Hackeři se probourali do NASA. Pronikli k radioteleskopům i kritickým informacím

Americká agentura NASA tento týden potvrdila, že byla v dubnu 2018 cílem rozsáhlého hackerského útoku. Ten směřoval na zařízení Jet Propulsion Laboratory (JPL) neboli Laboratoř proudového pohonu, která se zabývá vývojem pohonných jednotek pro sondy i letouny.

Auditní dokument ukázal, že se hackerům podařilo zaměřit na nepovoleně připojené zařízení Raspberry Pi – přes ně pronikli k serverům JPL a z něj do širší sítě NASA. Přesně následky tohoto průniku ani jeho rozsah zatím nejsou známé, ale audit uvádí, že hackeři se dostali dokonce i do sítě radioteleskopů Deep Space Network a k mnoha dalším systémům.

Událost z loňského jara měla takový rozsah, že se Johnsonovo vesmírné středisko, které je zodpovědné za řízení kosmických letů i stanice ISS, raději rozhodlo úplně odstřihnout od sítě.

Auditní zpráva uvádí, že „zodpovědné osoby v Johnsonově vesmírném centu byly znepokojené, že by se útočníci mohli dostat do systémů, jimiž by mohli posílat škodlivé signály do vesmírných misí.“

NASA je zranitelná i nyní

Znepokojivý rozsah problému ještě lépe dokládá, že Johnsonovo vesmírné středisko stále ještě neobnovilo celou svou komunikaci – z obav před spolehlivostí jejího zabezpečení. V březnu letošního roku se jen povedlo obnovit data, která byla při útoku ztracená.

Podle komentáře magazínu Forbes to ukazuje na velmi slabé zabezpečení sítě JPL. Audit konstatoval velké množství banálních i složitějších chyb. „Vypadá to, jako by ignorovali i ty nejzákladnější pravidla zabezpečení,“ uvádí Forbes. JPL dokonce chybělo i permanentní hlášení podobných incidentů.

Podle bezpečnostního analytika Mika Thompsona přitom NASA patří mezi velmi lákavé cíle hackerů. „Mnoho lidí si ji spojuje s výzkumem vesmíru, ale ve skutečnosti se NASA věnuje také špičkovému výzkumu moderních technologií, pro které by jiné státy zabíjely.“

Etický hacker John Opdenakker zase vyjádřil znepokojení nad tím, že byl audit vůbec zveřejněný, když zatím není potvrzené, že by se podařilo všechny slabiny systému odstranit.

Podle hackera se jedná o pozvání pro každého, kdo by do sítí NASA chtěl proniknout. Ostatně audit sám přiznává: „Přes veškerou snahu ochránit naše systémy stále přetrvávají kritické zranitelnosti, jež vystavují JPL riziku kybernetických útoků a krádeží kritických informací“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 4 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
před 6 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 9 hhodinami

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
před 10 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 11 hhodinami

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
před 12 hhodinami

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
před 13 hhodinami

AI skočily na falešné studie. Šířily varování před neexistující nemocí

Bixonimania je zdravotní problém, který vzniká po dlouhém zírání do monitoru, po němž mohou zarudnout oční víčka. Zajímavé na této chorobě je zejména to, že vůbec neexistuje. I přesto o ní umělé inteligence déle než rok informovaly.
včera v 15:00
Načítání...