NASA chce mít na Měsíci jaderný reaktor. Musí se ale vejít do rakety

NASA chce postavit a dopravit na Měsíc jaderný reaktor. Ten by měl zásobovat lidské posádky po dobu nejméně deseti let. Americká kosmická agentura pro tento cíl vybrala tři společnosti, jež by měly koncept vymyslet, připravit a nakonec realizovat.

V polovině června NASA oznámila, že zadala zakázky společnostem Lockheed Martin, Westinghouse a IX - každá má hodnotu kolem pěti milionů dolarů. To by mělo stačit na vývoj konceptu reaktoru, který by měl mít výkon 40 kilowattů s výdrží nějméně deset let, a to v podmínkách Měsíce. Společnosti na to mají rok.

Mělo by se jednat o takzvaný štěpný reaktor. Ten funguje tak, že štěpí těžká atomová jádra na lehčí jádra a při tom se uvolňuje energie, kterou pak mohou lidé využívat. Stejný typ reaktoru je na Zemi nejrozšířenější, funguje například v našich elektrárnách Temelín nebo Dukovany. Systém musí zahrnovat jádro reaktoru s uranovým palivem a také systém pro přeměnu jaderné energie na využitelnou - tedy elektrickou. 

Podle NASA je štěpný reaktor pro tento druh úkolu ideální. Je ověřen léty praxe, dostatečně odolný a současně má dost velký výkon. Právě kombinace těchto požadavků je klíčová pro to, aby se dal reaktor na Měsíc vůbec dostat.

Sestaven bude už na Zemi a na Měsíc jej následně dopraví kosmická loď - musí mít tedy takové rozměry, aby se do ní vešel. Klíčové požadavky na zařízení je hmotnost do šesti tun a schopnost vměstnat se do válce širokého čtyři metry.

Ambice NASA míří k Marsu

NASA by chtěla reaktor využívat na nabíjení vozítek, vědeckých experimentů i pro životní potřeby astronautů. Navíc by ale také mohl sloužit pro zpracovávání měsíčních zdrojů, jež by se daly přeměnit například na palivo. Jeho konstrukce by měla umožnit, aby se kromě Měsíce mohl později využít i na Marsu.

NASA totiž plánuje, že se lidé vrátí na Měsíc v rámci mise Artemis nejdříve v roce 2025, ale chce také zajistit trvalou lidskou přítomnost na povrchu Měsíce a případně využít Měsíc ke startu k dalším cílům, jako je právě Mars. V plánu má také vybudovat vesmírnou stanici Lunar Gateway, která by měla ležet na oběžné dráze Měsíce. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci při zatmění Slunce odhalili koronální díru. Může ovlivňovat magnetické pole Země

Nové obrazy sluneční koróny pořízené během letošního srpnového zatmění Slunce odhalily koronální díru, která může prostřednictvím rychlého slunečního větru ovlivnit magnetické pole Země, ale také vírové struktury přezdívané „smoke rings“.
před 11 hhodinami

Hitler nemá alibi na dobu smrti své neteře, tvrdí historik

Nové dokumenty nalezené v mnichovských archivech zpochybňují alibi Adolfa Hitlera na dobu smrti jeho neteře Geli Raubalové. Podle časopisu Der Spiegel našel badatel Harald Sandner úmrtní záznam, podle kterého se tělo Raubalové v Hitlerově bytě našlo už 18. září 1931. Podle dosavadních úředních záznamů to bylo až o den později, kdy byl pozdější nacistický diktátor už na cestě z Mnichova do Norimberku.
před 12 hhodinami

El Niňo může do února přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí, varují vědci

Letošní silný klimatický jev El Niňo může do února příštího roku přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí v důsledku veder, odhadují klimatologové. Vyplývá to ze závěrů studie vědců z Climate Impact Lab a několika univerzit, uvedl list The Guardian.
před 14 hhodinami

NASA objevila „ohnivou amébu“. Žije v teplotách, které by přežít neměla

Až doposud vědci předpokládali, že složitější organismy nejsou schopné přežívat a rozmnožovat se při teplotách nad 60 stupňů Celsia, protože to nezvládnou jejich buňky. Překvapivý objev z Kalifornie ale naznačuje, že to možné je.
před 14 hhodinami

V Brně testují lepidlo na zlomeniny. Inspiroval ho sliz mušlí

S léčbou tříštivých zlomenin by v budoucnu mohlo pomoci kostní lepidlo, které v současné době testují vědci z výzkumného centra CEITEC Vysokého učení technického v Brně. Jednotlivé úlomky kosti se pomocí něj dají přilepit na své místo, poté se lepidlo postupně samo vstřebá a rozloží na látky, které se v těle běžně vyskytují. Lékaři navíc mohou do lepidla přidat také antibakteriální a hojivé látky.
před 16 hhodinami

AI agent pronikl na australský vládní portál

Australský premiér Anthony Albanese oznámil, že agent umělé inteligence (AI) vyvinutý americkou společností OpenAI v červnu pronikl na australský vládní portál se zdravotními údaji. Získal neoprávněný přístup k veřejným i neveřejným souborům, informovala o tom agentura Reuters. Jedná se pravděpodobně o první známý případ, kdy agent AI hacknul vládní webovou stránku.
před 18 hhodinami

Vědci popsali kleptoparazitismus u delfína Bublinky

Mořští biologové narazili na chování delfínů, které doposud neznali. Zjistili, že jeden sledovaný kytovec spoří energii tím, že neloví ryby, ale získává od nich jen obsah jejich žaludků. Jde o první dobře zdokumentovaný případ kleptoparazitismu neboli krádeží potravy u kytovců.
před 18 hhodinami

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
23. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.