelem a Palestinci.

V polovině padesátých let byla zatčena černoška Rosa Parkerová, protože odmítla pustit v autobuse sednout bělocha. Důsledkem byl roční bojkot veřejné dopravy v Montgomery ve státě Alabama ze strany Afroameričanů a následné zrušení oddělených prostor pro černochy v dopravních prostředcích.

Uplynulo dalších osm let a černošský pastor Martin Luther King přednesl řeč s opakujícími se slovy: „I have a dream …“ (Mám sen), který byl v roce 1963 vyvrcholením pochodu za práci a svobodu. Následující rok získal Nobelovu cenu za mír. V roce 1968 byl ale Martin Luther King zavražděn.

V roce 1983 se první černoch - kosmonaut Guion Bluford - dostal do vesmíru. O sedm let později byl Douglas Wilder zvolen guvernérem státu Virginie a stal se tak prvním zvoleným černošským guvernérem vůbec.

Ve 21. století vzaly věci rychlý spád. Colin Powell byl jmenován prvním americkým ministrem zahraničí tmavé pleti hned v roce 2001 a 4 roky na to se Condoleezza Riceová stala ministryní zahraničí USA.

Vítězství Afroameričana Baracka Obamy v letošních prezidentských volbách je potom logickým vyústěním dlouholetého emancipačního boje Američanů tmavé pleti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...