Astronomové zachytili zvláštní signál z kosmu. Připomíná jim bušení obřího srdce

Astronomové z Massachusettského technologického institutu (MIT) detekovali zvláštní, neobvykle trvalý rádiový signál ze vzdálené galaxie. Objevuje se s překvapivou pravidelností a připomíná srdeční tlukot.

Vědci signál zařadili do kategorie takvaných FRB, neboli rychlých rádiových záblesků. Jedná se o intenzivně silný záblesk rádiových vln neznámého astrofyzikálního původu, který obvykle trvá maximálně několik milisekund. Tento nový signál je ale jiný – vydrží totiž někdy až tři sekundy, tedy asi tisíckrát déle než průměrný FRB. Záblesky se opakují s takovou pravidelností, že to astronomům připomíná tlukot lidského srdce.

Signál dostal jméno FRB 20191221A; v současnosti se jedná o nejdéle trvající opakující se FRB, který byl dosud detekován.

Neznámý zdroj

Zdroj signálu se nachází ve vzdálené galaxii, zřejmě několik miliard světelných let od Země. Co přesně by jím mohlo být, zůstává záhadou. Astronomové předpokládají, že by mohl vycházet buď z radiového pulzaru, nebo magnetaru, což jsou oba typy neutronových hvězd – neboli extrémně hustá, rychle rotující zhroucená jádra obřích hvězd.

„Ve vesmíru není mnoho věcí, které by vysílaly přísně periodické signály,“ říká Daniele Michilli z MIT. „Příklady, které známe v naší galaxii, jsou rádiové pulsary a magnetary, které rotují a produkují paprskovité záření podobné majáku. Myslíme si, že tento nový signál by mohl být magnetar anebo pulsar na steroidech.“ 

Lovec záblesků

Astronomové doufají, že se jim podaří detekovat i další opakující se signály z tohoto zdroje.  Celý fenomén FRB je totiž pro vědu novinkou – poprvé byl tento druh kosmického signálu pozorován až roku 2007. 

Od té doby jich sice přístroje odhalily stovky, ale stále o nich vědci vědí jen málo. Jedním z nejúspěšnějších přístrojů, které se k tomu využívají, je kanadský radioteleskop CHIME (Canadian Hydrogen Intensity Mapping Experiment). Toto zařízení sestávající ze čtyř velkých parabolických reflektorů je umístěné na Dominion Radio Astrophysical Observatory v Britské Kolumbii v Kanadě – a vědci ho využili i při tomto měření.

CHIME nepřetržitě pozoruje oblohu při rotaci Země a je navržen tak, aby zachytil rádiové vlny vysílané vodíkem v nejranějších fázích vesmíru. Teleskop je shodou okolností citlivý také na rychlé rádiové záblesky a od roku 2018, kdy začal pozorovat oblohu, zachytil CHIME stovky FRB vyzařujících z různých částí oblohy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
před 2 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 18 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 20 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 22 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
včera v 10:33

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánovčera v 07:45

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

Evropský pohled