Církve by díky vládnímu návrhu zákona získaly ekonomický vliv v zemi

Praha - Vláda se s církvemi dohodla na vyplacení miliardových částek. Nicméně přesto, že vyrovnání má napravit křivdy komunistického režimu, vyvolává v České republice, kde se 73 procent obyvatel považuje za nevěřící, kritiku. Miliardy od státu totiž církvím pomohou získat nejen politický, ale i ekonomický vliv ve státě. Církvím by se tak splnil vytoužený sen. Postupně by se zbavily závislosti na státu a staly by se z nich organizace se silným ekonomickým i politickým vlivem.

Stát podle vládního návrhu, který v úterý již podruhé dostanou na stůl poslanci, slibuje sedmnácti českým církvím 83 miliard korun, což za 60 let i s úroky činí 270 miliard korun. Chudé české církve tak náhle zbohatnou. Například evangelíkům by na účet každoročně přiteklo 139 milionů korun, husitům 190 milionů a katolíkům přes 3,5 miliardy korun. Vládní návrh přitom církvím nepřikazuje, jak mají se získanými prostředky naložit. Nové finance by podle odborníků mohly církvím dodat sílu k tomu, aby získaly více věřících.

Nicméně církev nyní slibuje, že za získané peníze zejména opraví zchátralé památky. Ale již dnes se začíná mluvit o tom, že část finančních prostředků bude investovat. „Investovat prostředky do standardních možností, které investiční trh skýtá, tzn. podílové fondy, kapitálový a finanční trh,“ dodává Karel Štícha, ekonom pražského arcibiskupství.

Ekonomická a politická moc církví by však v budoucnosti mohla znamenat riziko ztráty důvěryhodnosti. Podstatou církve je totiž předávat poselství o svědectví života. „A to svědectví života je velmi nevěrohodné u někoho, kdo ústy mluví o Ježíši, který říká blahoslavení chudí, blahoslaveni plačící, a ve skutečnosti se směje a je bohatý,“ komentuje situaci religionista Ivan Odilo Štampach. Církve už dnes staví domovy pro postižené, staré nebo opuštěné lidi, otevírají církevní školy a budují komunitní centra.

Církve na rozdíl od ostatních restituentů, kteří absolvují kvůli navrácení majetku i nekonečné soudní tahanice, se jednoduše domluvily s vládou. „Ze zkušenosti člověka, který zastupuje restituenty po dobu osmi, možná deseti let, musím říct, že je to nekorektní ke všem občanským restituentům, je to nekorektní ke všem občanům této země,“ kritizuje vládní návrh zákona právník Tomáš Těmín.

Boj českých církví o majetek trvá už dlouhých osmnáct let. Avšak až nyní, když resort kultury řídí křesťanský demokrat Václav Jehlička a ministerstvo financí křesťanský demokrat Miroslav Kalousek, se vláda s církvemi dohodla. „Ano, určitě, myslím, že skladba té vlády mohla přispět k tomu, že jsme se dohodli takto daleko, potom ale uvažme, že v tom měl velikou úlohu nejen ministr kultury, ale také ministr zemědělství Gandalovič, který je za ODS,“ dodal předseda Ekumenické rady církví Pavel Černý.

Betlémské světlo
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...