Mikroplasty, odolné bakterie nebo život v armádě. Akademie věd ocenila špičkový český výzkum

9 minut
Studio 6 – Prémie Otto Wichterleho
Zdroj: ČT24

Vědci a vědkyně, kteří zkoumají geny přispívající k antibiotické rezistenci, motýlí společenstva i možnosti úpravy vody letos získali Prémii Otto Wichterleho. Akademie věd ČR (AV) ocenila 25 lidí. Prémii 330 tisíc korun převzali od předsedkyně AV Evy Zažímalové v pražské Lannově vile.

Vynikajících výzkumných výsledků podle akademie dosáhla Lenka Čermáková z Ústavu pro hydrodynamiku AV. Laureátka zkoumá možnosti zlepšení technologií úpravy vody.

„Je mimo jiné spoluautorkou celosvětově první vědecké práce, která se zabývá výskytem mikroplastových částic v surové a upravené vodě v úpravnách vody,“ uvedla AV. Čermáková se svým týmem nyní pracuje na projektu, který řeší odstraňování perfluorovaných organických látek z vody při její úpravě na pitnou.

Boj proti bakteriím

Takzvané DNA transpozony studuje biochemik Dalibor Košek. Jde o mobilní genetické elementy přítomné v genomu téměř všech organismů. Mimo jiné se podílejí na vzniku a šíření odolnosti bakterií vůči antibiotikům. Košek podle AV významně přispěl k objasnění řady otázek a je expert na řešení molekulárních mechanismů zapojených do rekombinace DNA. Popsal i mobilizační systém, který může mít v budoucnu využití v genetické medicíně. Košek pracuje ve Fyziologickém ústavu AV.

Z pohledu ekologie, evoluční biologie i biogeografie zkoumá motýly Alena Sucháčková z Biologického centra AV. „Vyniká excelentní znalostí moderních molekulárních metod, zvládá pokročilé statistické modelování a kromě hluboké znalosti studovaných organismů prokazuje i houževnatost při náročném terénním výzkumu,“ odůvodnila její ocenění AV.

Bioložka absolvovala řadu expedic do jihovýchodní Evropy. Nyní studuje biogeografii motýlů na severní polokouli. „Dokázala například, že mnozí z těchto motýlů vděčí za rozsáhlé rozšíření své historické vazbě na zaniklý biom tzv. mamutí stepi,“ sdělila AV.

Jak se žilo v armádě

Každodenností profesionálních vojáků po roce 1948 i tématem základní vojenské služby se zabývá historik Jiří Hlaváček. Akademie vyzdvihla, že Hlaváček vedle běžných historických metod využívá přístupy z kulturní a sociální antropologie. Hlaváček pracuje v Ústavu pro soudobé dějiny AV, je také pedagog a popularizátor historie. Nyní spolupracuje na mezioborovém výzkumu doby covidové a postcovidové.

Prémii letos získala i Eva Krulichová ze Sociologického ústavu AV. Zkoumá témata, jako jsou obavy z kriminality, pocit bezpečí, postoje veřejnosti k trestání nebo důvěra občanů v trestní spravedlnost. Nyní je hlavní řešitelkou projektu, který má za cíl přispět k vyšší efektivitě jednání s klienty Probační a mediační služby a Vězeňské služby ČR.

AV ČR uděluje prémii, rozdělenou na tři roky, vědcům a vědkyním do 35 let, kteří mají špičkové výsledky ve svých oborech. Nese jméno profesora Otto Wichterleho – českého chemika, proslulého hlavně objevy, které vedly ke zdokonalení a rozšíření měkkých kontaktních čoček. Po listopadu 1989 Wichterle stanul v čele Československé akademie věd.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 14 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
včera v 08:00

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...