Astronomové zachytili zvláštní signál z kosmu. Připomíná jim bušení obřího srdce

Astronomové z Massachusettského technologického institutu (MIT) detekovali zvláštní, neobvykle trvalý rádiový signál ze vzdálené galaxie. Objevuje se s překvapivou pravidelností a připomíná srdeční tlukot.

Vědci signál zařadili do kategorie takvaných FRB, neboli rychlých rádiových záblesků. Jedná se o intenzivně silný záblesk rádiových vln neznámého astrofyzikálního původu, který obvykle trvá maximálně několik milisekund. Tento nový signál je ale jiný – vydrží totiž někdy až tři sekundy, tedy asi tisíckrát déle než průměrný FRB. Záblesky se opakují s takovou pravidelností, že to astronomům připomíná tlukot lidského srdce.

Signál dostal jméno FRB 20191221A; v současnosti se jedná o nejdéle trvající opakující se FRB, který byl dosud detekován.

Neznámý zdroj

Zdroj signálu se nachází ve vzdálené galaxii, zřejmě několik miliard světelných let od Země. Co přesně by jím mohlo být, zůstává záhadou. Astronomové předpokládají, že by mohl vycházet buď z radiového pulzaru, nebo magnetaru, což jsou oba typy neutronových hvězd – neboli extrémně hustá, rychle rotující zhroucená jádra obřích hvězd.

„Ve vesmíru není mnoho věcí, které by vysílaly přísně periodické signály,“ říká Daniele Michilli z MIT. „Příklady, které známe v naší galaxii, jsou rádiové pulsary a magnetary, které rotují a produkují paprskovité záření podobné majáku. Myslíme si, že tento nový signál by mohl být magnetar anebo pulsar na steroidech.“ 

Lovec záblesků

Astronomové doufají, že se jim podaří detekovat i další opakující se signály z tohoto zdroje.  Celý fenomén FRB je totiž pro vědu novinkou – poprvé byl tento druh kosmického signálu pozorován až roku 2007. 

Od té doby jich sice přístroje odhalily stovky, ale stále o nich vědci vědí jen málo. Jedním z nejúspěšnějších přístrojů, které se k tomu využívají, je kanadský radioteleskop CHIME (Canadian Hydrogen Intensity Mapping Experiment). Toto zařízení sestávající ze čtyř velkých parabolických reflektorů je umístěné na Dominion Radio Astrophysical Observatory v Britské Kolumbii v Kanadě – a vědci ho využili i při tomto měření.

CHIME nepřetržitě pozoruje oblohu při rotaci Země a je navržen tak, aby zachytil rádiové vlny vysílané vodíkem v nejranějších fázích vesmíru. Teleskop je shodou okolností citlivý také na rychlé rádiové záblesky a od roku 2018, kdy začal pozorovat oblohu, zachytil CHIME stovky FRB vyzařujících z různých částí oblohy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 10 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 12 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 16 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
8. 10. 2026‌‌

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.