Indové uspěli, jejich modul přistál na Měsíci

Nahrávám video
Horizont ČT24: Indická sonda na Měsíci
Zdroj: ČT24

Přistávací modul indické sondy Čandrájan-3 úspěšně dosedl na povrch Měsíce poblíž jeho jižního pólu, ukázal živý přenos indické vesmírné agentury.

Indie se tak po Spojených státech, Rusku (Sovětském svazu) a Číně stala teprve čtvrtou zemí světa, která úspěšně dopravila své zařízení na Měsíc, a první, které se podařilo přistát v blízkosti jeho jižního pólu.

Z indického modulu má po přistání vyjet robotické vozítko, které bude zkoumat měsíční povrch a posílat data a fotografie na Zemi. Tmavé krátery v oblasti jižního pólu by podle vědců mohly skrývat zmrzlou vodu, což by podpořilo plány na eventuální budoucí osídlení přirozené oběžnice Země.

Led by v budoucnu mohl astronautům poskytnout vodu, kyslík, nebo energii.

Indický vesmírný program je partnerem další velké vize – návratu lidí na Měsíc. Na něm spolu s Evropskou vesmírnou agenturou spolupracuje i s americkou NASA. Ta se plánuje s pilotovanou posádkou vrátit na šedavý povrch už do dvou let.

Životnost zhruba čtrnáct dní

Sonda odstartovala 14. července, k Měsíci se přiblížila po desetidenním obíhání kolem Země. Aktuální dvoutýdenní mise korunuje 54 let národního vesmírného programu v současnosti už nejlidnatější země světa. O to větší, že předchozí pokus před čtyřmi lety skončil neúspěšně. „Udělali stabilní pokrok, vláda se zavázala k dlouhodobé podpoře a financování vesmírného programu, takže se jim slušně daří,“ ocenil bývalý astronaut Leroy Chiao.

Životnost vozítka poháněného solární energií je plánována minimálně na jeden lunární den, což je asi čtrnáct pozemských dní.

Čandrájan-3
Zdroj: ISRO

Indii se přistání na Měsíci podařilo na druhý pokus. V září 2019 se modul předchozí sondy Čandrájan-2 krátce před přistáním jen dva kilometry nad povrchem odmlčel. Havárie byla způsobena závadou softwaru.

S přistáním v málo prozkoumané oblasti u jižního pólu Měsíce chtělo Indii v minulých dnech předstihnout Rusko. Jeho modul Luna-25 se ale podle nedělního oznámení agentury Roskosmos vymkl kontrole a narazil do měsíčního povrchu.

Místo pro budoucí měsíční základnu

„Je to velký úspěch, každá taková mise je vždy sledována experty a i odbornou veřejností po celém světě, každý je nadšen tím, co se Indii podařilo,“ prohlásil o přistání indického modulu na Měsíci ředitel České kosmické kanceláře Jan Kolář.

Sonda podle něj zatím prokázala, že je v pořádku a v dobrém stavu. „Dokonce vozítko, které přivezla, se již vysunulo a sestoupilo, bylo spuštěno na měsíční povrch,“ doplnil s tím, že proces následoval velký jásot v řídícím středisku.

Zařízení bude podle něj operovat na „speciální části Měsíce“, svoji popularitu nebo zájem si podle Kolářových slov získala tím, že bude operovat na místě, kde by mohla být voda. „Sice ne ve velkém stavu, musí se dobývat zpod povrchu, ale pokud se to tak prokáže, tak to bude velký přínos. Má se za to, že to bude budoucí potenciální místo měsíční základny,“ uzavřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Houby mezi sebou šíří drby o moči a vodě

Houbové sítě si mezi sebou vyměňují spoustu informací. V novém experimentu japonských mykologů se ukázalo, že si předávají odlišné informace v závislosti na tom, jestli na ně dopadají kapky vody nebo moči. A tato komunikace je opravdu bleskurychlá.
7. 4. 2026

Artemis II obletěla Měsíc a vrací se k Zemi

Čtyři astronauti na palubě kosmické lodi Orion splnili hlavní cíl mise Artemis II. Dokázali proletět kolem Měsíce, vyfotografovali ho z odvrácené strany a nyní už směřují k Zemi, kde by měli přistát v noci z pátku na sobotu.
7. 4. 2026

Na obloze září zelená kometa. Brzy může být vidět pouhým okem

Na obloze je už několik týdnů viditelná kometa C/2025 R3 (PanSTARRS). V současné době zjasnila tolik, že je vidět i menším dalekohledem. Kometa bude pozorovatelná z našich končin následující dva týdny, podle astrofotografa Petra Horálka je pravděpodobné, že překoná hranici viditelnosti pouhýma očima.
7. 4. 2026

Peruánští vědci zmapovali vliv pesticidů na rakovinu po celé zemi

Francouzští a peruánští vědci popsali nový způsob, jak na úrovni celé země mapovat vliv pesticidů na výskyt rakoviny. Studie zveřejněná v odborném časopise Nature Health ukázala v Peru výraznou prostorovou souvislost mezi vystavením pesticidům a vyšším výskytem některých typů rakoviny ve více než čtyř stech oblastech. Upozornil na to francouzský deník Le Monde.
7. 4. 2026
Načítání...