Hackeři se probourali do NASA. Pronikli k radioteleskopům i kritickým informacím

Americká agentura NASA tento týden potvrdila, že byla v dubnu 2018 cílem rozsáhlého hackerského útoku. Ten směřoval na zařízení Jet Propulsion Laboratory (JPL) neboli Laboratoř proudového pohonu, která se zabývá vývojem pohonných jednotek pro sondy i letouny.

Auditní dokument ukázal, že se hackerům podařilo zaměřit na nepovoleně připojené zařízení Raspberry Pi – přes ně pronikli k serverům JPL a z něj do širší sítě NASA. Přesně následky tohoto průniku ani jeho rozsah zatím nejsou známé, ale audit uvádí, že hackeři se dostali dokonce i do sítě radioteleskopů Deep Space Network a k mnoha dalším systémům.

Událost z loňského jara měla takový rozsah, že se Johnsonovo vesmírné středisko, které je zodpovědné za řízení kosmických letů i stanice ISS, raději rozhodlo úplně odstřihnout od sítě.

Auditní zpráva uvádí, že „zodpovědné osoby v Johnsonově vesmírném centu byly znepokojené, že by se útočníci mohli dostat do systémů, jimiž by mohli posílat škodlivé signály do vesmírných misí.“

NASA je zranitelná i nyní

Znepokojivý rozsah problému ještě lépe dokládá, že Johnsonovo vesmírné středisko stále ještě neobnovilo celou svou komunikaci – z obav před spolehlivostí jejího zabezpečení. V březnu letošního roku se jen povedlo obnovit data, která byla při útoku ztracená.

Podle komentáře magazínu Forbes to ukazuje na velmi slabé zabezpečení sítě JPL. Audit konstatoval velké množství banálních i složitějších chyb. „Vypadá to, jako by ignorovali i ty nejzákladnější pravidla zabezpečení,“ uvádí Forbes. JPL dokonce chybělo i permanentní hlášení podobných incidentů.

Podle bezpečnostního analytika Mika Thompsona přitom NASA patří mezi velmi lákavé cíle hackerů. „Mnoho lidí si ji spojuje s výzkumem vesmíru, ale ve skutečnosti se NASA věnuje také špičkovému výzkumu moderních technologií, pro které by jiné státy zabíjely.“

Etický hacker John Opdenakker zase vyjádřil znepokojení nad tím, že byl audit vůbec zveřejněný, když zatím není potvrzené, že by se podařilo všechny slabiny systému odstranit.

Podle hackera se jedná o pozvání pro každého, kdo by do sítí NASA chtěl proniknout. Ostatně audit sám přiznává: „Přes veškerou snahu ochránit naše systémy stále přetrvávají kritické zranitelnosti, jež vystavují JPL riziku kybernetických útoků a krádeží kritických informací“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Trump si myslí, že je Bůh, říká historik Snyder

Historik Timothy Snyder se dlouhodobě kriticky vyjadřuje k současné americké administrativě, Rusku Vladimira Putina a autoritářským režimům po celém světě. Věnoval se tomu také v pořadu Hyde Park Civilizace, kde se s Danielem Stachem bavil o tom, jak znalost historie pomáhá chápat moderní svět.
před 8 hhodinami

Meteorologové upravili barvy na teplotních mapách. Podívejte se na rozdíl

Český hydrometeorologický ústav až doposud nekomunikoval teploty na svých mapách jednotně – jiné barevné škály se objevovaly na sociálních sítích, další v modelu Aladin a odlišné v dalších službách, které tento úřad občanům i firmám poskytuje. Teď se rozhodl je sjednotit a nastavit nové schéma, které by mělo být univerzálně platné a využitelné v jakémkoliv ročním období.
před 11 hhodinami

Pravděpodobnost super El Niña stoupá

Předpovědi meteorologů naznačují, že se v Tichém oceánu rychle formuje výjimečně silné El Niño. Může být podle projekcí tak silné, že ho experti označují jako „super El Niño“. Oteplení horní hladiny vody v Tichém oceánu může vypadat jako věc, která se střední Evropy nijak nedotkne. To je ale omyl, globální klima je totiž propojené. Vliv silného El Niña na Česko by byl nicméně spíše nepřímý.
před 13 hhodinami

Spalničky zabily v Bangladéši už přes 500 lidí, většinou neočkované děti

V Bangladéši si epidemie spalniček vyžádala už více než pět set životů, většinou dětských. Jedná se tam o nejtragičtější vlnu nemoci za poslední desítky let. Počet obětí minulý týden rychle rostl, během jediného dne zemřelo v tamních nemocnicích třináct dětí.
před 14 hhodinami

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
25. 5. 2026

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
25. 5. 2026

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
25. 5. 2026

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026
Načítání...