Podle posledních informací měly zahraniční rozvědky včetně belgické důvěryhodné informace o tom, že se chystá teroristický útok proti jednomu z bruselských letišť a nejspíš i metru. Zprávu s poukazem na izraelské bezpečnostní kruhy právě zveřejnil izraelský levicový list Haaretz.
Jak Haaretz uvedl, útok se chystal několik měsíců, přičemž rozhodujícím momentem bylo zatčení jednoho z hlavních strůjců listopadového teroru v Paříži Salaha Abdeslama. Zvlášť když belgické úřady naprosto nesmyslně zveřejnily, že zatčený terorista spolupracuje s vyšetřovateli. V obavách z prozrazení příprav proto nejspíš vůdce teroristické buňky posunul datum chystaného útoku. Jeho plán byl schválen přímo v centru samozvaného islamistického chalífátu v syrském Rakká.
Právě v osobě Salaha se podle deníku protnuly linky jednotlivých teroristických buněk, které po vzoru Al Káidy Islámský stát používá pro plánování a provedení smrtících útoků, jež v posledních dvou letech západ Evropy zažívá. Teď se pozornost soustředí na Najima Laachraouiho, který zřejmě vyrobil výbušné vesty sebevražedných atentátníků z bruselského letiště.
Bolestivé otazníky
Jak je možné, že reakcí belgických bezpečnostních složek nebylo zvýšení ochrany letišť? Proč probíhá hon na islamisty zase až teď – po dalším krvavém útoku? Odpovědi tkví ve vysvětlení, jak je možné, že navzdory veškerému úsilí dopadla protiteroristická jednotka Abdeslama teprve minulý týden, měsíce po teroristickém pekle v Paříži. Navíc ve čtvrti Molenbeek, která se jako vyhlášené islamistické sídlo stala terčem bezpočtu razií. A konečně v odpovědi na otázku, jak je možné, že čtyřdenní výslech nejhledanějšího muže v Evropě nevyústil v zatýkání islamistů, ale v další krvavou řež uprostřed jedné z evropských metropolí.
„Nejprve je nutné pochopit, že teroristický útok je reálná možnost, které budete čelit. To je něco, co si většina lidí na světě neuvědomuje. Pak se můžou bezpečnostní služby začít chystat na eventuality,“ řekl ČT Meir Elran, někdejší dvojka izraelské vojenské rozvědky. „Bohužel Evropu nejspíš čeká ještě hodně krve, než jí tahle lekce dojde,“ dodal.
Vojáci v maskáčích a s útočnými puškami v ruce jsou na procházce letištní halou nebo bruselskou ulicí k něčemu pouze tehdy, když budou připravení útočníka zabít. V tom je klíč. Islamisté nechtějí přežít, chtějí jen zavraždit co nejrychleji co nejvíc lidí a pak zemřít při výbuchu vesty nebo přestřelce s policií. Tradiční postup – uzavření oblasti, evakuace lidí, vyjednávání nebo chystání úderu – je naprosto neúčinný. Když selžou kontroly, existuje jediná možnost: Zlikvidovat teroristy co nejdřív. Na to ale nemají evropské služby výcvik a ani tímto způsobem nepřemýšlejí.
Izraelská inspirace
Policisté s automatickými puškami v ulicích, prohlídky zavazadel při vstupu do supermarketu, do kina nebo na úřad, ozbrojená ochranka na zastávkách tramvaje. Po celých sedmašedesát let existence provází Izrael terorismus. Bezpečnost a hlavně ostražitost za tu dobu stačila přejít běžným lidem do krve a neobtěžuje jejich životy.
Země zažívá od října individuální palestinský teror. Proti tomu je těžké se bránit i v Izraeli. Přesto policie i důstojníci mimo službu zabili na 130 takových útočníků. Experti zároveň vylučují, že přípravy něčeho tak rozsáhlého jako v Paříži nebo Bruselu by mohly uniknout zdejší pozornosti. Nejen kvůli hyperagilní bezpečnostní službě Šin Bet. Na rozdíl od Evropanů jsou Izraelci navíc připraveni se bránit ještě dřív než dorazí policie.
„Když v Izraeli uvidíte něco podezřelého, budete reagovat. Buď toho člověka rovnou zastavíte, nebo zavoláte policii. Někteří kolemjdoucí by v případě útoku zasáhli s tím, že právě oni v tu chvíli můžou zachránit životy,“ říká Jechiel Kuperstein, bývalý důstojník izraelské civilní obrany. Bezpečnost v zemi je efektivní, nutno ale dodat, že i značně drahá. Jen rozpočet civilní špionáže a kontrašpionáže překročil hranici dvou miliard dolarů.
I tady se proto neustále diskutuje o hranici mezi bezpečností a osobní svobodou. „Máme velké štěstí, že máme soudní systém, hlavně Nejvyšší soud, který si je velmi dobře vědom té choulostivé situace,“ vysvětluje Meir Elran.
A pak jsou tu samozřejmě méně viditelné kroky, jako sledování elektronické komunikace nebo identifikační software napojený na kamery na veřejných místech. S těmi už má Evropa zkušenosti.
Vůbec nejkontroverznějším opatřením je betonová bariéra oddělující Izrael a palestinská území na západním břehu Jordánu. Na jednu stranu sice dramaticky snížila počet teroristických útoků, na druhou stranu ale z pětaosmdesáti procent vede po palestinském území. K takhle extrémnímu kroku ale v Evropě nejspíš nikdo nesáhne.
Vystudoval moderní dějiny na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, studoval také na Central European University v Budapešti. V letech 1999 až 2006 pracoval v zahraničním zpravodajství televize Nova. V České televizi pracuje od roku 2006, od roku 2013 je stálým zahraničním zpravodajem pro Blízký východ.
