Dělat víc věcí najednou? Ženy nejsou bohyně, muži to umí stejně, ukázal nový výzkum

Říká se, že ženy jsou mnohem schopnější multitaskingu než muži. Znamená to, že by měly lépe vykonávat více činností nebo úkolů současně. Nejnovější studie z Německa ale tento předsudek boří, vlohy pro tuto činnost podle ní nemají ani muži, ani ženy.

Dosavadní výzkum naznačoval, že lidé obou pohlaví mají pro multitasking velmi malý talent. Lidský mozek na něco takového není – na rozdíl od počítačů – stavěný. Největší problémy mají lidé v situacích, kdy by měli vykonávat dvě velmi podobné aktivity. O úkoly se tak „přetahuje“ stejná oblast v mozku, takže výsledek bývá velmi neefektivní.

Naopak jsou ale naše mozky velmi dobré v přepínání mezi činnostmi. Pokud to člověk dělá velmi rychle, může se to jevit jako multitasking, nicméně mozek vždy zpracovává jen jeden úkol.

Mezinárodní výzkum, který vyšel v odborném časopise PLOS One, testoval, jsou-li ženy schopné přepínat mezi úkoly a vykonávat více úloh současně. Ukázalo se, že ženské mozky v tom nejsou nijak schopnější než mozky mužské.

Nový experiment prováděli němečtí vědci na skupině 48 mužů a 48 žen. Obě pohlaví měla plnit stejné úkoly: identifikovat písmena a číslice. V některých částech pokusu museli lidé dávat pozor na dva úkoly současně (jednalo se tedy o multitasking), v jiných jen přepínali koncentraci postupně.

Vědci měřili reakční čas i přesnost odpovědí. Zjistili, že plnit dva úkoly současně bylo mnohem složitější než postupně. Výsledky dopadly hůř jak v přesnosti, tak v délce plnění úkolů. Ale zejména se ukázalo, že mezi muži a ženami nebyl žádný rozdíl. 

Vědci se domnívají, že předsudek o lepší schopnosti žen vykonávat více úkolů současně vznikl kvůli tomu, že ženy musí vykonávat více činností najednou častěji než muži. Práce v domácnosti i starost o děti je stále primárně ženskou rolí, manželky se tedy musí starat o mnohem více detailů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
před 17 hhodinami

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
před 19 hhodinami

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
před 20 hhodinami

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
9. 3. 2026

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
9. 3. 2026

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
9. 3. 2026

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
9. 3. 2026

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
9. 3. 2026
Načítání...