Nedonošené děti hlídají bezdrátové senzory. Miminka už nemusí ležet ve změti kabelů

3 minuty
Lepší senzory pro děti
Zdroj: ČT24

Nové bezdrátové senzory pro sledování životních funkcí mohou pomoci nedonošeným dětem, jejich rodičům a také usnadnit práci lékařům a sestrám. Přístroje jsou už ve vývoji a vyzkoušely je desítky dětí. Výsledky jsou zatím slibné, do praxe by se mohly nové senzory dostat v dohledné době.

Kdo někdy zažil nemocniční oddělení pro nedonošené, ví, jak tísnivý je pohled na maličká novorozeňata napojená velkým množstvím drátů na monitory, říkají  lékaři. Přístroje sice dětem zachraňují životy, současně ale brání v tělesném kontaktu s rodiči a mohou způsobit i jizvy na jejich křehké pokožce. Američtí vědci jsou ale díky novým technologiím a chytrým materiálům na nejlepší cestě k vývoji bezdrátových monitorů.

Holčička jménem Genesis je jedním z tří set tisíc novorozeňat, která ve Spojených státech každoročně potřebují intenzivní péči. Je životně důležité, aby lékaři sledovali její tepovou frekvenci, tlak krve, dýchání a další projevy. Je tak neustále napojená na přístroje, které ji značně omezují. Lékaři na ní ale zkoušejí vedle klasických i nové senzory. Oproti starší generaci jsou bezdrátové. 

„Dostáváme dva oddělené soubory dat – konvenční a z těchto nových přístrojů podobných kůži. Můžeme udělat přesné kvantitativní srovnání a potvrdit přesnost a spolehlivost nových senzorů,“ vysvětluje bioinženýr John Rogers.

Senzor na noze novorozence
Zdroj: ČT24

Pomoc pro všechny

Tato technologie může pomoct nejen k lepšímu kontaktu rodičů s dětmi, ale usnadní a urychlí také péči o děti ze strany lékařů a sester. Děti v inkubátorech jsou totiž často hadičkami, kabely a dráty obklopené ze všech stran. I zkušeným sestrám se proto špatně opečovávají. Tato izolace navíc nejmenším pacientům škodí.

„Je prokázáno, že kontakt kůže na kůži snižuje úmrtnost, snižuje riziko infekce a sepse, pomáhá dítěti nabrat tolik potřebnou váhu,“ argumentuje dětská dermatoložka Amy Pallerová.

Snímání pomocí klasických elektrod může tenkou pokožku nedonošenců doživotně poškodit a zjizvit. Bezdrátové senzory, jeden na hrudníku a jeden kolem chodidla, tak mohou být skutečně zvratem v péči o ně.

Rodiče, kteří je měli už možnost testovat, jsou nadšení. „Je to o tolik snazší, když nemusím řešit dráty a bát se, že za něco zatáhnu a zraním ji,“ říká Theodora Floresová, matka nedonošené holčičky.

Senzory pro předčasně narozené děti jsou ale stále ve vývoji. Vyzkoušelo je zatím jen kolem osmdesáti dětí. Výsledky jsou ale povzbudivé. I výrobní cena do 15 dolarů dává naději, že by se je mohlo podařit zavést do praxe v dohledné době – pokud ovšem úspěch podepře rozsáhlejší studie a produkt získá povolení úřadů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali 230 neznámých obřích virů

Skupina obřích virů patří k tomu nejpodivnějšímu, co věda zná. Ví o nich ale jen velmi málo. Teď se podařilo popsat dvě stovky nových, zatím neznámých zástupců této skupiny.
před 17 hhodinami

Loňská mořská vlna veder postihla oblast pětkrát větší než Austrálie

Světová meteorologická organizace zveřejnila výsledky měření teplot v Tichomoří. Podle dat se tam stále silněji projevovaly dopady klimatických změn.
před 20 hhodinami

Peru výrazně zmenšilo chráněnou plochu na planině Nazca

Peruánská vláda téměř o polovinu zmenšila chráněné území kolem záhadných obřích obrazců, takzvaných geoglyfů, na planině Nazca, které jsou od roku 1994 zapsány na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO a jejichž stáří se odhaduje na dva tisíce let. Za tento krok čelí kabinet kritice od archeologů, kteří se obávají, že památku ohrozí těžaři. Ti už v oblasti Nazca na jihu Peru řadu let nelegálně působí.
před 22 hhodinami

Červi staví věže z vlastních těl, mohou tak i vzlétnout

Hlístice jsou prastará skupina tvorů, kteří připomínají červy. Patří mezi ně například roupi, tasemnice nebo škrkavky, ale také mnohem menší červíci. Němečtí biologové teď poprvé popsali, že jeden druh hlístic, hádě Caenorhabditis, dokáže něco, co u nich nikdy dříve v přírodě nepozorovali. Splétají svá těla tak, že z nich umí postavit věž, kterou pak využijí k tomu, aby překonávali překážky.
před 23 hhodinami

Lidi s depresí by mohla již brzy vytáhnout „ze dna“ i psychedelika

V Česku aktuálně chybí některá antidepresiva včetně přípravku Anafranil. Ten pomáhá i pacientům se záchvaty paniky, fóbiemi či obsedantně-kompulzivní poruchou. Lidí s duševními obtížemi přibývá, brzy se jim ale mohou otevřít nové možnosti. Poslanci totiž schválili léčbu pomocí psilocybinu – halucinogenní látky, která se vyskytuje v lysohlávkách. Substance některým pacientům pomáhá v tuzemsku už nyní v rámci různých studií.
včera v 07:00

Uprchlí gestapáci se v 50. letech přestali skrývat. Aby za mlácení Čechů dostali důchod

Příslušníci gestapa byli ochotní s koncem války udat kde koho, aby si vysloužili co nejmenší trest. Bývalí kolegové, kteří šest let trýznili české obyvatele, na sebe navzájem donášeli. Některým se podařilo uniknout za hranice a žít pod falešnou identitou. K té pravé se ale často vraceli už v 50. letech. Většinou z pragmatického důvodu – aby nepřišli o důchod za léta, kdy pomáhali stíhat a vraždit Čechy.
8. 6. 2025

Archeologové rekonstruovali středověký zločin a trest z břehů Temže

Na pohled obyčejná stará kostra. Nový výzkum, na kterém spolupracovali britští archeologové a historici a využili pro něj nejmodernější technologie, ale díky ní odvyprávěl dramatický příběh ženy z doby středověku, který se označuje jako temný.
7. 6. 2025

Teorie, že náraz planetky vedl k vyhynutí dinosaurů, zprvu vyvolávala skepsi

S všeobecně přijímanou teorií o konci éry dinosaurů přišli vědci přesně před 45 lety. Jedno z největších vymírání v historii mělo podle týmu kolem geologa Waltera Alvareze a jeho otce Luise příčinu pocházející mimo Zemi. Mohla za něj asi desetikilometrová planetka, která do Země narazila zhruba před 66 miliony let. Paleontologové byli ze začátku k teorii skeptičtí, a to až dokud se nepodařilo najít kráter po dopadu obřího asteroidu na pobřeží poloostrova Yucatán.
6. 6. 2025
Načítání...