Plasty stárnou čtyřikrát pomaleji v Antarktidě než v Brně. Vliv má znečištěný vzduch i UV záření

Testování plastů v Antarktidě započali brněnští odborníci z CEITEC VUT ve spolupráci s Masarykovou univerzitou a několika dalšími výzkumnými pracovišti přibližně před pěti lety. Vzorky, které poslali s expedicí na Antarktidu na stanici J. G. Mendela, porovnávali se stejnými panely umístěnými v Brně. Umělé hmoty byly každým rokem odebírány a přiváženy zpět a následně vyhodnocovány. První výsledky ukázaly, že plasty stárnou v Antarktidě čtyřikrát pomaleji než v Brně.

Plasty, které od doby svého vzniku zaplavily svět, sice přirozenou cestou degradují, ale rychlost jejich rozpadu je stále mnohonásobně nižší než tempo jejich výroby. Lépe poznat chování polymerů v extrémních podmínkách je jedním z cílů výzkumu Jiřího Tocháčka z CEITEC VUT, který je v oboru degradace polymerů uznávaným odborníkem.

V Antarktidě byly materiály vystaveny velmi specifickým podmínkám zahrnujícím teploty až minus 35 stupňů, velké teplotní změny v rámci jediného dne a působení UV záření jako důsledku přítomnosti ozonové díry.

Příliš mnoho vlivů

Názory, jak na tyto podmínky budou dlouhodobě polymery reagovat, byly dosud značně nejednotné. Vědci se nemohli shodnout na tom, který z uvedených klimatických vlivů bude převládat.

„První výsledky ukázaly, že vliv ozonové díry propouštějící ve zvýšené míře UV složky slunečního záření je velmi významný, nicméně UV spolu s dlouhodobě vyššími teplotami v Brně tento vliv převáží. Svoji roli sehrála také povrchová kontaminace, která způsobila, že vzorky po třech letech v Antarktidě měly zcela čistý povrch, zatímco vzorky v Brně, představující typické prostředí průmyslové aglomerace, byly významně zaneseny černými polétavými nečistotami,“ uvádí vedoucí projektu Tocháček.

Část výsledků po třech letech expozice byla publikována, další část se nyní zpracovává. Výzkum v Antarktidě nadále pokračuje a od příštích odběrů si vědci slibují objasnění především chování polymerů stabilizovaných, tedy umělých hmot s výrazně vyšší odolností vůči vnějším klimatickým vlivům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rekordní vedra v Grónsku a na Islandu urychlila tání ledu

Led v Grónsku tál mezi letošním 15. a 21. květnem sedmnáctkrát rychleji, než by odpovídalo průměru. Data při tom byla porovnána s průměrným táním v období 1980 až 2010, uvedla vědecká organizace World Weather Attribution (WWA). Rekordní vlna veder podle ní zasáhla také Island.
12. 6. 2025

Sonda nabízí zcela nový pohled na Slunce

Díky nově nakloněné dráze kolem Slunce je sonda Solar Orbiter pod vedením Evropské kosmické agentury (ESA) první, která zobrazila sluneční pól mimo rovinu ekliptiky. Jedinečný úhel pohledu sondy Solar Orbiter změní naše chápání magnetického pole Slunce, slunečního cyklu a fungování kosmického počasí, uvádí agentura.
12. 6. 2025

Podívejte se, kde v Česku pracují cizinci a čím se živí

V Česku podle dat ministerstva práce a sociálních věcí vycházejících z neověřených údajů zaměstnavatelů pracuje a platí daně 858 550 cizinců – tedy lidí bez českého občanství. Ti všichni nějakým způsobem přispívají do rozpočtu státu. Nejsou ve všech částech země zastoupení stejným počtem, koncentrují se hlavně v několika místech republiky. A podobně se liší i to, čím se živí.
11. 6. 2025

Vědci nastínili možnou podobu svatého Václava

Mezinárodní vědecký tým vytvořil podle lebky připisované svatému Václavovi pravděpodobnou podobu tváře tohoto českého knížete a světce. Odborníci k tomu použili forenzní vědecké metody a počítačový program, které využívají lékaři při operacích.
11. 6. 2025Aktualizováno11. 6. 2025
Načítání...