Muž, který mluvil do cihly. Před půlstoletím mobil poprvé propojil volající

Když americký vývojář Martin Cooper před padesáti lety uskutečnil první hovor přes mobilní telefon, běžní lidé netušili, co se děje. Od té doby se ale tyto přístroje rozšířily po celém světě a dnes jich existuje asi šestnáct miliard.

Neobvyklý úkaz mohli lidé chvátající po jedné z newyorských ulic spatřit 3. dubna 1973. Proti nim šel seriózně vyhlížející čtyřicátník, který měl u hlavy přiložený předmět připomínající cihlu, do něhož mluvil.

Oním podivínem byl vedoucí divize komunikačních systémů firmy Motorola Martin Cooper, cihla byla ve skutečnosti prototyp mobilního telefonu a náhodní kolemjdoucí byli svědky vůbec prvního hovoru vedeného z tohoto druhu zařízení.

Ještě po letech Cooper vzpomínal na pozdvižení, jež tehdy vyvolal. „Jak jsem tak kráčel po ulici a přitom mluvil do telefonu, sofistikovaní Newyorčané se při pohledu na někoho, kdo při chůzi telefonuje, rozestupovali,“ prozradil v dubnu 2011 reportérovi britského deníku Daily Mail.

Nahrávám video

Telefonát jako špílec rivalům

První osobou, s níž se Cooper z mobilu spojil, byl Joel Engel, jenž tehdy vedl výzkumné laboratoře firmy Bell. Z Cooperovy strany v tom byla jistá dávka škodolibosti, neboť společnost Bell byla v té době největším konkurentem Motoroly v oblasti vývoje mobilní telefonie. Infrastruktura pro mobilní hovory tehdy existovala v USA již několik let, a to v podobě mobilních telefonních buněk pro autotelefony. 

Zhruba kilo vážící přístroj, z něhož Cooper telefonoval, se během následujících deseti let podařilo vyvinout do stavu, kdy mohl být jako vůbec první komerčně dostupný mobil uveden na trh. Pod označením Motorola DynaTAC 8000X si jej mohli zájemci počátkem března 1983 koupit za 3995 dolarů (podle současného kurzu zhruba 80 tisíc Kč).

Přístroj vážil 800 gramů a na výšku měl přes 30 centimetrů. Přesto působil jako vrchol miniaturizace ve srovnání s objemnými autotelefony, jež mobilní hlasové komunikaci kralovaly od poloviny 40. let. Z původně luxusního zboží se mobily postupem času staly zcela samozřejmou věcí, dostupnou prakticky každému.

Nahrávám video

Mobilní drahota

Sebelepší telefon by byl k ničemu, kdyby neexistovaly příslušné mobilní sítě. První generace sítí, které začaly ve vyspělých zemích vyrůstat počátkem 80. let, byla ještě analogová. V Evropě se jednalo zejména o systém nazvaný Nordic Mobile Telephony, zkráceně NMT. Jak už název napovídá, měla tato technologie kořeny ve Skandinávii, velmi rychle se však rozšířila i do dalších evropských zemí, včetně někdejšího Československa.

Češi a Slováci si mohli z mobilu poprvé zavolat 12. září 1991, kdy byla v tuzemsku oficiálně spuštěna NMT síť společnosti EuroTel. Vlastnictví mobilního telefonu bylo v té době viditelným symbolem bohatství. Při pohledu do dobových ceníků není divu; aktivace služby stála 29 tisíc korun, měsíční paušál vyšel na dva a půl tisíce korun a za minutu hovoru, včetně příchozího, si EuroTel účtoval 15 korun. Průměrná mzda v Československu přitom v té době dosahovala 3800 korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 2 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 4 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 6 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 15 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
před 23 hhodinami

Archeologové nově přiblížili příběh lékaře, který zahynul v Pompejích

Stále existuje mnoho příběhů, které čekají na to, až budou vyprávěny, a které se vynořují z obrovského množství nálezů, jež pod vrstvami sopečných vyvrženin zůstaly v Pompejích. A řadu příběhů rozvíjí a zpřesňují opakovaná prostudování. Teď se to podařilo v jednom z nejlépe prozkoumaných míst – slavné Zahradě utečenců. Výpočetní tomografie pomohla vědcům přiblížit příběh lékaře.
včera v 10:26

Kamenný vrták, nemocný neandertálec a párátko. Experti popsali první operaci zubu

První známý zubařský zákrok se odehrál asi před šedesáti tisíci lety. Provedl ho neandertálec na jiném neandertálci – podle nové studie britských a ruských vědců „určitě úspěšně“.
včera v 07:30

NASA: Části mexického hlavního města se propadají o dva centimetry měsíčně

Některé části mexického hlavního města Mexico City se propadají o více než dva centimetry měsíčně, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odkazem na nové měření z vesmíru.
17. 5. 2026
Načítání...