Výdaje na výzkum a vývoj v České republice loni vzrostly meziročně o 12,3 miliardy na rekordních 102,8 miliardy korun. Podíl výdajů na hrubém domácím produktu (HDP) byl 1,93 procenta, Česko se tak přiblížilo průměru Evropské unie. Nadále zaostává za Rakouskem i Německem, které spolu se Švédskem a Dánskem vydávají jako jediné země EU na vědu více než tři procenta HDP. Velkou Británii i státy jižní Evropy ale Česko v tomto ohledu poráží.
Výzkumu a vývoji se v Česku na konci loňského roku na plný či částečný úvazek věnovalo 113 500 lidí. Za posledních pět let jejich počet vzrostl zhruba o 20 tisíc, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ).
Největší měrou se o nárůst výdajů zasloužily podnikatelské zdroje, z nichž se loni vynaložilo na vědeckou činnost 59,9 miliardy, na celkových výdajích se tak podílely z 58 procent. Stát se v posledních letech podílí na financování domácího výzkumu a vývoje přibližně z jedné třetiny.
„Ze státního rozpočtu bylo na výzkum a vývoj vynaloženo rekordních 35 miliard korun, což je o 3,8 miliardy více než v roce 2017,“ uvedl Martin Mana z ČSÚ. Ze zdrojů Evropské unie šlo do vědy 6,3 miliardy korun. „Od roku 2016 výdaje na výzkum a vývoj rostou v ČR rychleji než naše ekonomika,“ řekl Mana.
Podíl výdajů z podnikatelských zdrojů na HDP činil 1,12 procenta, podíl vynaložených peněz z tuzemských i zahraničních veřejných zdrojů byl 0,78 procenta.
Nejrychleji v odvětví rostou mzdové náklady, které se za posledních pět let zvýšily o dvě třetiny z 34 miliard v roce 2013 na loňských 54 miliard korun. Mzdové náklady se na výdajích na výzkum a vývoj loni podílely z 53 procent, před pěti lety to bylo 43 procent. „Naopak klesl podíl investic, a to především kvůli tomu, že pokleslo financování ze zdrojů Evropské unie,“ doplnil Mana.
Podniky investují do sebe, stát do škol
Podniky investují zejména do vlastního vnitropodnikového výzkumu a vývoje. Stát směřoval největší část peněz do vědecké činnosti na veřejných vysokých školách (15,9 miliardy) a v ústavech Akademie věd ČR (deset miliard). Podniky obdržely z domácích veřejných zdrojů 4,5 miliardy, tedy o půl miliardy více než předloni.
V roce 2018 firmy vynaložily na v nich prováděný výzkum, ať už ze svých, nebo z veřejných zdrojů, téměř 64 miliard korun. „To je o dvě třetiny více, než bylo vynaloženo ve vládním a vysokoškolském sektoru,“ dodal Martin Mana.
Zatímco v roce 2018 pracovalo ve vědě zhruba 75 tisíc lidí, o deset let později to bylo 113 500. Poměr mužů a žen je 70 ku 30 procentům. V podnicích bylo v roce 2018 mezi vědeckými pracovníky 17 procent žen, na vysokých školách 42 procent, ve vládním sektoru téměř polovina.
Výzkum a vývoj se loni prováděl na 3106 pracovištích. Zhruba třetina z nich vydává na výzkum a vývoj deset a více milionů korun.
Více než třetina výdajů, loni 36,9 miliardy, se dlouhodobě spotřebovává v Praze. S velkým odstupem následují Jihomoravský a Středočeský kraj se zhruba šestnáctiprocentními podíly na celkových výdajích.
