Tereza Šedivá strana 2 z 2

Senátoři v týdnu odmítli, aby žáci prvních a druhých tříd základních škol přestali dostávat známky. Sněmovnou přitom novela, která má hlavně snížit vysoký počet odkladů, prošla hlasy koalice i opozice. Podle předkladatelů by slovní hodnocení přineslo vyšší motivaci a zmírnilo obavy rodičů. Česko je jednou z posledních unijních zemí, které škálu od jedničky do pětky na začátku prvního stupně používají. Zákon nyní znovu projednají poslanci.

Národní archiv předal u příležitosti Mezinárodního dne archivů dva vzácné svazky. Spis, který obsahuje originál poslední vůle československého prezidenta Edvarda Beneše ze 40. let, putuje do Státního oblastního archivu v Třeboni. Vyšetřovací a soudní dokumenty týkající se politického procesu s profesorem Vladimírem Krajinou si převzal Státní oblastní archiv v Praze.

Stát rozšiřuje síť vysokorychlostních vah na dálnicích. Deset nových spustí ve zkušebním provozu začátkem července. Do konce roku jich plánuje 31. Postavení jedné váhy vyjde zhruba na šedesát milionů korun. Ve chvíli, kdy váhu přejede řidič s příliš velkým nákladem, čidla pošlou informaci Ředitelství silnic a dálnic. Pracovníci ověří, zda byla opravdu porušena pravidla, a pokud ano, předají vše obci s rozšířenou působností, která má na starost výběr pokut. Za každou tunu nad limit hrozí provozovatelům přetížených kamionů pokuta devět tisíc korun. Kromě samotných vah začnou za necelý měsíc přetížené náklaďáky kontrolovat také silniční inspektoři – nově bez dohledu policie.

Ministerstvo životního prostředí souhlasilo se stavbou prvního úseku trati mezi Přerovem a Ostravou, po kterém budou moci osobní vlaky jezdit rychlostí přes 300 kilometrů v hodině. Do takzvaného stanoviska EIA zahrnul resort přes šedesát podmínek. Trasa by mohla být v provozu za sedm let. Stavět se podle plánu začne v roce 2028, stát bude spolupracovat se soukromým sektorem. Ministerstvo životního prostředí souhlas podmínilo desítkami opatření, která mají ochránit obce i přírodu.

Správa železnic letos plánuje rekordní investice do modernizace tratí, nádraží a infrastruktury ve výši zhruba čtyřiceti miliard korun. Z toho dvě a půl miliardy korun poputují na rekonstrukce budov. Novou podobu získá celkem 35 stanic. Secesní nádraží ve Františkových Lázních bude navráceno do původní podoby, v Mladé Boleslavi vznikne místo staré stanice nová odbavovací hala. Na hlavním nádraží v Praze pak vzniknou nové interiéry jižní části Fantovy budovy.

Provoz na dálnici D1 na 24. kilometru u Senohrab v Praze-východ začala omezovat pokračující rekonstrukce mostu Šmejkalka. Dělníci dokončili základní práce pod mostem a přesunuli se nahoru na dálnici. Kvůli pokládce mikrokoberce dočasně svedli provoz na Brno do jednoho pruhu, což způsobilo několikakilometrovou kolonu. V dalších dnech by měli řidiči opět projíždět úsekem ve dvou jízdních pruzích v každém směru a rychlost bude omezena na 80 kilometrů v hodině.

Řidiči mají vyšší zájem o dálniční známky. Do konce dubna si je pořídilo zhruba o sto tisíc šoférů více než za stejné období loni. To přitom kupovali kupony ve velkém kvůli blížícímu se výraznému zdražení. Znovu si přitom připlatili řidiči i letos. Populární jsou i jednodenní známky. Za chybějící elektronické viněty celníci za první čtyři měsíce při kontrolách uložili na místě pokuty bezmála za čtrnáct milionů.

Zaměstnávání bez smlouvy i zdravotního a sociálního pojištění – tak v Česku funguje část pracovních agentur. Často míří na ty nejzranitelnější, tedy na lidi ve finanční tísni. Na to, kdo v šedé zóně podniká a proč se problémy úřadům nedaří řešit, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.

Na vhodného dárce kostní dřeně čeká v Česku víc než stovka lidí. Do registrů každý rok přibude skoro třináct tisíc dárců. A už teď je jisté, že letošek toto číslo vysoko překoná. Celkem 76 dobrovolníků, jejichž buňky minulý rok zachraňovaly životy v tuzemsku i ve světě, ocenili pracovníci registru. Na slavnostním večeru v pražském Obecním domě se tradičně jeden z vyléčených pacientů se svým dárcem i osobně setkal.

Sněmovna schválila pravidla, která mají přinést rozmanitější složení lesů. Jedná se o největší úpravu hospodaření v lesích od poloviny devadesátých let. Novelou zákonodárci reagují na klimatickou změnu i zkušenosti z kůrovcové kalamity. Stav českých lesů se postupně podle expertů zlepšuje. I tak je ale stále ohrožuje sucho, vítr a hlavně škůdci.

Překročení povolené rychlosti je druhou nejčastější příčinou nehod, jen loni kvůli tomu zemřelo 148 lidí. Policie nyní prošetřuje, jestli se tohoto přestupku nedopustil český europoslanec Filip Turek (nestr. za Přísahu a Motoristy). Politik sklidil kritiku za sdílení fotografie, jak jede 200 kilometrů za hodinu. Tato kauza ale rovněž rozpoutala na sociálních sítích nebezpečný fenomén.

Je to důsledek moderní společnosti, která má možnost cokoli kdykoli zaznamenat. Téměř neexistují místa, která nesnímá průmyslová, bezpečnostní nebo dopravní kamera. Téměř neexistuje ani místo, na kterém by nebyl alespoň jeden člověk s telefonem a přístupem k videu a internetu. Jedno z nejsnímanějších míst posledního týdne bylo okolí vídeňské synagogy, místo teroristického činu. Tamní policie už během pondělního večera veřejnost požádala, aby pořízené obrázky dál nezveřejňovala. Jak k takové výzvě mají přistoupit média, která se snaží informovat o tom, co se stalo? Téma, které se opakuje tak často, jako se opakují teroristické útoky, rozebírá pořad Newsroom ČT24.

V Česku roste zájem o předmanželské smlouvy. Páry jich loni uzavřely rekordních 10 tisíc, nejvíc za posledních pět let. Hlavně mladí lidé smlouvu podle Notářské komory ČR už neberou jako projev nedůvěry a jejich obliba roste. Češi se v posledních letech obrací na notáře stále častěji, loni například sepsali i rekordní počet závětí.

Přes 44 tisíc pracovních úrazů se stalo loni na pracovištích v Česku. Počty úrazů tak mají stoupající tendenci, je jich nejvíce za posledních šest let. Nejčastější jsou povrchová zranění, jako odřeniny nebo pořezání, na druhém místě jsou vykloubení a natažení. Smrtelných pracovních úrazů loni naopak znovu ubylo a jejich počet poprvé klesl pod stovku. O život v práci minulý rok přišlo 95 lidí, což je to dosud nejnižší počet.

Češi loni zrecyklovali skoro 1700 tun baterií. Každý vrátil průměrně šest a půl tužkové baterie. Každý rok se množství zvyšuje, jen těsně však Česko plní normu Evropské unie, podle níž teď musí členské státy vytřídit takový počet baterií, který odpovídá minimálně 45 procentům baterek uvedených daný rok na trh. To se dá ale těžko zvládnout, protože se jich každoročně prodá víc a používají se až 12 let. EU přitom počítá s životností maximálně tři roky.

Ani náborový příspěvek ve výši až 150 tisíc korun nevyřešil nedostatek policistů. Vyplývá to z policejních statistik, které ukazují, že v krajích chybí téměř stejný počet policistů jako na začátku roku. Momentálně má policie necelých 1500 volných míst, nejhorší situace je v Praze a Středočeském kraji. Lidé chybějí především pořádkové, dopravní a cizinecké policii.

Loňský rok byl v počtu pracovních úrazů druhý nejtragičtější za posledních šest let. Zaměstnanci nahlásili celkem 44 370 úrazů. O čtyři stovky víc jich bylo jen v roce 2016. Nejvíc nehod se stává ve zpracovatelském průmyslu – v textilkách, potravinářství, dřevovýrobě nebo na hutích. Vyplývá to z dat Státního úřadu inspekce práce (SÚIP).

Nejhorší silniční díra roku je v pražských Vršovicích. V anketě, kterou pořádá projekt Výmoly.cz, „vyhrála“ ulice U Seřadiště, a to již potřetí. Na dalších místech skončily děravé silnice ve Lhotě Rapotina na Blanensku či v Opavě. V první pětce nejhorších silničních úseků skončily letos také cesty v Okřešicích a Tuchoměřicích, které však byly v době vyhlášení výsledků již opravené.