Indové uspěli, jejich modul přistál na Měsíci

Nahrávám video

Přistávací modul indické sondy Čandrájan-3 úspěšně dosedl na povrch Měsíce poblíž jeho jižního pólu, ukázal živý přenos indické vesmírné agentury.

Indie se tak po Spojených státech, Rusku (Sovětském svazu) a Číně stala teprve čtvrtou zemí světa, která úspěšně dopravila své zařízení na Měsíc, a první, které se podařilo přistát v blízkosti jeho jižního pólu.

Z indického modulu má po přistání vyjet robotické vozítko, které bude zkoumat měsíční povrch a posílat data a fotografie na Zemi. Tmavé krátery v oblasti jižního pólu by podle vědců mohly skrývat zmrzlou vodu, což by podpořilo plány na eventuální budoucí osídlení přirozené oběžnice Země.

Led by v budoucnu mohl astronautům poskytnout vodu, kyslík, nebo energii.

Indický vesmírný program je partnerem další velké vize – návratu lidí na Měsíc. Na něm spolu s Evropskou vesmírnou agenturou spolupracuje i s americkou NASA. Ta se plánuje s pilotovanou posádkou vrátit na šedavý povrch už do dvou let.

Životnost zhruba čtrnáct dní

Sonda odstartovala 14. července, k Měsíci se přiblížila po desetidenním obíhání kolem Země. Aktuální dvoutýdenní mise korunuje 54 let národního vesmírného programu v současnosti už nejlidnatější země světa. O to větší, že předchozí pokus před čtyřmi lety skončil neúspěšně. „Udělali stabilní pokrok, vláda se zavázala k dlouhodobé podpoře a financování vesmírného programu, takže se jim slušně daří,“ ocenil bývalý astronaut Leroy Chiao.

Životnost vozítka poháněného solární energií je plánována minimálně na jeden lunární den, což je asi čtrnáct pozemských dní.

Čandrájan-3
Zdroj: ISRO

Indii se přistání na Měsíci podařilo na druhý pokus. V září 2019 se modul předchozí sondy Čandrájan-2 krátce před přistáním jen dva kilometry nad povrchem odmlčel. Havárie byla způsobena závadou softwaru.

S přistáním v málo prozkoumané oblasti u jižního pólu Měsíce chtělo Indii v minulých dnech předstihnout Rusko. Jeho modul Luna-25 se ale podle nedělního oznámení agentury Roskosmos vymkl kontrole a narazil do měsíčního povrchu.

Místo pro budoucí měsíční základnu

„Je to velký úspěch, každá taková mise je vždy sledována experty a i odbornou veřejností po celém světě, každý je nadšen tím, co se Indii podařilo,“ prohlásil o přistání indického modulu na Měsíci ředitel České kosmické kanceláře Jan Kolář.

Sonda podle něj zatím prokázala, že je v pořádku a v dobrém stavu. „Dokonce vozítko, které přivezla, se již vysunulo a sestoupilo, bylo spuštěno na měsíční povrch,“ doplnil s tím, že proces následoval velký jásot v řídícím středisku.

Zařízení bude podle něj operovat na „speciální části Měsíce“, svoji popularitu nebo zájem si podle Kolářových slov získala tím, že bude operovat na místě, kde by mohla být voda. „Sice ne ve velkém stavu, musí se dobývat zpod povrchu, ale pokud se to tak prokáže, tak to bude velký přínos. Má se za to, že to bude budoucí potenciální místo měsíční základny,“ uzavřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 6 mminutami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 2 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 3 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 13 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
před 20 hhodinami

Archeologové nově přiblížili příběh lékaře, který zahynul v Pompejích

Stále existuje mnoho příběhů, které čekají na to, až budou vyprávěny, a které se vynořují z obrovského množství nálezů, jež pod vrstvami sopečných vyvrženin zůstaly v Pompejích. A řadu příběhů rozvíjí a zpřesňují opakovaná prostudování. Teď se to podařilo v jednom z nejlépe prozkoumaných míst – slavné Zahradě utečenců. Výpočetní tomografie pomohla vědcům přiblížit příběh lékaře.
včera v 10:26

Kamenný vrták, nemocný neandertálec a párátko. Experti popsali první operaci zubu

První známý zubařský zákrok se odehrál asi před šedesáti tisíci lety. Provedl ho neandertálec na jiném neandertálci – podle nové studie britských a ruských vědců „určitě úspěšně“.
včera v 07:30

NASA: Části mexického hlavního města se propadají o dva centimetry měsíčně

Některé části mexického hlavního města Mexico City se propadají o více než dva centimetry měsíčně, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odkazem na nové měření z vesmíru.
17. 5. 2026
Načítání...