Muž, který mluvil do cihly. Před půlstoletím mobil poprvé propojil volající

Když americký vývojář Martin Cooper před padesáti lety uskutečnil první hovor přes mobilní telefon, běžní lidé netušili, co se děje. Od té doby se ale tyto přístroje rozšířily po celém světě a dnes jich existuje asi šestnáct miliard.

Neobvyklý úkaz mohli lidé chvátající po jedné z newyorských ulic spatřit 3. dubna 1973. Proti nim šel seriózně vyhlížející čtyřicátník, který měl u hlavy přiložený předmět připomínající cihlu, do něhož mluvil.

Oním podivínem byl vedoucí divize komunikačních systémů firmy Motorola Martin Cooper, cihla byla ve skutečnosti prototyp mobilního telefonu a náhodní kolemjdoucí byli svědky vůbec prvního hovoru vedeného z tohoto druhu zařízení.

Ještě po letech Cooper vzpomínal na pozdvižení, jež tehdy vyvolal. „Jak jsem tak kráčel po ulici a přitom mluvil do telefonu, sofistikovaní Newyorčané se při pohledu na někoho, kdo při chůzi telefonuje, rozestupovali,“ prozradil v dubnu 2011 reportérovi britského deníku Daily Mail.

2 minuty
Události: Před půlstoletím proběhl první hovor mobilu
Zdroj: ČT24

Telefonát jako špílec rivalům

První osobou, s níž se Cooper z mobilu spojil, byl Joel Engel, jenž tehdy vedl výzkumné laboratoře firmy Bell. Z Cooperovy strany v tom byla jistá dávka škodolibosti, neboť společnost Bell byla v té době největším konkurentem Motoroly v oblasti vývoje mobilní telefonie. Infrastruktura pro mobilní hovory tehdy existovala v USA již několik let, a to v podobě mobilních telefonních buněk pro autotelefony. 

Zhruba kilo vážící přístroj, z něhož Cooper telefonoval, se během následujících deseti let podařilo vyvinout do stavu, kdy mohl být jako vůbec první komerčně dostupný mobil uveden na trh. Pod označením Motorola DynaTAC 8000X si jej mohli zájemci počátkem března 1983 koupit za 3995 dolarů (podle současného kurzu zhruba 80 tisíc Kč).

Přístroj vážil 800 gramů a na výšku měl přes 30 centimetrů. Přesto působil jako vrchol miniaturizace ve srovnání s objemnými autotelefony, jež mobilní hlasové komunikaci kralovaly od poloviny 40. let. Z původně luxusního zboží se mobily postupem času staly zcela samozřejmou věcí, dostupnou prakticky každému.

3 minuty
Padesát let od prvního bezdrátového telefonátu
Zdroj: ČT24

Mobilní drahota

Sebelepší telefon by byl k ničemu, kdyby neexistovaly příslušné mobilní sítě. První generace sítí, které začaly ve vyspělých zemích vyrůstat počátkem 80. let, byla ještě analogová. V Evropě se jednalo zejména o systém nazvaný Nordic Mobile Telephony, zkráceně NMT. Jak už název napovídá, měla tato technologie kořeny ve Skandinávii, velmi rychle se však rozšířila i do dalších evropských zemí, včetně někdejšího Československa.

Češi a Slováci si mohli z mobilu poprvé zavolat 12. září 1991, kdy byla v tuzemsku oficiálně spuštěna NMT síť společnosti EuroTel. Vlastnictví mobilního telefonu bylo v té době viditelným symbolem bohatství. Při pohledu do dobových ceníků není divu; aktivace služby stála 29 tisíc korun, měsíční paušál vyšel na dva a půl tisíce korun a za minutu hovoru, včetně příchozího, si EuroTel účtoval 15 korun. Průměrná mzda v Československu přitom v té době dosahovala 3800 korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mechanismus z Antikythéry mohl být nefunkční, naznačuje studie

Nejslavnější mechanický stroj z antiky – mechanismus z Antikythéry – dalece převyšuje jakékoliv jiné technologie z této doby. Nový výzkum ale otestoval hypotézu, že ve skutečnosti to zase takový zázrak nebyl.
před 9 hhodinami

Unikátní novodobý zlatý poklad našli turisté u Dvora Králové nad Labem

Dva turisté objevili v únoru u Dvora Králové nad Labem novověký poklad v odhadované hodnotě přes sedm a půl milionu korun. Dvě schránky, které obsahovaly zlaté mince, šperky a další předměty o celkové hmotnosti sedm kilogramů, nálezci odevzdali do Muzea východních Čech v Hradci Králové. Zaručeně zlaté jsou mince o váze téměř čtyři kilogramy. Další kovové předměty vědci analyzují.
včeraAktualizovánovčera v 15:49

Rakovina krade motivaci. Vědci popsali, jak ovládne mozek

Lidé trpící rakovinou přicházejí o vůli bojovat, často marně hledají sílu dál žít. Až doposud věda předpokládala, že je to vedlejší dopad únavy z nemoci, ale teď našli přímo způsob, jak rakovina připravuje mozek o motivaci.
včera v 11:10

Zabili Heydricha i posílali depeše. Válku přežila jen polovina parašutistů

Byla jich stovka, přišli z nebes a fatálně ovlivnili průběh druhé světové války – českoslovenští parašutisté vyslaní z Velké Británie měli na území tehdejšího protektorátu plnit rozmanité úkoly. Od sabotáží a předávání informací exilové vládě až po útoky na přední představitele nacistické správy. V podstatě počítali s tím, že se do vlasti vrací pro smrt. Konce války se jich dožila pouhá polovina. A ti, kdo přežili, se následně po roce 1948 uznání nedočkali. Většinu z nich naopak čekalo ponížení, perzekuce a některé dokonce vykonstruovaná obvinění a smrt.
včera v 06:00

Hubbleův kosmický dalekohled funguje i jako stařeček

Už 35 let je na oběžné dráze Hubbleův kosmický dalekohled. Díky němu astronomové například zjistili, že v centrech galaxií jsou supermasivní černé díry, poprvé změřili rychlost rozpínání vesmíru nebo uviděli ty nejvzdálenější galaxie. Zařízení pořídilo také řadu ikonických snímků. Je pojmenované po americkém astronomovi Edwinu Hubbleovi, který jako první zjistil, že ve vesmíru existuje víc galaxií a že se vesmír rozpíná. Dalekohled na oběžnou dráhu dopravil raketoplán Discovery.
24. 4. 2025

Nová studie objasnila vliv masivního výbuchu sopky na výkyvy v počasí

Erupce sopky Hunga Tonga–Hunga Ha’apai (HT), která se odehrála 15. ledna 2022, byla naprosto jedinečnou a bezprecedentní událostí ve známých dějinách. Podle studie zveřejněné před pár dny v prestižním mezinárodním časopise, na které se podílel i český klimatolog Aleš Kuchař, způsobil tento jev mimo jiné i prodloužená období nízkých teplot v Evropě během následující zimy a jara.
24. 4. 2025

Zahřívaný tabák může ohrozit děti nečekaným způsobem. Polykají uvolněné plíšky

V Česku přibývá případů, kdy malé dítě omylem spolkne plíšek, který se používá v zařízeních ohřívání tabáku. Končí pak hospitalizované v nemocnici.
24. 4. 2025

Polští chovatelé kvůli ptačí chřipce utratili přes sedm milionů kusů drůbeže

V Polsku řádí ptačí chřipka. Chovatelé kvůli tomu museli utratit přes sedm milionů kusů drůbeže. Úřady už na zvládání viru vynaložily v přepočtu téměř půl miliardy korun. Do země dorazili evropští experti, kteří mají posoudit nastavená opatření. Podle ředitele polské rady chovatelů drůbeže Dariusze Goszczyńského počet zlikvidovaných kusů není problém. „V Polsku máme asi 1,5 miliardy kusů drůbeže,“ vysvětlil. Vývoz masa a vajec zatím ohrožený není. U vajec ale experti očekávají mírné zdražení.
24. 4. 2025
Načítání...