Děti slaví svůj den nejen na začátku června

New York – I když je první červnový den v kalendářích v Česku a dalších zemích označen jako Den dětí, ten oficiální Světový den dětí připadá na 20. listopad. Je tím připomínáno přijetí Deklarace práv dítěte v roce 1959 a Úmluvy o právech dítěte a třicet let později. Oba důležité dokumenty schválilo Valné shromáždění OSN, které se na ochraně těch nejmenších podílí od počátku své činnosti. Dětem jsou zasvěceny i další dny: Mezinárodní den dětí, které se staly obětí agrese, Mezinárodní den za odstranění práce dětí či Den nenarozeného dítěte.

Historicky první dokument zajišťující ochranu práv dětí pochází již z 20. let minulého století. Tehdy v roce 1924 přijala Společnost národů (předchůdkyně OSN) několik bodů, podle nichž bylo nutné zajistit dětem normální fyzický i psychický vývoj. Dokument se jmenoval Ženevská deklarace práv dítěte.

Pár desetiletí poté, 20. listopadu 1959, byla v rámci OSN přijata Deklarace práv dítěte. Ta se stala součástí Všeobecné deklarace lidských práv, která v roce 1948 projevila vůli uznat a chránit práva dětí. Podrobnější definici jejich práv na celosvětové úrovni přinášel dokument nazvaný Úmluva o právech dítěte z roku 1989. Státy se shodli na 54 článcích, které v platnost vstoupily 2. září 1990.

Miliony dětí žijí v nevyhovujících podmínkách

Úmluva se stala prvním závazným mezinárodněprávním dokumentem upravujícím práva dítěte komplexně: zahrnuje práva občanská, politická, ekonomická, sociální a kulturní, dítě také definuje jako „lidskou bytost mladší 18 let“. S výjimkou Somálska a Spojených států amerických dokument ratifikovali všechny členské státy OSN. Za ČSFR jej v roce 1991 podepsal tehdejší prezident Václav Havel. Závazky úmluvy přešly po rozdělení republiky i na oba následnické státy.

Milionům dětí jsou však veškeré dokumenty naprosto k ničemu. Trpí nemocemi, hladem, nemohou se vzdělávat ani vést normální život. Řada z nich denně přichází v důsledku násilí o život, některé musí i samy válčit a zabíjet. V Evropě se od roku 1997 o aplikaci Úmluvy zasazuje Evropská síť ombudsmanů pro děti. V Česku zatím dětský ombudsman neexistuje, i když letos se o něm začalo diskutovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...