Indové uspěli, jejich modul přistál na Měsíci

Nahrávám video

Přistávací modul indické sondy Čandrájan-3 úspěšně dosedl na povrch Měsíce poblíž jeho jižního pólu, ukázal živý přenos indické vesmírné agentury.

Indie se tak po Spojených státech, Rusku (Sovětském svazu) a Číně stala teprve čtvrtou zemí světa, která úspěšně dopravila své zařízení na Měsíc, a první, které se podařilo přistát v blízkosti jeho jižního pólu.

Z indického modulu má po přistání vyjet robotické vozítko, které bude zkoumat měsíční povrch a posílat data a fotografie na Zemi. Tmavé krátery v oblasti jižního pólu by podle vědců mohly skrývat zmrzlou vodu, což by podpořilo plány na eventuální budoucí osídlení přirozené oběžnice Země.

Led by v budoucnu mohl astronautům poskytnout vodu, kyslík, nebo energii.

Indický vesmírný program je partnerem další velké vize – návratu lidí na Měsíc. Na něm spolu s Evropskou vesmírnou agenturou spolupracuje i s americkou NASA. Ta se plánuje s pilotovanou posádkou vrátit na šedavý povrch už do dvou let.

Životnost zhruba čtrnáct dní

Sonda odstartovala 14. července, k Měsíci se přiblížila po desetidenním obíhání kolem Země. Aktuální dvoutýdenní mise korunuje 54 let národního vesmírného programu v současnosti už nejlidnatější země světa. O to větší, že předchozí pokus před čtyřmi lety skončil neúspěšně. „Udělali stabilní pokrok, vláda se zavázala k dlouhodobé podpoře a financování vesmírného programu, takže se jim slušně daří,“ ocenil bývalý astronaut Leroy Chiao.

Životnost vozítka poháněného solární energií je plánována minimálně na jeden lunární den, což je asi čtrnáct pozemských dní.

Čandrájan-3
Zdroj: ISRO

Indii se přistání na Měsíci podařilo na druhý pokus. V září 2019 se modul předchozí sondy Čandrájan-2 krátce před přistáním jen dva kilometry nad povrchem odmlčel. Havárie byla způsobena závadou softwaru.

S přistáním v málo prozkoumané oblasti u jižního pólu Měsíce chtělo Indii v minulých dnech předstihnout Rusko. Jeho modul Luna-25 se ale podle nedělního oznámení agentury Roskosmos vymkl kontrole a narazil do měsíčního povrchu.

Místo pro budoucí měsíční základnu

„Je to velký úspěch, každá taková mise je vždy sledována experty a i odbornou veřejností po celém světě, každý je nadšen tím, co se Indii podařilo,“ prohlásil o přistání indického modulu na Měsíci ředitel České kosmické kanceláře Jan Kolář.

Sonda podle něj zatím prokázala, že je v pořádku a v dobrém stavu. „Dokonce vozítko, které přivezla, se již vysunulo a sestoupilo, bylo spuštěno na měsíční povrch,“ doplnil s tím, že proces následoval velký jásot v řídícím středisku.

Zařízení bude podle něj operovat na „speciální části Měsíce“, svoji popularitu nebo zájem si podle Kolářových slov získala tím, že bude operovat na místě, kde by mohla být voda. „Sice ne ve velkém stavu, musí se dobývat zpod povrchu, ale pokud se to tak prokáže, tak to bude velký přínos. Má se za to, že to bude budoucí potenciální místo měsíční základny,“ uzavřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoSvoboda chce vzít do kosmu českotelevizního robota, venuši či lístek na „šalinu“

Český astronaut Aleš Svoboda, který by měl příští rok letět do kosmu, zveřejnil seznam předmětů, které by si rád na tuto misi vzal. Jedná se asi o dvě desítky věcí, které souvisejí s Českem – od puků, hlavolamu ježek v kleci, sošky Věstonické venuše nebo stavebnice Merkur, až po lístek na brněnskou tramvaj, který odkazuje na město, s nímž je osobně spojený. Seznam ještě musí schválit Evropská kosmická agentura. Finální výběr bude zároveň záviset na hmotnostní kapacitě, která bude pro přepravu předmětů na Mezinárodní vesmírnou stanici k dispozici.
před 16 hhodinami

Vědci poprvé léčili člověka virem, který navrhla AI. Výsledky jsou zatím neznámé

Kontroverzní výzkum virů, které nyní navrhují a upravují umělé inteligence (AI), poprvé dospěl do fáze, kdy byla tato technologie použita u lidského pacienta. Společnost Radical Numerics, která za experimentem stojí, ale řadu klíčových informací nezveřejnila.
před 23 hhodinami

Lidmi způsobená změna klimatu zastavila nástup nové doby ledové, naznačuje výzkum

Až doposud se předpokládalo, že nástup doby ledové nehrozil další tisíce let. Nová studie teď popsala, že se ve dvacátém století objevily náznaky toho, že ledovce začaly růst, což představuje začátek takzvaného glaciálního období doby ledové. Následně ale bylo vše jinak.
včera v 13:00‌‌

Začíná Týden Akademie věd, zdarma nabízí stovky akcí po celém Česku

Tradiční akce Týden Akademie věd České republiky letos nabízí stovky přednášek, výstav i prohlídek míst, kam se veřejnost běžně nedostane. Žádná z akcí není zpoplatněná, lidé tak mohou zjistit, jak vypadá špičková tuzemská věda, zcela zdarma.
včera v 11:46‌‌

Skoro tři miliony „úhořů“ na jednom místě. Vědci popsali obří mumraj u Tasmánie

Mořští biologové zdokumentovali hejno téměř tří milionů ryb, které se pravidelně objevuje u jedné podmořské hory poblíž pobřeží Tasmánie jižně od Austrálie. Vědci dokázali spočítat, kolik tvorů hejno tvoří, díky kombinaci hned několika metod.
včera v 10:10‌‌

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
1. 11. 2026‌‌

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.