Rouška a hlt vodky ochrání. Deset mýtů, které se šíří o novém koronaviru

Jak zmírnit paniku, která se objevuje v souvislosti s nemocí COVID-19? Mimo jiné tím, že se člověk nenechá ovlivnit fámami a nesmysly. Z nejrůznějších zdrojů se například šíří zaručené návody na účinnou léčbu, přitom většina z těchto rad už byla přesvědčivě vyvrácena.

Mýtus číslo 1: Už dávno existuje lék

Přes naději v mnoha výzkumech stále lék neexistuje. Testuje se sice několik přípravků, ale u žádného nebyla doposud prokázána účinnost a neexistence vedlejších účinků. Výzkum nového koronaviru ale postupuje nesmírně rychle, každý den na toto téma vzniká několik desítek vědeckých studií.

Mýtus číslo 2: Antibiotika pomáhají

WHO varuje před zbytečným předpisováním a užíváním antibiotik. Tyto léky pomáhají proti bakteriálním chorobám, ale nemoc COVID-19 je způsobená virem – proti virům antibiotika nefungují. Zbytečné užívání těchto léků jen může zhoršit odolnost bakterií vůči antibiotikům, což je dlouhodobě větší hrozba než epidemie koronaviru.

Mýtus číslo 3: Rouška ochrání

Rouška sice před koronavirem neochrání, ale ten, kdo ji nosí, je ohleduplný vůči svému okolí. Látka totiž brání rozšiřování kapének. A čím více lidí nosí roušky, tím menší je riziko šíření nákazy.

WHO doporučuje pro osoby s příznaky této nemoci a také pro ty, kdo se o ně starají, respirátory. Pro zdravotní pracovníky jsou klíčové. Špatně používaný respirátor však může riziko nákazy dokonce ještě zvýšit. WHO také varuje před nošením více roušek najednou. Jako účinnou ochranu doporučuje udržovat bezpečnou vzdálenost od kýchajících a kašlajících osob – nejméně jeden metr. A především důsledné dodržování základních hygienických návyků, jako je mytí rukou.

Mýtus číslo 4: Zvířata jsou rizikem

WHO uklidňuje veřejnost, že neexistuje jediný důkaz, že by se mohla nemoc přenášet prostřednictvím domácích zvířat, například psů nebo koček.  V pátek 28. února ale americké CDC po jednom podezřelém případu upozornil veřejnost, že by se měl nakažený člověk vyhýbat kontaktům se svými mazlíčky. Co se týče hospodářských zvířat, neexistují žádné důkazy, že by se virus přenášel například konzumací masa – jediné riziko spočívá ve spotřebě syrového masa a mléka přímo na trzích se zvířaty. 

Mýtus číslo 5: Balíky z Číny jsou nebezpečné

Virus není schopen přežívat mimo lidské tělo delší dobu, zejména v podmínkách neustálé proměny teplot a dalších extrémů, které panují při dálkové dopravě. Americký úřad CDC i jeho evropská obdoba EDC proto shodně uvádějí, že na zásilkách poslaných z Číny se virus nemůže udržet – jsou tedy zcela bezpečné a nepředstavují v tomto ohledu žádnou hrozbu.

Mýtus číslo 6: Děti jsou nejvíc ohrožené

Obavy rodičů před nemocí jsou pochopitelné, panika ale není namístě, říkají experti. Jednou z největších záhad této epidemie je totiž schopnost dětí odolávat COVIDu-19. Děti odolávají nemoci lépe než kdokoliv jiný – jak počet nakažených, tak úmrtnost je u nich procentuálně jednoznačně nejmenší ze všech kategorií.

Mýtus číslo 7: Fungují domácí triky

Na sociálních sítích a mnoha webech se objevují nepodložené informace o tom, co všechno proti novému koronaviru zabírá. Účinky žádného z těchto přípravků nejsou prokázané, proti viru neexistuje zatím žádná opravdu spolehlivá léčba. Světová zdravotnická organizace konkrétně zmiňuje, že efektivní nejsou; naopak mohou být škodlivé:

  • kouření
  • tradiční bylinková léčba
  • samoléčba

Mýtus číslo 8: Alternativní léčba funguje

Kvůli neexistenci léčby a očkování lidé hledají naději v alternativní léčbě. I v některých českých médiích se objevily informace o účinku červených řas. Je sice pravda, že proti určitým druhům virů mají konkrétní druhy červených řas jistý účinek, ale u nového koronaviru se nic takového neprokázalo – už jen proto, že řas existuje přes čtyři tisíce druhů.

Podobně neprokázaný je účinek česneku a sezamu. WHO sice přiznává, že česnek má antimikrobiální účinky, ale není důvod se domnívat, že mohl porazit nový koronavirus. Jako čisticí prostředek funguje alkohol, ale pouze zevně, nikoliv vnitřně.

Mýtus číslo 9: Před přenosem infekce ochrání kapky a kloktání

Obranou by také podle alternativních léčitelů měly být nosní kapky a kloktání ústní vody. Účinek těchto improvizovaných prostředků nebyl nikdy prokázán u žádného druhu virového onemocnění přenosného kapénkovou infekcí.

Mýtus číslo 10: Koronavirus představuje závažné riziko smrti

Pro mnoho lidí se stala tato nemoc strašákem. U nerizikových skupin obyvatel je ale úmrtnost podobná sezonní chřipce. Naopak hrozbu nemoc představuje pro starší občany a ty se silně oslabenou imunitou, například pro osoby s vážnými, potenciálně smrtelnými chorobami. 

Největší hrozbou je rychlé šíření COVIDu-19, které by zahltilo kapacity nemocnic. Menší množství pacientů by zdravotnictví moderních zemí, jako je Česká republika, mělo zvládat léčit bez větších problémů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Český výzkum zaostává a bude to ještě horší, obávají se vědci škrtů

Vědecké instituce včetně Akademie věd si stěžují na stamilionové úspory ve vědě, které navrhuje vláda v demisi. Mohou podle nich ohrozit řadu kvalitních dlouhodobých projektů. Podle ministra pro vědu v demisi Marka Ženíška (TOP 09) vědcům peníze, které pomohou ve financování nepedagogických pracovníků ve školství, chybět nebudou.
před 12 hhodinami

Kouření se zapisuje do zubů. Stopy přežijí i staletí

Stopy kouření se zarývají hluboko do zubů kuřáků. A to tak intenzivně, že něco jako letokruhy lze v ústech najít i po letech.
před 14 hhodinami

Letošek může být s rokem 2023 druhým nejteplejším v historii měření

Letošek může být společně s rokem 2023 druhým nejteplejším rokem v dějinách měření. V úterý to uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus, podle které se letošní listopad stal třetím nejteplejším v historii záznamů. Nejteplejším rokem v historii podle měření je rok 2024.
před 19 hhodinami

Na Chebsku se opět třese země. Zaznamenali to přístroje i lidé

Zemětřesný roj na pomezí Chebska a Sokolovska, který začal v listopadu, neutichá ani v prosinci. I v posledních dnech se některé otřesy dostaly nad magnitudo dva stupně. Poslední silný otřes byl zaznamenám automatickými stanicemi i v pondělí odpoledne. Od počátku letošního zemětřesného roje bylo podle ověřených dat Geofyzikálního ústavu Akademie věd zaznamenáno už jedenáct otřesů se silou nad dva stupně.
před 20 hhodinami

Africké kolonie tučňáků se za sotva dekádu zmenšily o 95 procent

Kde se ještě před dvěma dekádami rozléhalo kejhání desítek tisíc tučňáků, panuje dnes ticho. Ptáci většinou vyhladověli k smrti. Stalo se to poté, co u břehů Jižní Afriky, kde žili, zmizely sardinky.
8. 12. 2025

Česko je na prahu chřipkové epidemie

Tuzemsko stojí podle hlavní hygieničky Barbory Mackové na prahu chřipkové epidemie. Podle dat za minulý týden přibylo v Česku od týdne předchozího nemocných asi o šestinu, roste zejména počet nemocných dětí ve školním věku. Mezi různými infekcemi dýchacích cest se zvýšil podíl chřipky, pacientů za týden přibylo skoro o třetinu, uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ).
8. 12. 2025Aktualizováno8. 12. 2025

Británie a Španělsko kvůli nebývale silné chřipkové vlně doporučují roušky

Letos přišla do západní Evropy chřipková epidemie dříve a silněji než v minulých letech. Navíc ji tvoří kmen viru, který je spíše vzácnější, takže proti němu hůř chrání protilátky z očkování i prodělání nemoci v minulosti.
8. 12. 2025

Večer ho přemalovali, ráno tam byl zas. Lennonova pomníku se komunisté báli

Místem jedněch z prvních protirežimních akcí v komunistickém Československu, které předznamenaly listopad 1989, byla i takzvaná Lennonova zeď. Ta v Praze na Velkopřevorském náměstí vznikla několik dnů poté, co se před 45 lety v New Yorku poblíž Central Parku ozvalo pět výstřelů. Duševně nemocný Mark Chapman tam 8. prosince 1980 před jedenáctou hodinou večer postřelil hudebníka Johna Lennona. Bývalý člen skupiny Beatles pak během několika minut zemřel. Po celém světě se následně zvedla mohutná vlna piety, která se přelila až do mírových happeningů.
8. 12. 2025
Načítání...