Ve vesmírných koloniích bude žít bilion lidí, předvídá šéf Amazonu. Setrvání na Zemi vidí jako stagnaci

Budoucnost lidstva se bude odehrávat v obřích vesmírných koloniích v rámci sluneční soustavy, kde bude žít bilion lidí, z nichž někteří budou cestovat na Zemi za prací. Takovou vizi představil na akci letecké asociace Wings Club v New Yorku zakladatel internetového obchodu Amazon a nejbohatší člověk světa Jeff Bezos.

Pro další generace se stane Země místem určeným výhradně k bydlení a k práci, míní Bezos s tím, že těžký průmysl, výroba energie či těžba surovin se už budou odehrávat na jiných místech ve vesmíru.

„Sluneční soustava může dát útočiště až bilionu lidí. Jen si představte, jak neuvěřitelná a dynamická civilizace by to byla,“ citoval Bezose britský list The Times. Alternativou je podle miliardáře pouze civilizační stagnace, pokud se lidstvo rozhodne dál žít výhradně na Zemi. „Byl by to dost neradostný svět, ale my se můžeme rozhodnout jinak,“ dodal.

Vizualizace vesmírné kolonie
Zdroj: NASA

Podle Bezose mohou příští generace žít v uměle vystavěných vesmírných koloniích, které budou obíhat ve sluneční soustavě. Taková budoucnost je podle něj pravděpodobnější než možnost, že by lidé obydleli nějakou jinou planetu. Byznysmen přitom odkázal na vize amerického fyzika Gerarda K. O'Neilla, který už v 70. letech minulého století přišel s návrhem na stavbu rotujících válcovitých vesmírných kolonií.

Vizualizace vesmírné kolonie
Zdroj: NASA

Pro Bezose je pronikání lidí do vesmíru velké téma i vzhledem k jeho podnikání. Vlastní vesmírnou společnost Blue Origin, která vyvíjí komerční kosmické lodě pro lety s pasažéry. V lednu úspěšně otestovala raketu New Shepard s cestovním modulem určeným pro suborbitální lety.

Bezos ale není jediný, kdo pracuje na uskutečnění placených letů do vesmíru. Konkurují mu další miliardáři jako zakladatel firmy Virgin Richard Branson se svou Virgin Galactic nebo Elon Musk, šéf firmy na výrobu elektromobilů Tesla, se společností SpaceX. Ta minulý týden získala konečný souhlas k tomu, aby 2. března uskutečnila první zkušební let své nové kosmické lodě Crew Dragon určené pro přepravu lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
před 8 mminutami

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
před 3 hhodinami

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 18 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 21 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 23 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 23 hhodinami

Za současnou vlnou veder stojí omega blokování, roli může hrát i hrouda chladné vody v Atlantiku

Takovou vlnu veder, jaká panuje tento týden, ještě Evropa v dějinách měření nezažila. Proč tak intenzivní a dlouhotrvající horko přišlo, má více příčin.
před 23 hhodinami

Bez kobaltu, ale s 3D katodami. Vědci hledají bezpečnější baterie

Moderní svět by nemohl fungovat bez baterií, které dokáží akumulovat energii. Jenže také občas chytnou, vyrábí se z prvků, které těží v nelidských podmínkách malé děti, a navíc jsou zdroje na ně velmi drahé. Všechny tyto problémy by mohla vyřešit nová technologie.
včera v 09:22
Načítání...