NASA chce mít na Měsíci jaderný reaktor. Musí se ale vejít do rakety

NASA chce postavit a dopravit na Měsíc jaderný reaktor. Ten by měl zásobovat lidské posádky po dobu nejméně deseti let. Americká kosmická agentura pro tento cíl vybrala tři společnosti, jež by měly koncept vymyslet, připravit a nakonec realizovat.

V polovině června NASA oznámila, že zadala zakázky společnostem Lockheed Martin, Westinghouse a IX - každá má hodnotu kolem pěti milionů dolarů. To by mělo stačit na vývoj konceptu reaktoru, který by měl mít výkon 40 kilowattů s výdrží nějméně deset let, a to v podmínkách Měsíce. Společnosti na to mají rok.

Mělo by se jednat o takzvaný štěpný reaktor. Ten funguje tak, že štěpí těžká atomová jádra na lehčí jádra a při tom se uvolňuje energie, kterou pak mohou lidé využívat. Stejný typ reaktoru je na Zemi nejrozšířenější, funguje například v našich elektrárnách Temelín nebo Dukovany. Systém musí zahrnovat jádro reaktoru s uranovým palivem a také systém pro přeměnu jaderné energie na využitelnou - tedy elektrickou. 

Podle NASA je štěpný reaktor pro tento druh úkolu ideální. Je ověřen léty praxe, dostatečně odolný a současně má dost velký výkon. Právě kombinace těchto požadavků je klíčová pro to, aby se dal reaktor na Měsíc vůbec dostat.

Sestaven bude už na Zemi a na Měsíc jej následně dopraví kosmická loď - musí mít tedy takové rozměry, aby se do ní vešel. Klíčové požadavky na zařízení je hmotnost do šesti tun a schopnost vměstnat se do válce širokého čtyři metry.

Ambice NASA míří k Marsu

NASA by chtěla reaktor využívat na nabíjení vozítek, vědeckých experimentů i pro životní potřeby astronautů. Navíc by ale také mohl sloužit pro zpracovávání měsíčních zdrojů, jež by se daly přeměnit například na palivo. Jeho konstrukce by měla umožnit, aby se kromě Měsíce mohl později využít i na Marsu.

NASA totiž plánuje, že se lidé vrátí na Měsíc v rámci mise Artemis nejdříve v roce 2025, ale chce také zajistit trvalou lidskou přítomnost na povrchu Měsíce a případně využít Měsíc ke startu k dalším cílům, jako je právě Mars. V plánu má také vybudovat vesmírnou stanici Lunar Gateway, která by měla ležet na oběžné dráze Měsíce. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Fluorid ve vodě rozděluje USA. Kennedy je pro omezení

Zatímco většina Evropy už vodu nefluoridizuje, v USA je to stále běžné. Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší se to pokouší změnit. Konec praxe může přinést problémy, zvláště mezi chudšími vrstvami obyvatel.
před 3 hhodinami

Vesmír může skončit mnohem dříve, než vědci předpokládali

Na základě teorií Stephena Hawkinga přišli nizozemští vědci s novou hypotézou o konci vesmíru. Podle ní by měla trvat existence kosmu jen zlomek dříve odhadovaného času.
před 8 hhodinami

Loňské záření ze Slunce vychýlilo traktory, letadla i družice

Před rokem se zástupci NASA a dalších asi třiceti amerických vládních agentur sešli, aby simulovali a řešili hrozbu z vesmíru. Tou nebyl asteroid ani mimozemšťané, ale Slunce. Šlo o první trénink, na němž se měli odborníci připravovat na silnou geomagnetickou bouři a její dopady. Jenže toto cvičení přerušila opravdová silná geomagnetická bouře s vážnými dopady. Její důsledky nyní popsala NASA.
včera v 16:26

Nová americká vakcína zasáhne proti covidu i chřipce. Doma může mít problém

V polovině května zveřejnila společnost Moderna výsledky testů její nové očkovací látky na principu mRNA. Je unikátní v tom, že by měla chránit před covidem-19 a sezonní chřipkou současně. Vakcína s názvem mRNA-1083 má vynikající výsledky. Lidé, kteří přípravek dostali, měli lepší výsledky než ti, kdo dostali dvě samostatné vakcíny proti těmto nemocem. Přesto není jasné, jestli bude k dostání ve Spojených státech.
včera v 14:47
Načítání...