Nejen lidé trpěli během covidu „blbou náladou“. Se stejným problémem se potýkali i primáti v zoo

Deprese, frustrace, osamocent, úzkost. Takové pocity zažívaly během koronovirových lockdownů spousty lidí po celém světě. Nový výzkum teď ukazuje, že nebyly jedinými primáty, kteří se takhle cítili.

Někteří se stali většími samotáři a lenochy, jiní se zase vůči ostatním chovali agresivněji. Tak se během covidové pandemie změnilo chování primátů v zoologických zahradách. Popsala to nová studie, která vyšla v odborném časopise Animals.

Výzkum porovnával chování bonobů, šimpanzů, paviánů a goril v zoologické zahradě a jednom safari parku v roce 2020, kdy byli během lockdownů oddělení od lidí, s dobou po návratu návštěvníků. Vědci například zjistili, že paviáni se po návratu lidí do safari, kde žili, chovali méně sexuálně a dominantně než během lockdownů. Také se častěji přibližovali k autům návštěvníků než k vozidlům strážců parku.

Když se návštěvníci do zoologických zahrad vrátili, také bonobové a gorily trávili méně času o samotě a gorily navíc méně často odpočívaly. Šimpanzi zase v době po otevření více jedli a také trávili více času ve venkovních výbězích.

Smutek, nebo radost?

Podle vědců je těžké říci, jestli se dá obecně konstatovat, zda byly zážitky z doby lockdownu pro jednotlivá zvířata pozitivní, negativní, nebo neutrální. Ale přinejmenším u šimpanzů a paviánů věří, že po návratu lidí došlo ke zlepšení stavu zvířat – vypadá to, jako by jim v době bez návštěvníků chyběly stimuly, na něž byli zvyklí. 

A jako podobně pozitivní změnu lze vnímat i to, že bonobové a gorily trávili méně času o samotě. Podle autorů studie ale současně změna chování u goril může také naznačovat, že je návštěvníci svou přítomností více rušili. Gorily v době jejich přítomnosti změnily využití svého výběhu, což podle vědců naznačuje, že byly schopné upravit své chování tak, aby snížily nadměrné podněty. 

Zdaleka nejsložitější je vysvětlení toho, jak se změnilo chování paviánů. Podle vědců sice zřejmě tyto primáty pozitivně motivovala přítomnost aut i návštěvníků, ale přitom existovala hranice, po jejímž překročení se už kladné dopady těchto podnětů nijak víc nezvyšovaly. A asi s tím souvisí i utlumení jejich sexuální aktivity – autoři práce se domnívají, že projíždějící automobily ji nějak zvyšují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Agenti OpenAI napadli kromě webu Hugging Face další čtyři platformy

Dva autonomní agenti společnosti OpenAI pohánění jejími pokročilými modely umělé inteligence (AI) napadli při testování kromě webu Hugging Face další čtyři platformy. Využili je mimo jiné ke kopírování programového kódu nebo k jeho testování, nepřekročili prý ale rámec toho, co by udělal běžný uživatel. S odkazem na sdělení OpenAI o tom informuje agentura AFP.
před 12 hhodinami

Sirotčí černá díra si pochutnala na osamělé hvězdě

Bliknutí v naprosté temnotě naznačovalo, že se stalo něco výjimečného. Detailní analýza ukázala, že šlo o jedinečné pozorování takzvané sirotčí černé díry, která pohltila hvězdu na samém okraji velmi vzdálené galaxie.
před 12 hhodinami

Španělsko čeká první úplné zatmění po více než století. Takto prožívalo ta poslední

Úplné zatmění Slunce nebylo na Pyrenejském poloostrově pozorováno od roku 1905 a na Kanárských ostrovech od roku 1959. Před více než sto lety bylo za centrum pozorování považováno město Burgos v severním Španělsku. Letos jím bude Guadalajara, která leží severovýchodně od Madridu.
před 13 hhodinami

VideoNapůl pes, napůl liška. Vědci zintenzivnili výzkum záhadné šelmy

Pes krátkouchý patří k jedné z nejhůř popsaných psovitých šelem světa. Je dokonale adaptovaný na svůj domov, hluboké pralesy v Amazonii, ale kvůli jejich ohrožení těžbou i klimatickou změnou i on stále rychleji mizí. Bolivijští biologové teď nasadili několik týmů na jeho výzkum, nejčastěji se ale setkávají s tím, že už v dané oblasti tento tvor vůbec nežije. Přesto se už podařilo vědcům zachytit přibližně šest set interakcí s ním. Doufají, že se tak o tvorovi dozví víc a získají informace potřebné pro jeho ochranu.
před 16 hhodinami

Archeologové našli v Litoměřicích hrob starý přes šest tisíc let

Archeologové objevili v Litoměřicích doklad neolitického osídlení Dómského pahorku. Na dohled od biskupské rezidence našli hrob starý přes šest tisíc let s kosterními pozůstatky patnáctiletého chlapce, zbytky domu, ale také svatební prstýnek z 12. století a další cenné předměty. O nálezech informovalo litoměřické biskupství.
před 18 hhodinami

Zpomalte vývoj AI, volají zaměstnanci předních technologických firem

Více než 1100 zaměstnanců předních technologických firem vyzvalo americkou vládu, aby podpořila mezinárodní spolupráci na vytvoření nástrojů, které by umožnily řídit tempo vývoje nejpokročilejší umělé inteligence (AI). Podle nich se vývoj zrychluje natolik, že současné bezpečnostní a regulační mechanismy nemusejí udržet krok, uvedla agentura Reuters.
před 19 hhodinami

Evropu přiklopí tepelná kupole, opět přijdou rizikové čtyřicítky

Přelom července a srpna přinese do Evropy nejen poslední třetinu léta, ale hlavně další velmi silnou vlnu veder s extrémními teplotami a celou řadou rizik. Její příčinou bude opět takzvaný omega blog, který vytlačí ze severní Afriky nad evropský kontinent teplý vzduch. Důsledkem bude už čtvrtá vlna veder této sezony, při níž se nad Středomořím i střední Evropou usadí teplotní kupole.
před 19 hhodinami

Včasné vyšetření a testování nádoru může snížit úmrtí na rakovinu plic

Počet úmrtí na rakovinu plic může podle českých lékařů snížit včasný záchyt při vyšetřování lidí bez příznaků v takzvaném screeningu a podrobnější genetické testování nádorů. Uvedli to na tiskové konferenci České pneumologické a ftizeologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.
28. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.