Nedonošené děti hlídají bezdrátové senzory. Miminka už nemusí ležet ve změti kabelů

3 minuty
Lepší senzory pro děti
Zdroj: ČT24

Nové bezdrátové senzory pro sledování životních funkcí mohou pomoci nedonošeným dětem, jejich rodičům a také usnadnit práci lékařům a sestrám. Přístroje jsou už ve vývoji a vyzkoušely je desítky dětí. Výsledky jsou zatím slibné, do praxe by se mohly nové senzory dostat v dohledné době.

Kdo někdy zažil nemocniční oddělení pro nedonošené, ví, jak tísnivý je pohled na maličká novorozeňata napojená velkým množstvím drátů na monitory, říkají  lékaři. Přístroje sice dětem zachraňují životy, současně ale brání v tělesném kontaktu s rodiči a mohou způsobit i jizvy na jejich křehké pokožce. Američtí vědci jsou ale díky novým technologiím a chytrým materiálům na nejlepší cestě k vývoji bezdrátových monitorů.

Holčička jménem Genesis je jedním z tří set tisíc novorozeňat, která ve Spojených státech každoročně potřebují intenzivní péči. Je životně důležité, aby lékaři sledovali její tepovou frekvenci, tlak krve, dýchání a další projevy. Je tak neustále napojená na přístroje, které ji značně omezují. Lékaři na ní ale zkoušejí vedle klasických i nové senzory. Oproti starší generaci jsou bezdrátové. 

„Dostáváme dva oddělené soubory dat – konvenční a z těchto nových přístrojů podobných kůži. Můžeme udělat přesné kvantitativní srovnání a potvrdit přesnost a spolehlivost nových senzorů,“ vysvětluje bioinženýr John Rogers.

Senzor na noze novorozence
Zdroj: ČT24

Pomoc pro všechny

Tato technologie může pomoct nejen k lepšímu kontaktu rodičů s dětmi, ale usnadní a urychlí také péči o děti ze strany lékařů a sester. Děti v inkubátorech jsou totiž často hadičkami, kabely a dráty obklopené ze všech stran. I zkušeným sestrám se proto špatně opečovávají. Tato izolace navíc nejmenším pacientům škodí.

„Je prokázáno, že kontakt kůže na kůži snižuje úmrtnost, snižuje riziko infekce a sepse, pomáhá dítěti nabrat tolik potřebnou váhu,“ argumentuje dětská dermatoložka Amy Pallerová.

Snímání pomocí klasických elektrod může tenkou pokožku nedonošenců doživotně poškodit a zjizvit. Bezdrátové senzory, jeden na hrudníku a jeden kolem chodidla, tak mohou být skutečně zvratem v péči o ně.

Rodiče, kteří je měli už možnost testovat, jsou nadšení. „Je to o tolik snazší, když nemusím řešit dráty a bát se, že za něco zatáhnu a zraním ji,“ říká Theodora Floresová, matka nedonošené holčičky.

Senzory pro předčasně narozené děti jsou ale stále ve vývoji. Vyzkoušelo je zatím jen kolem osmdesáti dětí. Výsledky jsou ale povzbudivé. I výrobní cena do 15 dolarů dává naději, že by se je mohlo podařit zavést do praxe v dohledné době – pokud ovšem úspěch podepře rozsáhlejší studie a produkt získá povolení úřadů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 9 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 10 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 12 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 13 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 13 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 16 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...