První žena na světě podstoupila genetickou léčbu slepoty. Přináší naději pro desítky milionů lidí

Osmdesátiletá žena z Velké Británie je prvním pacientem, který si vyzkoušel genetickou terapii, jež by měla vyléčit zhoršení zraku způsobené stářím. To je nejčastější příčinou oslepnutí na světě.

Janet Osborneová z Oxfordu slepne na obě oči – ale na levém oku je toto poškození horší. Zatím není jasné, jestli u ní přelomová terapie, kterou podstoupila na začátku roku, zabrala, ale jisté je, že pokud ano, bude to naděje pro miliony lidí po celém světě.

Nemoc, kterou trpí, se jmenuje makulární degenerace – neboli AMD. Je typickým příkladem onemocnění spojeného se stářím, nejčastěji hrozí lidem starším 55 let. Projevuje se rozostřením zraku (při takzvané suché degeneraci) nebo radikálním omezením vidění na dálku (při vlhké degeneraci).

V současné době neexistuje trvalá léčba, jen terapie, které dokáží postup nemoci zpomalit, mnohdy i výrazně. Protože se lék musí podávat opakovaně vpíchnutím injekcí léku do oka, není léčba příliš oblíbená.

Právě proto se už řadu let hledá léčba, která by fungovala dlouhodobě a byla méně invazivní.
Paní Osborneová má kvůli tomuto onemocnění problémy s běžnými každodenními činnostmi, jako je čtení, rozeznávání tváří nebo šití.

Trpí suchou formou této choroby – dochází při ní k ústupu, ztenčení a odumření části sítnice. Kvůli tomu dochází k zániku buněk, které jsou uprostřed sítnice. V důsledku toho se zhoršuje ostrost zraku ve středu zorného pole – člověk pak vidí stále relativně dobře na okraji, ale to, co je uprostřed, má rozmazané.

V bohatých zemích jde o nejčastější formu ztráty zraku ve věku nad 65 let. Například americké úřady tvrdí, že kolem poloviny jednadvacátého století by mělo být postiženo 48–88 milionů obyvatel USA. Rozsah tohoto problému je mimořádný a se stárnutím populace se bude jen zvětšovat – a právě proto je klinický test genetické léčby tak zásadní.

Jedná se o společný výzkum Oxfordského biomedicínského centra při tamní univerzitě a soukromé britské společnosti Gyroscope Therapeutics, která se specializuje právě na genetickou léčbu očních poruch a nemocí.

Pro paní Osborneovou jde o nesmírně zajímavý experiment – ani jí moc nejde o vlastní prospěch, podle jejího vyjádření pro Oxfordskou univerzitu jí záleží hlavně na dalších generacích, jimž by léčba mohla pomoci – jí osobně bude stačit, když se jí zrak nezhorší.

Jak se geneticky léčí oči

Zatím je tento zákrok značně složitý. Po podání anestetik lékaři paní Osborneové vpíchli do sítnice roztok s uměle vyrobeným virem. Ten obsahoval upravenou sekvenci DNA, která by měla podle plánů opravit genetickou chybu, jež je zodpovědná za AMD. Virus „napadne“ specifické buňky v sítnici, čímž rozšíří správné sekvence DNA, kam má.

V buňkách sítnice virus uvolní umělou DNA a buňka začne vytvářet protein, který by měl s nemocí zatočit. Podle dosavadních výzkumů by se mělo působení viru omezit jen na přesně vybranou oblast a jinak by neměl mít na pacienta žádný negativní dopad.

Paní Osborneová teď bude v dalších týdnech a měsících pečlivě monitorována. Protože zákrok byl proveden jen na jednom oku, mohou vědci a lékaři pečlivě srovnávat, jak se nemoc v obou očích vyvíjí. Pokud vše dobře dopadne, měl by se nárůst nemoci v ošetřeném oku zastavit. Nebude tedy vyléčena tak, že by porucha zcela zmizela, ale nebude se již zhoršovat.

Vědci doufají, že pokud by se metoda začala používat v raném stadiu onemocnění, mohlo by to u nemocných zastavit rozšiřování nemoci tak, aby už nijak víc nezhoršovala kvalitu života.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
před 13 hhodinami

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
před 14 hhodinami

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
před 16 hhodinami

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
před 17 hhodinami

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
před 19 hhodinami

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026

Řadu zápasů na fotbalovém šampionátu může ohrozit „vlhké vedro“

Na mistrovství světa ve fotbale, které začne už za necelý měsíc, by mohly panovat meteorologické podmínky, jež překonávají hranice doporučované pro přerušení zápasů. Nová analýza upozorňuje na rizika a analyzuje příčiny.
14. 5. 2026
Načítání...