NASA simuluje, co by udělal dopad asteroidu na Zemi. Fiktivní těleso míří k Českým Budějovicím

„K Zemi míří fiktivní asteroid, který může naši planetu ohrozit. Skupina reálných vědců se snaží tuto situaci vyřešit.“ To je obsahem cvičení, které od začátku týdne probíhá v NASA. Mezinárodní tým chce zjistit, jestli jsou současné technologie, sítě i instituce schopné s tímto problémem něco dělat. Experti se chtějí poučit pro případ, že by k něčemu takovému doopravdy došlo. Pro obyvatele ČR je toto cvičení o to zajímavější, že se třetí den experimentu ukázalo, že fiktivní asteroid míří právě na naši republiku.

První odhad dopadu neexistujícího asteroidu
Zdroj: NASA

Simulaci vesmírné hrozby pořádá Centrum pro výzkum objektů v blízkosti Země při NASA (Center for Near Earth Object). Jedná se o pětidenní akci, v jejímž průběhu se její účastníci ujmou různých rolí –⁠ od národních vlád přes kosmické agentury až po různé organizace, které mohou problém vyřešit.

Experti musí pracovat s omezenými informacemi, podobně jako by se to dělo v reálné situaci. Každodenně ale dostávají různá upřesnění. Přicházejí ale i komplikace, na které musí reagovat.

Akce začala v pondělí 26. dubna; koná se na výroční konferenci International Academy of Astronautics o planetární obraně, kterou pořádá Úřad OSN pro kosmické záležitosti ve spolupráci s Evropskou vesmírnou agenturou ESA. Výsledky jsou prezentované na internetových stránkách CNEOS.

Jedná se už o sedmé cvičení tohoto druhu, akce se pořádá vždy jednou za dva roky. Ta minulá se proslavila, když se v simulaci dokonce podařilo asteroid mířící na Denver odklonit z trajektorie, jež hrozila zničením města. Bohužel ho odklonili tak, že místo Denveru zcela vymazal ze světa New York.

Asteroid míří na České Budějovice

Letos začala simulace zadáním vymyšlené hrozby: „19. dubna 2021 astronomové na Havaji objevili asteroid s názvem 2021 PDC. Objekt je vzdálený 57 milionů mil a k jeho nejbližšímu přiblížení k Zemi dojde 20. října 2021, tedy za pouhých šest měsíců.“ Každý reálný den simulace přitom odpovídá přibližně měsíci „herního času“.

Účastníci věděli, že pravděpodobnost dopadu byla původně odhadována na 1 : 2500. Tento odhad ovšem vycházel jen ze dvou dní, kdy se podařilo astronomům objekt pozorovat. Také informace o jeho velikosti byly značně neurčité, odhady se pohybovaly mezi 35 a 700 metry.

Hned první den simulace se ale všechno změnilo: hrozba srážky byla upřesněna na 1 : 100, poté dokonce na 1 : 20. První mapa potenciálního místa dopadu zahrnovala asi dvě třetiny planety, což znamenalo, že není možné začít žádnou část světa na tuto hrozbu připravovat.

Druhý den cvičení už přišla přesnější čísla: pravděpodobnost srážky se Zemí je stoprocentní, dojde k ní 20. října, s největší pravděpodobností dopadne objekt někam do Evropy nebo severní Afriky. Stále ale nebylo známo, jak velký asteroid je, jaké je jeho složení ani pod jakým úhlem by mohl dopadnout, takže se nedaly odhadovat škody.

První odhad dopadu neexistujícího asteroidu
Zdroj: NASA

Tato data už ale účastníkům cvičení stačila, aby začali pracovat na strategiích, co dělat. Analýza dostupných možností vyloučila, že by se podařilo asteroid zničit nebo alespoň vychýlit z jeho dráhy. Hlavní příčinou bylo, jak pozdě byl tento fiktivní asteroid objeven. Účastníci ve zprávě upozornili, že by už brzy mělo mít lidstvo schopnost odhalovat taková tělesa dříve, pomoci by v tom mohl zejména vesmírný dalekohled NEO Surveyor, který chystá NASA.

Třetí den dostali vědci přesnější odhad místa dopadu –⁠ jde o oblast ve střední Evropě, což je bohužel jedno z nejhustěji obydlených míst na planetě. Pás zásahu, kam by mohl asteroid dopadnout, má rozměr 800 x 250 kilometrů –⁠ mezi ohrožené země tedy patří vedle Německa, Rakouska, Slovinska a Chorvatska také Česká republika –⁠ ta je dokonce téměř v centru, kde je pravděpodobnost nárazu nejvyšší.

Třetí den později přišlo další upřesnění: fiktivní asteroid by dopadl na hranice mezi Českou republikou a Německem. Další zpřesnění se týkalo rozměrů asteroidu: má „jen“ asi 140 metrů, což je vlastně první dobrá zpráva: výrazně to totiž snižuje případné škody.

Zpřesněný odhad dopadu neexistujícího asteroidu
Zdroj: NASA

Analýza uvádí, že je 21procentní pravděpodobnost, že dopadem bude postižen více než jeden milion lidí, a 74procentní pravděpodobnost, že bude postiženo více než 100 tisíc lidí. Úplně nejčernější varianta počítá dokonce s tím, že bude zasaženo 6,6 milionu lidí, kteří žijí 250 kilometrů od místa dopadu. Mezi hlavní hrozby při dopadu tohoto neexistujícího objektu by patřily energie uvolněná nárazem, uvolnění obrovského množství tepla a rázová vlna.

Čtvrtý den už detailně upřesnil místo dopadu –⁠ je opravdu jihozápadně od Českých Budějovic:

Nejpřesnější místo odhadovaného dopadu neexistujícího asteroidu
Zdroj: NASA

V místě ohroženém dopadem fiktivního asteroidu je i Praha, byť jen částečně: 

Místa ohrožená dopadem neexistujícího asteroidu
Zdroj: NASA

Test v reálném světě

Víc zatím účastníci nevědí, ve hře mají stále spoustu neznámých. V dalších ročnících budou mít ale jistě mnoho lepších nástrojů. Kromě nových přístrojů snad budou již k dispozici i výsledky mise DART. Ta spočívá v nárazu sondy na planetku Didymos –⁠ na této misi se podílí i brněnská  firma OHB Czechspace.

Dvojplanetka Didymos pro Zemi nepředstavuje žádnou hrozbu a je ideálním cílem pro takovou zkoušku, protože podle NASA je snadnější měřit v binárním systému změny v oběžné dráze menší planetky kolem větší než sledovat změny v letové dráze jedné planetky kolem Slunce.

Binární systém s označením 65803 tvoří větší těleso Didymos A o průměru přibližně 800 metrů, kolem něhož obíhá měsíček Didymos B, velký asi 150 metrů. Dvojice byla objevena v dubnu 1996 a vědci se v zájmu realizace chystaného projektu DART o ní snaží dozvědět co nejvíce od roku 2015.

S vypuštěním sondy DART se počítá na konci roku 2021 a její dopad předpokládanou rychlostí přibližně šest kilometrů za vteřinu je plánován přibližně o rok později, kdy by Didymos měl být „jen“ 11 milionů kilometrů daleko od naší planety. Tato vzdálenost umožní sledovat test pomocí přístrojů ze Země.