Washington - Americká média v den historicky první návštěvy papeže Jana Pavla II. Na Kubě přinesla senzační zprávy o údajném sexuálním poměru prezidenta USA Billa Clintona s bývalou stážistkou v Bílém domě Monikou Leninskou. Prezident Clinton kvůli této aféře dokonce jako druhý americký prezident v dějinách procesu impeachmentu. Ústavní žalobu, stejně jako Andrew Johnson v roce 1868, ale nakonec ustál. Po celý rok, kdy kauza Monicagate (podle druhé z jejích protagonistů Moniky Lewinské) plnila přední stránky novin v USA i ve světě, se Clinton těšil kromě úctyhodné podpory manželky Hillary i nebývalé podpoře americké veřejnosti. Na dvě třetiny Američanů byly po dobu vyšetřování proti jeho sesazení, ačkoli už tehdy bylo zřejmé, že Clinton v dané věci nemluvil vždy pravdu. K tomu, že v případu lživě svědčil, se Clinton přiznal v lednu 2001 - poslední den v úřadě prezidenta.
Aféru s Lewinskou, která v roce 2006 promovala na Londýnské ekonomické škole v oboru sociální psychologie, vynesli na světlo údajně právníci Pauly Jonesové. Tato bývalá státní úřednice podala na Clintona v květnu 1994 žalobu kvůli sexuálnímu obtěžování, jehož se měl dopustit v roce 1991 ještě jako guvernér Arkansasu. Na jaře 1998 ale soud žalobu pro nedostatek důkazů zamítl a Clinton se s Jonesovou mimosoudně vyrovnal.
V kauze Lewinská zkoumali vyšetřovatelé prezidentovy kontakty s tehdejší dvaadvacetiletou stážistkou do nejmenších detailů. Chtěli tak dokázat, že prezident při výpovědi v lednu 1998 lhal, když tvrdil, že s Lewinskou neměl „sexuální poměr“. Jako důkaz použili i šaty Lewinské, na nichž testy DNA prokázaly (dva roky po „aktu“) prezidentovo sperma. Ještě před zveřejněním této skutečnosti ale Clinton před porotou i v televizi přiznal, že měl se svou stážistkou „nepatřičný intimní kontakt“.
