Ve vesmírných koloniích bude žít bilion lidí, předvídá šéf Amazonu. Setrvání na Zemi vidí jako stagnaci

Budoucnost lidstva se bude odehrávat v obřích vesmírných koloniích v rámci sluneční soustavy, kde bude žít bilion lidí, z nichž někteří budou cestovat na Zemi za prací. Takovou vizi představil na akci letecké asociace Wings Club v New Yorku zakladatel internetového obchodu Amazon a nejbohatší člověk světa Jeff Bezos.

Pro další generace se stane Země místem určeným výhradně k bydlení a k práci, míní Bezos s tím, že těžký průmysl, výroba energie či těžba surovin se už budou odehrávat na jiných místech ve vesmíru.

„Sluneční soustava může dát útočiště až bilionu lidí. Jen si představte, jak neuvěřitelná a dynamická civilizace by to byla,“ citoval Bezose britský list The Times. Alternativou je podle miliardáře pouze civilizační stagnace, pokud se lidstvo rozhodne dál žít výhradně na Zemi. „Byl by to dost neradostný svět, ale my se můžeme rozhodnout jinak,“ dodal.

Vizualizace vesmírné kolonie
Zdroj: NASA

Podle Bezose mohou příští generace žít v uměle vystavěných vesmírných koloniích, které budou obíhat ve sluneční soustavě. Taková budoucnost je podle něj pravděpodobnější než možnost, že by lidé obydleli nějakou jinou planetu. Byznysmen přitom odkázal na vize amerického fyzika Gerarda K. O'Neilla, který už v 70. letech minulého století přišel s návrhem na stavbu rotujících válcovitých vesmírných kolonií.

Vizualizace vesmírné kolonie
Zdroj: NASA

Pro Bezose je pronikání lidí do vesmíru velké téma i vzhledem k jeho podnikání. Vlastní vesmírnou společnost Blue Origin, která vyvíjí komerční kosmické lodě pro lety s pasažéry. V lednu úspěšně otestovala raketu New Shepard s cestovním modulem určeným pro suborbitální lety.

Bezos ale není jediný, kdo pracuje na uskutečnění placených letů do vesmíru. Konkurují mu další miliardáři jako zakladatel firmy Virgin Richard Branson se svou Virgin Galactic nebo Elon Musk, šéf firmy na výrobu elektromobilů Tesla, se společností SpaceX. Ta minulý týden získala konečný souhlas k tomu, aby 2. března uskutečnila první zkušební let své nové kosmické lodě Crew Dragon určené pro přepravu lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Moderní jazyk vznikal přes třicet tisíc let, naznačuje studie

Není náhoda, že první důkazy o složitějším myšlení pocházejí ze stejné doby, kdy začal vznikat lidský jazyk. Nový výzkum ukazuje, jak dlouho tento proces trval a jaké byly jeho dopady.
před 23 hhodinami

Vědci objevili nový lék na cukrovku, chtějí ho začít testovat

Čeští vědci vyvinuli novou experimentální sloučeninu, která by mohla přinést bezpečnější léčbu cukrovky druhého typu. Chrání kosti a snižuje jejich lámavost, což je častým vedlejším účinkem současných medikamentů. Novou látku vědci objevili jako vedlejší účinek látky, která má léčit ztučnělá játra, informovala Akademie věd ČR. Výsledky studie publikoval odborný časopis Metabolism.
včera v 12:02

Klimatologům chybí data a volají po spolupráci. Obří dírou je ruská Arktida

Současná globální politická nestabilita a geopolitické napětí společně s rostoucím nacionalismem, byrokracií a ekonomickým tlakem stále více omezují volný přístup k datům potřebným ke studiu klimatické změny. Navíc komplikují jejich výměnu. Podle vědců, kteří se zabývají změnou klimatu a jejími dopady, by vznikaly lepší a reprezentativnější výsledky, kdyby existovala mezinárodní úmluva zajišťující otevřený přístup ke všem datům.
včera v 11:29

Zvířata mají ročně dopad na krajinu jako stovky tisíc povodní, odhadují vědci

Stovky živočišných druhů, jako jsou mravenci, bobři, lososi, krtci či hroši, budují nory a hráze nebo se prostě jen pohybují, čímž utvářejí krajinu a společně ji mění, ukázala studie londýnské univerzity. „Vždy jsme se zajímali o jednotlivé živočichy. Díky této studii jsme objevili kolektivní význam zvířecích architektů,“ řekla agentuře AFP vědecká pracovnice v oboru fyzické geografie Gemma Harveyová, která vedla studii londýnské univerzity Queen Mary, zveřejněnou letos 18. února.
včera v 09:10
Načítání...