Dělat víc věcí najednou? Ženy nejsou bohyně, muži to umí stejně, ukázal nový výzkum

Říká se, že ženy jsou mnohem schopnější multitaskingu než muži. Znamená to, že by měly lépe vykonávat více činností nebo úkolů současně. Nejnovější studie z Německa ale tento předsudek boří, vlohy pro tuto činnost podle ní nemají ani muži, ani ženy.

Dosavadní výzkum naznačoval, že lidé obou pohlaví mají pro multitasking velmi malý talent. Lidský mozek na něco takového není – na rozdíl od počítačů – stavěný. Největší problémy mají lidé v situacích, kdy by měli vykonávat dvě velmi podobné aktivity. O úkoly se tak „přetahuje“ stejná oblast v mozku, takže výsledek bývá velmi neefektivní.

Naopak jsou ale naše mozky velmi dobré v přepínání mezi činnostmi. Pokud to člověk dělá velmi rychle, může se to jevit jako multitasking, nicméně mozek vždy zpracovává jen jeden úkol.

Mezinárodní výzkum, který vyšel v odborném časopise PLOS One, testoval, jsou-li ženy schopné přepínat mezi úkoly a vykonávat více úloh současně. Ukázalo se, že ženské mozky v tom nejsou nijak schopnější než mozky mužské.

Nový experiment prováděli němečtí vědci na skupině 48 mužů a 48 žen. Obě pohlaví měla plnit stejné úkoly: identifikovat písmena a číslice. V některých částech pokusu museli lidé dávat pozor na dva úkoly současně (jednalo se tedy o multitasking), v jiných jen přepínali koncentraci postupně.

Vědci měřili reakční čas i přesnost odpovědí. Zjistili, že plnit dva úkoly současně bylo mnohem složitější než postupně. Výsledky dopadly hůř jak v přesnosti, tak v délce plnění úkolů. Ale zejména se ukázalo, že mezi muži a ženami nebyl žádný rozdíl. 

Vědci se domnívají, že předsudek o lepší schopnosti žen vykonávat více úkolů současně vznikl kvůli tomu, že ženy musí vykonávat více činností najednou častěji než muži. Práce v domácnosti i starost o děti je stále primárně ženskou rolí, manželky se tedy musí starat o mnohem více detailů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 54 mminutami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 3 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 3 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 6 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 7 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 10 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
včera v 14:53

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
včera v 12:42
Načítání...