Muž, který mluvil do cihly. Před půlstoletím mobil poprvé propojil volající

Když americký vývojář Martin Cooper před padesáti lety uskutečnil první hovor přes mobilní telefon, běžní lidé netušili, co se děje. Od té doby se ale tyto přístroje rozšířily po celém světě a dnes jich existuje asi šestnáct miliard.

Neobvyklý úkaz mohli lidé chvátající po jedné z newyorských ulic spatřit 3. dubna 1973. Proti nim šel seriózně vyhlížející čtyřicátník, který měl u hlavy přiložený předmět připomínající cihlu, do něhož mluvil.

Oním podivínem byl vedoucí divize komunikačních systémů firmy Motorola Martin Cooper, cihla byla ve skutečnosti prototyp mobilního telefonu a náhodní kolemjdoucí byli svědky vůbec prvního hovoru vedeného z tohoto druhu zařízení.

Ještě po letech Cooper vzpomínal na pozdvižení, jež tehdy vyvolal. „Jak jsem tak kráčel po ulici a přitom mluvil do telefonu, sofistikovaní Newyorčané se při pohledu na někoho, kdo při chůzi telefonuje, rozestupovali,“ prozradil v dubnu 2011 reportérovi britského deníku Daily Mail.

Nahrávám video

Telefonát jako špílec rivalům

První osobou, s níž se Cooper z mobilu spojil, byl Joel Engel, jenž tehdy vedl výzkumné laboratoře firmy Bell. Z Cooperovy strany v tom byla jistá dávka škodolibosti, neboť společnost Bell byla v té době největším konkurentem Motoroly v oblasti vývoje mobilní telefonie. Infrastruktura pro mobilní hovory tehdy existovala v USA již několik let, a to v podobě mobilních telefonních buněk pro autotelefony. 

Zhruba kilo vážící přístroj, z něhož Cooper telefonoval, se během následujících deseti let podařilo vyvinout do stavu, kdy mohl být jako vůbec první komerčně dostupný mobil uveden na trh. Pod označením Motorola DynaTAC 8000X si jej mohli zájemci počátkem března 1983 koupit za 3995 dolarů (podle současného kurzu zhruba 80 tisíc Kč).

Přístroj vážil 800 gramů a na výšku měl přes 30 centimetrů. Přesto působil jako vrchol miniaturizace ve srovnání s objemnými autotelefony, jež mobilní hlasové komunikaci kralovaly od poloviny 40. let. Z původně luxusního zboží se mobily postupem času staly zcela samozřejmou věcí, dostupnou prakticky každému.

Nahrávám video

Mobilní drahota

Sebelepší telefon by byl k ničemu, kdyby neexistovaly příslušné mobilní sítě. První generace sítí, které začaly ve vyspělých zemích vyrůstat počátkem 80. let, byla ještě analogová. V Evropě se jednalo zejména o systém nazvaný Nordic Mobile Telephony, zkráceně NMT. Jak už název napovídá, měla tato technologie kořeny ve Skandinávii, velmi rychle se však rozšířila i do dalších evropských zemí, včetně někdejšího Československa.

Češi a Slováci si mohli z mobilu poprvé zavolat 12. září 1991, kdy byla v tuzemsku oficiálně spuštěna NMT síť společnosti EuroTel. Vlastnictví mobilního telefonu bylo v té době viditelným symbolem bohatství. Při pohledu do dobových ceníků není divu; aktivace služby stála 29 tisíc korun, měsíční paušál vyšel na dva a půl tisíce korun a za minutu hovoru, včetně příchozího, si EuroTel účtoval 15 korun. Průměrná mzda v Československu přitom v té době dosahovala 3800 korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hitler neměl nikdy šanci vyrobit atomovou bombu, tvrdí archeologové

Nová studie se pokusila rekonstruovat nacistické snahy o získání atomové zbraně. Podle vědců Německu chyběly dva klíčové zdroje, bez nichž se obávaná puma nedala vytvořit.
před 9 hhodinami

Veganská strava je zdravá i pro ty nejmenší děti, ukazuje český výzkum

Mohou být vegani stejně zdraví jako lidé, kteří jí maso? Právě to se pokoušejí zjistit v rozsáhlém výzkumu čeští vědci. Dosavadní výsledky ukazují, že čistě rostlinná strava podporuje normální růst dítěte a přináší mu dokonce řadu zdravotních výhod. „Dobře plánovaná a správně suplementovaná veganská strava může být nutričně dostatečná i pro děti,“ tvrdí autoři studie.
včera v 10:00‌‌

Korálové útesy by mohly zachránit malé „slunečníky“

Záchrana korálových útesů je klíčová pro ochranu těch částí oceánu, které člověk nejvíc ekonomicky využívá. Vědci zkoušejí nejrůznější způsoby ochrany – od chemie až po genetické úpravy. Teď přišli s mechanickým řešením.
2. 10. 2026‌‌

Horko a sucho v mapách. Podívejte se na bilanci letošního léta

Služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus zveřejnila bilanci letošního léta. Shrnula, že v západní Evropě bylo nejteplejší v historii měření. Mimořádné bylo také sucho. Podrobný pohled nabízí následující mapy a grafy. Vzhledem k velkému množství dat může jejich načtení chvíli trvat.
2. 10. 2026‌‌

Bouře století v Pacifiku, v Atlantiku nic. Letošní hurikánová sezona je podivná

Nezvykle bouřlivý Pacifik a mimořádně klidný Atlantik. Tak by se dal charakterizovat dosavadní průběh takzvané hurikánové sezony po obou stranách Ameriky. Zatímco v Atlantiku nevznikl ještě ani jeden hurikán, přičemž jsme už více než dva týdny za obvyklým sezonním vrcholem, v Pacifiku v posledních týdnech vzniká hurikánů řada – a to i velmi silných.
2. 10. 2026‌‌

Světové oceány vloni pohltily 23 zettajoulů tepla. Dopady jsou vidět všude

Světové oceány vloni pohltily rekordní množství tepla. Podle nové evropské studie odpovídá přibližně čtyřicetinásobku celosvětové spotřeby energie lidstvem za celý rok.
2. 10. 2026‌‌

Evropské řeky zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než třicet let, uvádí Copernicus

Řeky po celé Evropě letos v létě zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než 30 let, uvedla služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letošní léto se podle ní v Evropě vyznačovalo extrémními vlnami veder a suchy, přičemž na konci sezony rekordních 52 procent kontinentu čelilo velmi silné tepelné zátěži.
2. 10. 2026Aktualizováno2. 10. 2026‌‌

Každý osmý nádor souvisí s infekcí, odhalil rozsáhlý výzkum

Rakovina není vždy jen otázkou genů, věku nebo životního stylu, přestože jsou to nejčastější příčiny. Některým nádorům předchází infekce, proti níž ale už dnes medicína mnohdy umí zasáhnout. To je hlavní závěr rozsáhlého výzkumu, který vydal odborný časopis Lancet Oncology.
1. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.