Před sto miliony let v jantaru uvízl krab, který kráčel po Zemi vedle dinosaurů. Teď ho našel mezinárodní tým vědců

Lépe dochovaného pravěkého kraba ještě vědci neviděli. Podařilo se jim ho najít ve sto milionů let starém kousku jantaru, který se našel v Číně. Objev je zcela unikátní.

Zvířata, která v pravěku uvízla v pryskyřici, jsou dodnes jedním z nejlepších dokladů minulosti. V jantaru, ve který se tato hmota proměnila, se velmi dobře uchovali. Jenže výběr těchto tvorů je velmi omezený – logicky se tam objeví hlavně ty organismy, kteří žily na stromech.

Nový objev je ale výjimečný: v jantaru nalezeném v Číně se totiž podařilo objevit pozůstatky vodního živočicha, skvěle zachovalého kraba Cretapsara athanata, který žil před asi sto miliony let.

Tato fosilie je vůbec nejlépe zachovalým dokladem o tomto tvorovi, zachovaly se dokonce i měkké tkáně a jemné části, které jinak zub času ohlodá úplně dokonale.

Rekonstrukce pravěkého kraba
Zdroj: Harvard

Nález je extrémně důležitý i proto, že pochází z doby, kdy se během období křídy krabi po celém světě začali výrazněji odlišovat, vznikaly první moderní skupiny, zatímco spousta jiných zmizela.

Fosilní nálezy krabů sahají až do rané jury, tedy do doby před více než 200 miliony let. Bohužel fosilií krabů je z pravěku obecně velmi málo – a když už se podaří objevit, tak jsou to nejčastějši klepeta nebo krunýře.

Vizualizace kraba
Zdroj: Harvard

Tak tomu bylo až do současnosti, kdy byla objevena Cretapsara athanata. „Tento exemplář je naprosto velkolepý, protože je jediný svého druhu. Je naprosto kompletní, nechybí mu vůbec nic,“ uvedl hlavní autor studie Javier Luque z Harvardu.

Vědci navíc pořídili dokonalé snímky tvorečka pomocí počítačové tomografie, díky tomu se jim povedlo vytvořit jeho kompletní trojrozměrnou rekonstrukci.

Krab v jantaru
Zdroj: Harvard

„Čím více jsme fosilii studovali, tím více jsme si uvědomovali, že tento živočich je v mnoha ohledech velmi zvláštní,“ řekl Luque. Cretapsara vypadá pozoruhodně moderně – na první pohle se podobá některým krabům nalezeným dnes. Přitom většina těch v období střední křídy vypadala zcela odlišně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 2 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
před 4 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 7 hhodinami

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
před 8 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 9 hhodinami

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
před 10 hhodinami

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
před 10 hhodinami

AI skočily na falešné studie. Šířily varování před neexistující nemocí

Bixonimania je zdravotní problém, který vzniká po dlouhém zírání do monitoru, po němž mohou zarudnout oční víčka. Zajímavé na této chorobě je zejména to, že vůbec neexistuje. I přesto o ní umělé inteligence déle než rok informovaly.
včera v 15:00
Načítání...