Jihoafričtí vědci odhalili původ záhadných kruhů v poušti

Podivné kruhy, které se občas objevují na jihu Afriky, vyvolávaly desítky let spekulace a vzbuzovaly fantastické dohady. Nyní vědci věří, že záhadu rozluštili.

Vědci z univerzity v jihoafrické Pretorii se domnívají, že přišli na kloub záhadným kruhům v poušti, po jejichž původu neúspěšně pátrali odborníci po několik desetiletí. Za oválné plochy bez porostu, které lidé připisovali i mimozemšťanům, může míza rostliny z rodu pryšců, píše zpravodajský server BBC.

Záhadných kruhů, kterým místní přezdívají „vílí kruhy“, je po pouštích jižní Afriky rozeseto na tisíce. Za vznikem na první pohled dokonalých obrazců podle více či méně uvěřitelných dohadů a teorií stáli kromě tvorů z jiných planet i pštrosi, jedovaté plyny či termiti.

Euphorbia tirucalli
Zdroj: Wikimedia Commons

Toxická smrt

Odborník na byliny a jedovaté rostliny Marion Meyer ale tvrdí, že na základě mnohaletého výzkumu je schopen prokázat, co je pravým zdrojem jejich původu: kruhy podle něj vytváří druh pryšce.

Když rostlina zemře, její míza v půdě zabije prospěšné bakterie, a navíc se naváže na zrnka písku, která poté odpuzují vodu. V místech, kde převažuje písečná půda a není dostatek srážek, pak kvůli míze z pryšce nemohou přežít další rostliny.

Euphorbia tirucalli
Zdroj: Wikimedia Commons

Jedná se o pryšec, který nemá český název, latinsky se označuje jako Euphorbia tirucalli. Už dlouho se ví o jeho pozoruhodných vlastnostech i toxicitě, jen nebyl znám jeho možný dopad na vývoj ekosystémů. 

Uvolňuje se z něj toxický kaučuk, který může u lidí vyvolávat nebezpečné zdravotní stavy, zejména podráždění sliznic a pokožky, ale dokonce i slepotu. Současně se ale také tyto látky využívají i v tradiční medicíně a také se s nimi začíná experimentovat i v moderní medicíně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 10 hhodinami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 12 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 13 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 16 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 17 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 20 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
11. 12. 2025
Načítání...