Voyager 1 se zbláznil. Z mezihvězdného prostoru posílá nesmyslná data

Americká vesmírná agentura NASA řeší záhadu. Sonda Voyager 1, které letí mimo Sluneční soustavu, řádně pracuje, přijímá a provádí příkazy ze Země a zároveň shromažďuje a vrací vědecká data. Údaje ze systému řízení a regulace polohy (AACS) sondy jsou ale zmatečné a vůbec neodrážejí to, co se na palubě skutečně děje.

Systém AACS řídí orientaci pětačtyřicet let staré sondy, která je vůbec nejvzdálenějším objektem, jaký kdy lidstvo vytvořilo. Mimo jiné udržuje anténu Voyageru 1 přesně nasměrovanou k Zemi – díky tomu může družice odesílat data „domů“.

Podle NASA sice všechno nasvědčuje tomu, že AACS pořád funguje, ale telemetrické údaje, které vrací, jsou nepravdivé a tedy nesmyslné. Vypadá to, že data jsou generována náhodně anebo neodrážejí žádný možný stav, ve kterém by se AACS mohl nacházet.

Sonda je vybavená automatickými systémy, které ji mají v případě podobného problému přepnout do „bezpečného režimu“, v němž provádí jenom operace, které potřebuje k přežití. To dá inženýrům na Zemi čas problém vyřešit. Jenže žádná z těchto pojistek nezareagovala a Voyager je tak nadále v normálním režimu. To, že signál sondy i nadále přichází, potvrzuje, že anténa je ve skutečnosti natočená správně směrem k Zemi – jen to sonda zřejmě tak úplně neví.

Tým inženýrů, který má sondu na starost, bude signál i nadále pečlivě sledovat. Neví zatím ani, jestli je problém v samotném kriticky důležitém systému AACS, anebo pochází z nějakého jiného, přidruženého. NASA upozorňuje, že dokud povahu problému lépe nepochopí, nemůže předvídat, jak dlouho bude sonda ještě schopna shromažďovat a vysílat vědecká data – a tedy fungovat tak, jak má.

2 minuty
Události: Před 40 lety se vydal Voyager na misi
Zdroj: ČT24

Příliš vzdálený průzkumník

Voyager 1 je v současné době vzdálen od Země 23,3 miliard kilometrů. To je tak daleko, že urazit tuto vzdálenost trvá světlu 20 hodin a 33 minut. Odeslání zprávy na Voyager 1 a obdržení odpovědi proto trvá zhruba dva dny; na toto zpoždění je tým mise sice zvyklý, ale řešení jakýchkoliv problémů to nesmírně komplikuje.

„Takováto záhada je v této fázi mise Voyageru asi dost očekávaná,“ uvedla Suzanne Doddová, vedoucí projektů Voyager 1 a 2 v Laboratoři tryskového pohonu NASA v jižní Kalifornii. „Sondy jsou staré téměř pětačtyřicet let, což je mnohem více, než plánovači mise předpokládali. Navíc se už nacházejí v mezihvězdném prostoru – tedy v prostředí s vysokým radiačním zářením, ve kterém až doposud žádná sonda neletěla. Před týmem inženýrů tak stojí velké výzvy. Ale myslím, že pokud existuje způsob, jak tento problém s AACS vyřešit, náš tým ho najde,“ dodala.

Je také možné, že se zdroj anomálie nikdy neobjeví a místo toho se mu sonda nějakým způsobem přizpůsobí. Pokud experti problém identifikují, možná se jim podaří vyřešit ho pomocí změn softwaru – anebo by šlo přesměrovat výpočty na nějaký z dalších hardwarových systémů Voyageru.

Nebylo by to poprvé, co se tým Voyageru musí spolehnout na záložní hardware. Už roku 2017 se ukázalo, že hlavní trysky jsou opotřebované – a tak NASA aktivovala jinou sadu trysek, které sonda původně využívala při průletu kolem planet. Fungovaly dokonale, přestože byly 37 let nepoužívané.

Voyager 2 na hranicích Sluneční soustavy
Zdroj: NASA

Dva Cestovatelé

Dvojče sondy Voyager 1, Voyager 2, je v současné době vzdálený od Země 19,5 miliard kilometrů, zůstává ve standardním provozu a nevykazuje žádné problémy. Navzdory současným nejasnostem se tak ukazuje, že technika vypouštěná v roce 1977 pracuje mnohem déle, než plánovači mise původně očekávali.

Oba Voyagery jsou rovněž jediné sondy, které sbírají data v mezihvězdném prostoru. Informace, které z této oblasti poskytují, pomohly k hlubšímu pochopení heliosféry, bariéry, kterou Slunce vytváří kolem planet naší sluneční soustavy.

Obě sondy teď vyprodukují méně elektrické energie než v minulosti. To omezuje počet systémů, které může loď provozovat. Technický tým mise proto už vypnul různé subsystémy a ohřívače, aby tak ušetřil energii pro vědecké přístroje a kriticky důležité systémy. Žádné vědecké přístroje potřebné pro tuto fázi výzkumu zatím NASA nemusela vypnout a tým Voyageru pracuje na tom, aby obě sondy fungovaly i po roce 2025. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Loňské záření ze Slunce vychýlilo traktory, letadla i družice

Před rokem se zástupci NASA a dalších asi třiceti amerických vládních agentur sešli, aby simulovali a řešili hrozbu z vesmíru. Tou nebyl asteroid ani mimozemšťané, ale Slunce. Šlo o první trénink, na němž se měli odborníci připravovat na silnou geomagnetickou bouři a její dopady. Jenže toto cvičení přerušila opravdová silná geomagnetická bouře s vážnými dopady. Její důsledky nyní popsala NASA.
před 13 hhodinami

Nová americká vakcína zasáhne proti covidu i chřipce. Doma může mít problém

V polovině května zveřejnila společnost Moderna výsledky testů její nové očkovací látky na principu mRNA. Je unikátní v tom, že by měla chránit před covidem-19 a sezonní chřipkou současně. Vakcína s názvem mRNA-1083 má vynikající výsledky. Lidé, kteří přípravek dostali, měli lepší výsledky než ti, kdo dostali dvě samostatné vakcíny proti těmto nemocem. Přesto není jasné, jestli bude k dostání ve Spojených státech.
před 15 hhodinami

Klimatické extrémy decimují Afriku

Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) o stavu klimatu v Africe do roku 2024 zasahují extrémní vlivy počasí a změny klimatu do všech aspektů života na kontinentu. Zejména zhoršují hlad, nejistotu a vysídlování.
před 16 hhodinami

KLDR pytlačí a pašuje ohrožená zvířata, některá už vyhubila

Severokorejská vláda se silně podílí na neudržitelném a nezákonném obchodu s volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami, který zahrnuje i druhy chráněné vlastními zákony. Představuje tak hrozbu pro obnovu biologické rozmanitosti v regionu, uvádí nová studie vědců z Londýna.
před 17 hhodinami

Klimatická změna ohrožuje českou potravinovou bezpečnost, varují experti

Klimatická změna zásadně proměňuje podmínky pro zemědělskou produkci v Česku a globálně bude mít vliv na potravinovou bezpečnost. Podle oslovených odborníků se zemědělství musí připravit na největší transformaci v novodobé historii. Experti se shodují v tom, že bez adaptačních opatření mohou výrazně klesnout výnosy.
před 19 hhodinami

Na Zélandu natočili ohrožený druh hlemýždě, jak klade vajíčka skrz krk

Na Novém Zélandu natočili ohrožený druh hlemýždě, jak klade vajíčka skrz krk. Powelliphanta augusta patří k největším plžům na světě a může se dožít až desítek let.
před 20 hhodinami

Globální oteplování urychluje stárnutí, ukazují výzkumy

Horko prokazatelně škodí lidskému zdraví, hlavně při vlnách veder. Dlouhodobé dopady nadměrného tepla pak urychlují komplex procesů, jimž se zjednodušeně říká stárnutí.
11. 5. 2025

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
10. 5. 2025
Načítání...