Švýcarský superpočítač stanovil novou hodnotu čísla pí, má 62 831 853 071 796 desetinných míst

Švýcarští experti z univerzity v Graubundenu vypočítali pomocí superpočítače znovu číslo Π (pí), tentokrát s rekordním počtem desetinných míst. Zatímco doposud znali vědci pí na 50 bilionů desetinných míst, nový výpočet jich přidal dalších 12,8 bilionu – celkem tedy matematici teď znají pí na 62,8 bilionu desetinných míst. Poslední zatím spočítaná čísla jsou 7817924264.

„Výpočet trval 108 dní a devět hodin,“ uvedla v prohlášení Univerzita aplikovaných věd v Graubuendenu, kde pí spočítali. Tamní matematici a informatici dokázali k výpočtu dospět dvakrát rychleji než společnost Google v roce 2019 a dokonce třiapůlkrát rychleji, než trval předchozí rekord spočítaný roku 2020. Výpočet superpočítači zabral 108 dní a devět hodin.

  • Řecké písmeno π (pí) pro označení tohoto čísla použil poprvé velšský matematik William Jones v roce 1706 jako zkratku řeckého slova pro obvod, řecky: περίμετρος (perimetros).

Švýcarský tým uvedl, že zkušenosti, které získal při výpočtu čísla pí, by se mohly uplatnit i v dalších oblastech, jako je „analýza RNA, simulace dynamiky tekutin a analýza textů“.

Dějiny jednoho čísla

Už v pravěku si lidé museli všimnout, že když udělají ze zvířecí šlachy kruh, bude jeho průměr za všech okolností asi třikrát menší než jeho obvod. Nezáleží na tom, jaký kruh je, toto pravidlo platí za všech okolností. Později si první matematici uvědomili, že tento poměr není přesně tři, ale o něco více. Pí je dodnes tak důležité proto, že ho obsahuje spousta matematických i inženýrských rovnic. 

9 minut
Číslo pí
Zdroj: ČT24

První kulturou, která dokázala hodnotu pí nějak vypočítat, byli zřejmě staří Egypťané. Doklad se nachází na takzvaném Rhindově papyru – šest metrů dlouhém svitku z doby kolem roku 1600 před naším letopočtem. Některé z 87 matematických úloh na něm se věnují i kružnicím. Egypťanům vyšlo pí (jemuž tak ještě pochopitelně neříkali) na hodnotu 251/81 tedy 3,1605.
V podobné době spočítali pí i v Babylonu, Číně a Indii – také s odchylkou asi jedno procento od dnes uváděné hodnoty. Prvním, kdo spočítal toto číslo opravdu důsledně, byl Archimédés, který odhadl přibližnou hodnotu pí na 3,14185.

  • Zpočátku se Den pí slavil jen v USA v úzké komunitě vědců. Čtrnáctý březen byl vybrán proto, že Američané píšou datum obráceně, čtrnáctý březen tedy zapisují jako 3.14 – což jsou první čísla pí. Z matematické komunity se ale tato oslava rozšířila i mezi všechny, kdo mají nějaký zájem o vědu. Jednou z tradic je pojídání koláče – protože pí a pie (koláč) zní velmi podobně.

Zásadním jménem je v souvislosti s pí německý matematik Ludolf van Ceulen, jenž pomocí geometrické metody odhadl jeho hodnotu správně na 35 desetinných míst. Podle něj se dnes pí často označuje jako Ludolfovo číslo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
před 4 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 14 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...