Astronomové zachytili zvláštní signál z kosmu. Připomíná jim bušení obřího srdce

Astronomové z Massachusettského technologického institutu (MIT) detekovali zvláštní, neobvykle trvalý rádiový signál ze vzdálené galaxie. Objevuje se s překvapivou pravidelností a připomíná srdeční tlukot.

Vědci signál zařadili do kategorie takvaných FRB, neboli rychlých rádiových záblesků. Jedná se o intenzivně silný záblesk rádiových vln neznámého astrofyzikálního původu, který obvykle trvá maximálně několik milisekund. Tento nový signál je ale jiný – vydrží totiž někdy až tři sekundy, tedy asi tisíckrát déle než průměrný FRB. Záblesky se opakují s takovou pravidelností, že to astronomům připomíná tlukot lidského srdce.

Signál dostal jméno FRB 20191221A; v současnosti se jedná o nejdéle trvající opakující se FRB, který byl dosud detekován.

Neznámý zdroj

Zdroj signálu se nachází ve vzdálené galaxii, zřejmě několik miliard světelných let od Země. Co přesně by jím mohlo být, zůstává záhadou. Astronomové předpokládají, že by mohl vycházet buď z radiového pulzaru, nebo magnetaru, což jsou oba typy neutronových hvězd – neboli extrémně hustá, rychle rotující zhroucená jádra obřích hvězd.

„Ve vesmíru není mnoho věcí, které by vysílaly přísně periodické signály,“ říká Daniele Michilli z MIT. „Příklady, které známe v naší galaxii, jsou rádiové pulsary a magnetary, které rotují a produkují paprskovité záření podobné majáku. Myslíme si, že tento nový signál by mohl být magnetar anebo pulsar na steroidech.“ 

Lovec záblesků

Astronomové doufají, že se jim podaří detekovat i další opakující se signály z tohoto zdroje.  Celý fenomén FRB je totiž pro vědu novinkou – poprvé byl tento druh kosmického signálu pozorován až roku 2007. 

Od té doby jich sice přístroje odhalily stovky, ale stále o nich vědci vědí jen málo. Jedním z nejúspěšnějších přístrojů, které se k tomu využívají, je kanadský radioteleskop CHIME (Canadian Hydrogen Intensity Mapping Experiment). Toto zařízení sestávající ze čtyř velkých parabolických reflektorů je umístěné na Dominion Radio Astrophysical Observatory v Britské Kolumbii v Kanadě – a vědci ho využili i při tomto měření.

CHIME nepřetržitě pozoruje oblohu při rotaci Země a je navržen tak, aby zachytil rádiové vlny vysílané vodíkem v nejranějších fázích vesmíru. Teleskop je shodou okolností citlivý také na rychlé rádiové záblesky a od roku 2018, kdy začal pozorovat oblohu, zachytil CHIME stovky FRB vyzařujících z různých částí oblohy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 7 hhodinami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 9 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 10 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 12 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 14 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 17 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
11. 12. 2025
Načítání...