Přes 44 tisíc pracovních úrazů se stalo loni na pracovištích v Česku. Počty úrazů tak mají stoupající tendenci, je jich nejvíce za posledních šest let. Nejčastější jsou povrchová zranění, jako odřeniny nebo pořezání, na druhém místě jsou vykloubení a natažení. Smrtelných pracovních úrazů loni naopak znovu ubylo a jejich počet poprvé klesl pod stovku. O život v práci minulý rok přišlo 95 lidí, což je to dosud nejnižší počet.
Počet smrtelných úrazů v posledních desetiletích klesá. Pod 200 případů se dostal v roce 2003. V roce 1969 v práci zemřelo 623 osob. Šéf Státního úřadu inspekce práce Richard Hahn upozornil, že při práci v Česku stále častěji umírají cizinci. Loni zemřelo 18 cizinců, v roce 2016 jich bylo deset a o rok dříve jen šest. „S ohledem na rozsah zaměstnávání cizinců je to číslo nepochopitelné. Průměrná statistika by vedla k číslu nižšímu. Pravděpodobně to má hlubší příčiny, kterými bychom se měli zabývat,“ podotkl Hahn.
- Smrtelných úrazů v práci v minulých letech postupně ubývalo. V roce 1997 se jich stalo 296 a v roce 2002 o 90 méně. V roce 2003 se počet dostal poprvé pod dvě stovky, dosahoval 199 a v dalších čtyřech letech klesal. V roce 2007 a 2008 v období nejvyšší konjunktury se znovu zvedl, a to na 188 a 174 případů.
- O rok později po nástupu krize bylo obětí 105. V roce 2015 inspektoři evidovali 122 smrtelně zraněných a báňský úřad pak dalších devět.
- Smrtelné pracovní úrazy se stávají nejčastěji v dopravě, ve stavebnictví, při manipulaci s břemeny, práci ve výškách nebo výkopových pracích.
- Zdroj: Státní úřad práce, statistika www.bozpinfo.cz
Upozornil na to, že právní předpisy nenařizují, aby cizinci byli seznámeni s podmínkami bezpečné práce v mateřském jazyce. „Cizinci také pracují v činnostech a profesích, které samy o sobě generují úrazovost,“ naznačil Hahn.
227 poleptání
V loňském roce vedly ve statistikách pracovních úrazů otevřené rány a povrchová zranění (pořezání, odřeniny atd.). Zaměstnavatelé nahlásili Státnímu úřadu inspekce práce přes 16 tisíc takových zranění. Na druhém místě pak byla různá vykloubení a natažení – konkrétně šlo o necelých 13 tisíc případů.
Zlomenin pak bylo celkem šest a půl tisíce. Mezi čtvrté nejčastější pracovní úrazy patřily popáleniny, opařeniny a omrzliny, mezi které se počítá i poleptání. Celkem šlo o 1500 takových úrazů, z toho 227 poleptání.
Více než polovina těchto úrazů se stala ve zpracovatelském průmyslu. Kolik lidí se při práci nadýchalo škodlivých látek, ale nelze přesně určit. „Ve statistikách se totiž tyto nehody řadí k otravám,“ řekl České televizi mluvčí Státního úřadu inspekce práce (SÚIP) Richard Kolibač.
V patnácti případech se lidé poleptali vážně a museli být v nemocnici déle než 5 dní. Nejčastěji se takto zranili pracující ve zpracovatelském průmyslu. „Konkrétně při výrobě potravinářských výrobků, výrobě chemických výrobků, výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, výrobě nápojů, výrobě pryžových a plastových výrobků a tak dále,“ řekl Kolibač.
Přes deset lidí se poleptalo také při práci s odpadem a na stavbě. Za posledních 5 let – až do konce loňského roku – nikdo na poleptání v Česku nezemřel.
Loni se na tuzemských pracovištích celkem stalo 44 370 pracovních úrazů. Poleptání se tak týká půl procenta. „Četnost úrazů poleptáním je za posledních 5 let podobná, nezaznamenali jsme razantní nárůst. Obecně se počty pracovních úrazů mění s legislativou – jak přísné jsou podmínky a jak pečlivě jsou nuceni zaměstnavatelé úrazy hlásit,“ doplnil mluvčí SÚIP Richard Kolibač.
Pracovních úrazů ve firmách v Česku přibývá. Loňský rok byl druhý nejtragičtější za posledních šest let. Horší byl už jen rok 2016, kdy se stalo 44 840 úrazů. Nejvíc nehod se stává ve zpracovatelském průmyslu, ve stavebnictví, dopravcům, skladníkům nebo mechanikům.
