Nedonošené děti hlídají bezdrátové senzory. Miminka už nemusí ležet ve změti kabelů

Nahrávám video

Nové bezdrátové senzory pro sledování životních funkcí mohou pomoci nedonošeným dětem, jejich rodičům a také usnadnit práci lékařům a sestrám. Přístroje jsou už ve vývoji a vyzkoušely je desítky dětí. Výsledky jsou zatím slibné, do praxe by se mohly nové senzory dostat v dohledné době.

Kdo někdy zažil nemocniční oddělení pro nedonošené, ví, jak tísnivý je pohled na maličká novorozeňata napojená velkým množstvím drátů na monitory, říkají  lékaři. Přístroje sice dětem zachraňují životy, současně ale brání v tělesném kontaktu s rodiči a mohou způsobit i jizvy na jejich křehké pokožce. Američtí vědci jsou ale díky novým technologiím a chytrým materiálům na nejlepší cestě k vývoji bezdrátových monitorů.

Holčička jménem Genesis je jedním z tří set tisíc novorozeňat, která ve Spojených státech každoročně potřebují intenzivní péči. Je životně důležité, aby lékaři sledovali její tepovou frekvenci, tlak krve, dýchání a další projevy. Je tak neustále napojená na přístroje, které ji značně omezují. Lékaři na ní ale zkoušejí vedle klasických i nové senzory. Oproti starší generaci jsou bezdrátové. 

„Dostáváme dva oddělené soubory dat – konvenční a z těchto nových přístrojů podobných kůži. Můžeme udělat přesné kvantitativní srovnání a potvrdit přesnost a spolehlivost nových senzorů,“ vysvětluje bioinženýr John Rogers.

Senzor na noze novorozence
Zdroj: ČT24

Pomoc pro všechny

Tato technologie může pomoct nejen k lepšímu kontaktu rodičů s dětmi, ale usnadní a urychlí také péči o děti ze strany lékařů a sester. Děti v inkubátorech jsou totiž často hadičkami, kabely a dráty obklopené ze všech stran. I zkušeným sestrám se proto špatně opečovávají. Tato izolace navíc nejmenším pacientům škodí.

„Je prokázáno, že kontakt kůže na kůži snižuje úmrtnost, snižuje riziko infekce a sepse, pomáhá dítěti nabrat tolik potřebnou váhu,“ argumentuje dětská dermatoložka Amy Pallerová.

Snímání pomocí klasických elektrod může tenkou pokožku nedonošenců doživotně poškodit a zjizvit. Bezdrátové senzory, jeden na hrudníku a jeden kolem chodidla, tak mohou být skutečně zvratem v péči o ně.

Rodiče, kteří je měli už možnost testovat, jsou nadšení. „Je to o tolik snazší, když nemusím řešit dráty a bát se, že za něco zatáhnu a zraním ji,“ říká Theodora Floresová, matka nedonošené holčičky.

Senzory pro předčasně narozené děti jsou ale stále ve vývoji. Vyzkoušelo je zatím jen kolem osmdesáti dětí. Výsledky jsou ale povzbudivé. I výrobní cena do 15 dolarů dává naději, že by se je mohlo podařit zavést do praxe v dohledné době – pokud ovšem úspěch podepře rozsáhlejší studie a produkt získá povolení úřadů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Knoflíčky, hrnky i nábojnice. Archeologové zkoumají bývalý tábor pro Romy

Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.