dk strana 3 z 5

Ze Severního Irska odchází tisíce mladých lidí, každoročně ho opustí patnáct až dvacet tisíc z nich. Může za to mimo jiné politická situace po brexitu, která přispívá k napětí v už tak rozdělené společnosti. Na vině je také složité vyjednávání a nejasná budoucnost ohledně takzvaného severoirského protokolu. Mladá generace Severoirů je přesvědčena, že nemá v zemi žádné slovo.

Správa tverské městské části v Moskvě nařídila odstranit část plotu, který chrání Český dům v centru ruské metropole. Ruské úřady tvrdí, že stavbu plotu nikdo nepovolil a že k jeho odstranění vyzvaly koncem září vedení Českého domu. České ministerstvo zahraničí ruský krok považuje za narušení českého majetku.

Britská vláda zruší téměř všechny plánované daňové škrty, které před třemi týdny představil kabinet konzervativní premiérky Liz Trussové a které znepokojily trhy. Oznámil to nový britský ministr financí Jeremy Hunt. Libra po jeho oznámení posiluje vůči dolaru, výnosy vládních dluhopisů naopak oslabují.

V Lucemburku jednali unijní ministři vnitra o současné migrační situaci. Podle českého zástupce Víta Rakušana (STAN) je nutné spolupracovat s balkánskými státy, zejména Srbskem. Ministr zároveň oznámil, že se se slovenským protějškem Romanem Mikulcem shodli na úpravě smlouvy o vracení migrantů a na vytvoření nové dohody o policejní spolupráci. Rakušan před začátkem jednání zmínil, že evropským partnerům představí návrh k reformě azylové a migrační politiky, který „hledá rovnováhu mezi solidaritou a zodpovědností“.

Turecko se chce stát distribučním centrem ruského plynu, který by proudil do Evropy. Úřady obou zemí dostaly zadání, aby na záměru spolupracovaly. Při návratu ze summitu v Kazachstánu to řekl prezident Recep Tayyip Erdogan, který ve čtvrtek jednal v Astaně se svým protějškem Vladimirem Putinem. Informovala o tom agentura AP.

Porota v procesu s Nikolasem Cruzem, který v roce 2018 ve střední škole na Floridě zabil 17 lidí, doporučila doživotní trest bez možnosti předčasného propuštění. Informovala o tom agentura AP. Porota se podle ní jednomyslně nedohodla na trestu smrti.

Izolované a vojensky strádající Rusko se v posledních měsících stále více obrací na protizápadní Írán, který Moskvě poskytuje potřebnou vojenskou podporu. Teherán již v srpnu poslal ruské armádě sebevražedné drony typu Šahíd-136, které Rusové hojně využívají po celé Ukrajině. Íránští představitelé jakoukoli účast v konfliktu popírají, země dle nich „principiálně zastává neutralitu“. Americký Institut pro studium války (ISW) však s odvoláním na ukrajinské zdroje přišel s informací, že Moskva pravděpodobně přivedla na Ukrajinu íránské vojáky, kteří Rusy učili drony ovládat.

V Pekingu se objevily transparenty protestující proti vedení země, zejména proti čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi. Tamní úřady je rychle odstranily. Záběry velmi nezvyklého protestu začaly ve čtvrtek kolovat na sociálních sítích. Děje se tak jen několik dní před konáním sjezdu vládnoucí Komunistické strany Číny, který začne v neděli 16. října. Informovala o tom agentura Reuters.

Evropští a světoví lídři odsoudili ruské raketové útoky na ukrajinská města. S ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v pondělí ráno telefonoval jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron, který přislíbil Ukrajině další vojenskou pomoc. Za skupinu G7, která bude s ukrajinským prezidentem jednat v úterý, vyjádřil podporu i německý kancléř Olaf Scholz. Bombardování odsoudili také představitelé Evropské unie, Velké Británie, USA, České republiky a dalších zemí. Ke zklidnění situace vyzvala i Čína.

Tichý symbol ukrajinského vzdoru, vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj, si po dlouhé absenci z veřejného působení založil profil na platformě Twitter. Na něm zatím informoval o bilaterálních jednáních se zahraničními generály a o postupu ukrajinských vojsk na frontě. Zalužnyj se do značné míry vyhnul roli velitelské celebrity, kterou spíše přenechal prezidentu Volodymyru Zelenskému. Generála však mnozí považují za největšího hrdinu války – zvláště jeho vojáci, kteří mu pro jeho pevnou ruku a převratné taktiky dali přezdívku „železný generál“.

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal v rozhovoru pro ČT poděkoval Čechům za pomoc na bojišti i mimo něj. Ukrajinci jsou si dle něj dobře vědomi, že Češi na podporu vybírají peníze a pořídili ukrajinské armádě tank. V rozhovoru s Michalem Kubalem hovořil o nadějích spojených s evropským summitem v Praze, popsal svoje pocity z války a nastínil podmínky pro jednání s Ruskem.

Nejméně 38 lidí ve čtvrtek zahynulo při střelbě v zařízení péče o děti na severovýchodě Thajska. Mezi oběťmi je 24 dětí. Střelec, bývalý policista, po útoku odjel domů, kde podle vyšetřovatelů zastřelil i svou rodinu a následně spáchal sebevraždu.

Už od soboty začnou mezi Velkou Británií a Evropskou unií platit plné celní kontroly. Dotknou se všech dovozců, včetně českých firem a řidičů kamionů. Jedinou výjimkou je obchod s Irskem. V případě jeho severní části, která je součástí Spojeného království, stále probíhají složitá jednání mezi Londýnem a Bruselem. Po rezignaci ministra pro brexit je má nově na starost britská ministryně zahraničí.

Paliva v Česku dál mírně zlevňují. Momentálně jsou ceny nejnižší od poloviny října; oproti loňsku ale zůstávají zhruba o osm korun dražší. Litr naturalu teď vyjde v průměru na 36 korun, nafta je o korunu levnější. Oproti říjnu ale velmi výrazně zlevnila hlavně kapalina AdBlue, kterou potřebují moderní naftové vozy.

Bezpečnostní složky v súdánském městě Omdurmán, které sousedí s metropolí Chartúm, zastřelily čtyři účastníky protestů proti vojenské vládě. S odvoláním na sdružení súdánských lékařů o tom informovala agentura AFP. Súdánská policie už předtím k rozehnání demonstrace použila slzný plyn. Podle agentury Reuters jde o jedenáctý velký protest od říjnového převratu, jímž vojáci svrhli civilní vládu. Počet obětí demonstrací se tak nyní vyšplhal už na 52.

Bývalý afghánský prezident Ašraf Ghaní v rozhovoru se stanicí BBC obhajoval své rozhodnutí opustit v polovině srpna Afghánistán. Uvedl, že na rozmyšlenou měl jen pár minut. Za své chování ve chvílích, kdy do afghánské metropole Kábul vstoupili islamisté hnutí Taliban, sklidil Ghaní kritiku Afghánců i tamních politiků. Exprezident ale trvá na tom, že jeho útěk ze země nebyl plánovaný a měl zabránit krveprolití a zničení hlavního města.

Soudní porota uznala Ghislaine Maxwellovou vinnou, že napomáhala svému někdejšímu společníkovi, americkému finančníkovi Jeffreymu Epsteinovi, zneužívat nezletilé dívky. Oznámily to tiskové agentury. Šedesátileté Maxwellové hrozí desítky let za mřížemi.

Světu hrozí kvůli variantám omikron a delta „tsunami“ případů nákazy koronavirem, řekl šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus. Celosvětově by podle WHO mohlo brzy přibývat přes milion nových případů infekce denně. Ve Spojených státech v posledním týdnu přibývaly odhalené nákazy koronavirem rychleji než v kterékoli předchozí fázi pandemie. Počty hospitalizací a úmrtí spojovaných s covidem-19 jsou ale oproti minulé zimní vlně výrazně nižší. Francie za posledních 24 hodin zaznamenala rekordních více než 208 tisíc nových nákaz. Také Itálie a Velká Británie překonaly dosavadní maxima.

Hongkongská státní bezpečnost provedla razii v dalším nezávislém médiu –⁠ Stand News. Sedm pracovníků zatkla. Na základě zákona o státní bezpečnosti je viní ze spiknutí s cílem vydávat pobuřující publikace. Zpravodajský portál vzápětí oznámil, že končí – byl jedním z posledních prodemokratických v Hongkongu.

Moskevský městský soud nařídil rozpuštění Lidskoprávního centra Memorial –⁠ sesterské organizace Mezinárodního Memorialu, o jehož zrušení rozhodl ruský nejvyšší soud o den dříve. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nich tak soud vyhověl žádosti prokuratury, která středisko mimo jiné obvinila z porušení zákona o „zahraničních agentech“. Zástupci sdružení označují obvinění proti nim za politicky motivovaná. Právnička Memorialu Marija Ejsmontová uvedla, že se uskupení proti verdiktu odvolá.

Ruský nejvyšší soud rozhodl o rozpuštění nevládní organizace Mezinárodní Memorial, známé odhalováním zločinů komunismu a stalinismu v někdejším Sovětském svazu i sledováním lidských práv v současnosti. O rozsudku informoval zpravodajský server rádia Echo Moskvy. Podle agentury RIA Novosti soud rozhodnutí odůvodnil porušením ruského zákona o zahraničních agentech.

Německo a Litva plánují vybudovat v této pobaltské zemi stálá kasárna, která by využívala tam umístěná bojová skupina NATO. Vojáci mnohonárodních sil budou v novém objektu ubytováváni společně s litevskými jednotkami. Kasárna mají vzniknout v blízkosti města Rukla. Zpráva přichází v době zvýšeného napětí mezi Ruskem a Západem, které se má probírat na trojím jednání v lednu.

S rokem 2022 znovu klesnou daně z příjmu víc než pěti milionům lidí. Nižší odvody budou od 1. ledna platit zaměstnanci i živnostníci. Základní sleva vzroste o tři tisíce korun ročně, tedy o 250 korun měsíčně. Celá tato částka zůstane všem lidem, kteří vydělávají měsíčně aspoň 17 200 korun hrubého. Kvůli snížení daní ale zároveň vypadne v příštím roce z veřejných rozpočtů víc než dvanáct miliard korun.

Ruský soud prodloužil ze třinácti na patnáct let trest vězení historikovi Juriji Dmitrijevovi, který proslul odhalováním zločinů komunistického teroru. Dmitrijev byl shledán vinným z výroby dětské pornografie, nemravného jednání vůči své adoptivní dceři a z nezákonného držení části střelné zbraně, uvedl podle agentury Interfax soud v Petrozavodsku.