40 milionů lidí na světě trpí demencí – nejčastěji ve formě Alzheimerovy choroby. Její objevitel si v roce 1906 všiml, že v mozku pacientky se všemi příznaky demence byly zvláštní chuchvalce. A právě ty zkoumá profesor Christopher Dobson, který byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace.
Špatně sbalené proteiny jsou příčinou Alzheimerovy choroby. Lék se chystá v Anglii
HPC profesor Dobson (zdroj: ČT24)
Teď už vědci znají jejich složení, mechanismus vzniku i šíření v mozku. Jde o proteiny, které selžou v klíčové chvíli své existence, během přechodu z jedné formy na druhou, tedy když se z rozvětvené podoby mají složit do předem daného tvaru s jasně definovanou rolí. Když to nezvládnou, nejenže neodvedou svoji práci, ale začnou i škodit.
Špatné skládání proteinů je příčinou celé řady dalších nemocí, u té Alzheimerovy kvůli tomu postupně ochabují nejdůležitějších funkce mozku – hlavně paměť, soustředění nebo ovládání svalů. A vždy končí smrtí.
I když se vědci o této chorobě dozvídají stále více, pořád nemají v rukou léky. Ani spolehlivé metody, jak zjistit úplně prvotní chemické změny v mozku, které k ní vedou. Chybí i povědomí o tom, jak první příznaky Alzheimerovy choroby rozpoznat.
Problém s neexistujícími léky proti Alzheimerově chorobě by ovšem mohl vyřešit tým profesora Christophera Dobsona. Našel dvě slibné sloučeniny, které proteinům pomáhají se skládat správně. Na červech nebo octomilkách jim zabraly.
I proto profesor Dobson, jinak vedoucí jedné z fakult, pomohl na Cambridgeské univerzitě založit centrum, které se na tyto proteiny specializuje. A za svůj vědecký výzkum také získal rytířský titul.
Báječný svět proteinů
Klíčem k obraně proti Alzheimerově chorobě je lepší porozumění proteinům. „Proteiny dělají v našem těle skoro všechno,“ vysvětluje Dobson. Jsou to ty nejběžnější molekuly v našem těle, máme jich nějakých sto tisíc různých typů. „Bez proteinů bychom nemohli dýchat, přemýšlet, mluvit – účastní se každé biologické funkce v našem těle,“ říká vědec.
Proteiny se neustále skládají, ale občas se složí špatně. A právě tento proces a chyby v něm zaujaly už před čtvrtstoletím Dobsona a jeho tým. Dnes už, mimo jiné i díky Dobsonově výzkumu, víme, že nemocí, které souvisí se špatným poskládáním proteinů, je víc. Jednou z nejznámějších je cystická fibróza. Během tohoto dědičného onemocnění se základní stavební kameny poskládají špatně, tělo je odstraní, takže mu pak chybí dostatek proteinů.
„My jsme zkoumali molekuly, které se sice složí zdánlivě normálně, ale nějak se zašmodrchají,“ říká Dobson. Tyto shluky jsou nefunkční, ale také poškozují orgány, pokud se jich nahromadí větší množství, například v játrech. Biologický dopad těchto zašmodrchaných proteinů je podle Dobsona značný, dnes známe přibližně padesát nemocí, které s nimi souvisejí – například Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba nebo cukrovka druhého typu. „Tato onemocnění má asi pět procent lidstva,“ dodává Dobson. „A ta čísla stále rostou.“
Platí to i v České republice – například údaje Všeobecné zdravotní pojišťovny říkají, že pacientů s Alzheimerovou chorobou přibylo za posledních pět let o 41 procent. V loňském roce náklady na jejich léčbu překročily 1,1 miliardy korun.
V Česku žije podle nejnovějších dat kolem 150 tisíc lidí s Alzheimerovou nemocí a dalšími demencemi, v roce 2036 jich bude víc než 300 tisíc. Roste i podíl pacientů v populaci, velmi výrazně se zvyšuje u lidí nad 80 let. Onemocnění se objevuje častěji u žen, což může být důsledek i jejich vyššího věku dožití proti mužům. Roli hrají i rizikové faktory, jako jsou deprese, dlouhodobý stres, škodliviny z vnějšího prostředí, nezdravá strava či škodlivý životní styl.
Proto se Dobsonův tým zaměřil na to, co mají všechny tyto nemoci společného – jaká je podstata těchto chorob. A daří se mu. U modelových organismů, jako jsou octomilky a hlístice, se jim už podařilo tyto problémy vyléčit. Ale k léčbě člověka je to ještě extrémně dlouhá doba, nicméně jde o cestu, která je podle profesora Dobsona velmi nadějná.
Pořad Hyde Park Civilizace můžete poslouchat i ve formě podcastů: