Před sto miliony let v jantaru uvízl krab, který kráčel po Zemi vedle dinosaurů. Teď ho našel mezinárodní tým vědců

Lépe dochovaného pravěkého kraba ještě vědci neviděli. Podařilo se jim ho najít ve sto milionů let starém kousku jantaru, který se našel v Číně. Objev je zcela unikátní.

Zvířata, která v pravěku uvízla v pryskyřici, jsou dodnes jedním z nejlepších dokladů minulosti. V jantaru, ve který se tato hmota proměnila, se velmi dobře uchovali. Jenže výběr těchto tvorů je velmi omezený – logicky se tam objeví hlavně ty organismy, kteří žily na stromech.

Nový objev je ale výjimečný: v jantaru nalezeném v Číně se totiž podařilo objevit pozůstatky vodního živočicha, skvěle zachovalého kraba Cretapsara athanata, který žil před asi sto miliony let.

Tato fosilie je vůbec nejlépe zachovalým dokladem o tomto tvorovi, zachovaly se dokonce i měkké tkáně a jemné části, které jinak zub času ohlodá úplně dokonale.

Rekonstrukce pravěkého kraba
Zdroj: Harvard

Nález je extrémně důležitý i proto, že pochází z doby, kdy se během období křídy krabi po celém světě začali výrazněji odlišovat, vznikaly první moderní skupiny, zatímco spousta jiných zmizela.

Fosilní nálezy krabů sahají až do rané jury, tedy do doby před více než 200 miliony let. Bohužel fosilií krabů je z pravěku obecně velmi málo – a když už se podaří objevit, tak jsou to nejčastějši klepeta nebo krunýře.

Vizualizace kraba
Zdroj: Harvard

Tak tomu bylo až do současnosti, kdy byla objevena Cretapsara athanata. „Tento exemplář je naprosto velkolepý, protože je jediný svého druhu. Je naprosto kompletní, nechybí mu vůbec nic,“ uvedl hlavní autor studie Javier Luque z Harvardu.

Vědci navíc pořídili dokonalé snímky tvorečka pomocí počítačové tomografie, díky tomu se jim povedlo vytvořit jeho kompletní trojrozměrnou rekonstrukci.

Krab v jantaru
Zdroj: Harvard

„Čím více jsme fosilii studovali, tím více jsme si uvědomovali, že tento živočich je v mnoha ohledech velmi zvláštní,“ řekl Luque. Cretapsara vypadá pozoruhodně moderně – na první pohle se podobá některým krabům nalezeným dnes. Přitom většina těch v období střední křídy vypadala zcela odlišně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lidé jsou mizerní ve čtení psích emocí, naznačuje studie

Lidé nečekaně často nevnímají skutečný význam emocí svého domácího mazlíčka, tvrdí nová studie amerických vědců. Pejskaři tak mohou chování svého čtyřnohého přítele špatně interpretovat. Důvodů je mnoho a patří mezi ně i lidské nepochopení psích projevů způsobené hlavně tím, že lidé do zvířat promítají vlastní emoce.
před 20 hhodinami

Marseillská univerzita zve vědce zasažené Trumpovými škrty. Zaujala jich desítky

Spojené státy šetří na vědě. Administrativa staronového prezidenta Donalda Trumpa škrtá pracovní místa ve federálních úřadech, současně omezuje i granty v soukromých výzkumných institucích. Velká francouzská univerzita se toho rozhodla využít k „vábení“ vědců.
14. 3. 2025

Australan přežil sto dní s titanovým srdcem. Přelomový transplantát pomůže i dalším

Australan přečkal sto dní do transplantace s umělým titanovým srdcem, dosud nejdéle ze všech pacientů s touto technologií. Úspěch v rámci klinického testování dává lidem se srdečním selháním naději na dlouhodobější řešení jejich obtíží.
14. 3. 2025

Nástroje na odhalování výtvorů AI nejsou bezchybné. Redakce ČT je otestovala

Nástroje na vytváření falešných videí, fotografií i textů jsou stále rozšířenější, snadněji dostupné a hlavně – jejich výstupy jsou stále realističtější. Odhalit, že jde o dílo umělé inteligence, je tedy pořád složitější. Cesty ale existují: vědecká redakce ČT24 otestovala některé nástroje, které to dokáží.
14. 3. 2025

Evropou se šíří spalničky

V Evropě se v posledních letech stále víc šíří spalničky. Před nárůstem případů varovalo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Od začátku minulého roku zdravotníci v zemích EU zachytili přes 32 tisíc případů. V roce 2023 to přitom nebylo ani dva a půl tisíce. Zdaleka nejhorší situace je v Rumunsku. Za boomem vysoce nakažlivého onemocnění jsou především mezery v proočkovanosti.
13. 3. 2025

Prezident Pavel jmenoval fyzika Pánka předsedou Akademie věd

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek dopoledne na Pražském hradě jmenoval fyzika Radomíra Pánka novým předsedou Akademie věd. V prosinci ho zvolil akademický sněm instituce. V čele končí Eva Zažímalová, která po dvou čtyřletých funkčních obdobích už nemohla kandidovat. Pánek má vést instituci do roku 2029, funkční období mu začne 25. března.
13. 3. 2025

Prvními testy prošel nový lék proti HIV. Stačí ho užívat jednou ročně

Preventivní injekce proti viru HIV s roční účinností prošla první fází testování, oznámila americká farmaceutická společnost Gilead Sciences. Nová forma preventivního přípravku by se mohla stát nejdéle působící formou ochrany proti tomuto viru, jaká je nyní k dispozici. Vir HIV způsobuje nemoc AIDS.
13. 3. 2025

Ve Španělsku našli čelist nejstaršího evropského zástupce rodu Homo

Část čelisti hominida, kterou archeologové našli v roce 2022 na severu Španělska, patří zřejmě novému druhu, nejstaršímu doloženému kosternímu ostatku v západní Evropě. Informoval o tom tým vědců vedených archeoložkou Rosou Huguetovou z univerzity v katalánské Tarragoně. Otevírá se tak nová neznámá kapitola v evoluci člověka na evropském kontinentu, napsal deník El País.
13. 3. 2025
Načítání...