Vědci našli v Indonésii největší včelu světa. Má kusadla jako roháč

Mezinárodní vědecký tým oznámil nález veliké včely, která byla naposledy v přírodě spatřena roku 1981. Je čtyřikrát větší než běžná včela.

Je velká jako palec dospělého muže, na hlavě má kusadla jako roháč a je třikrát delší než naše vosy. Včela Megachile pluto ani zdaleka nepřipomíná drobné huňaté včelky, které žijí v našich krajích, přesto je jejich příbuznou.

Věda o této včele z rodu čalounic neví téměř nic, ostatně nemá ani české jméno. Až doposud si odborníci mysleli, že už dávno vymřela – nyní ji ale objevila expedice, která zkoumala indonéské Severní Moluky. Na tomto souostroví našel mezinárodní tým samici včely v termitím hnízdě, které se nacházelo uvnitř stromu – asi dva metry nad zemí.

„Bylo to naprosto neuvěřitelné, když jsme na vlastní oči viděli tohohle létajícího buldoka, který měl být navíc už dávno vyhubený,“ popsal svůj zážitek ze setkání s obří včelou fotograf Clay Bolt, který se expedice zúčastnil. „Vidět, jak je krásná a obrovská, slyšet zvuk jejích velikých křídel, když kolem mě proletěla, to bylo prostě neskutečné.“

Záhadný hmyz

Včela Megachile pluto, jejíž samice může mít na délku přes čtyři centimetry a rozpětí křídel přes šest centimetrů, byla objevena britským přírodovědcem Alfredem Russelem Wallacem roku 1858. Tento vědec, který se proslavil tím, že nezávisle na Charlesi Darwinovi přišel s myšlenkou, že evoluce probíhá přírodním výběrem, ji našel na indonéském ostrově Bacan. Popsal ji tehdy jako „obrovský hmyz podobný včele, ale s obřími kusadly jako brouk roháč“.

Od té doby o ní nikdo neslyšel, podruhé ji spatřila až další britská vědecká expedice v osmdesátých letech dvacátého století. Tehdy ji rovnou na třech indonéských ostrůvcích studoval americký entomolog Adam Messer. Ten jí začal říkat jako místní domorodci – „raja ofu“ neboli „král včel“.

Messer popsal i smysl jejích nápadných kusadel: právě pomocí nich získává kůru ze stromů a v jejich dutinách si pak staví hnízda, kam nepronikne nikdo z jejích nepřátel. Právě izolovaný a skrytý způsob života je příčinou toho, že včela nebyla od roku 1981 až do dneška znovu pozorována. A to přesto, že po ní pátralo rovnou několik vědeckých výprav – biologové se proto domnívali, že už úplně vyhynula.

Co s ní bude dál?

Objev samice naznačuje, že v odlehlých oblastech ostrovů, jichž se ještě tolik nedotklo kácení stromů, by ještě několik dalších exemplářů tohoto fascinujícího hmyzu mohlo přežívat.

Autoři nálezu se bojí, že by právě sláva a unikátnost mohly být posledním hřebíčkem do rakve tohoto tvora: je totiž pravděpodobné, že do oblasti objevu nyní zamíří také sběratelé kuriozit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Plejtváci se pozoruhodně zotavují z desítek let velrybolovu. Vyhráno ale není

Datum 19. února 1986 se zapsalo do dějin tím, že se lidstvo rozhodlo zachránit velryby. Mezinárodní velrybářská komise toho dne vyhlásila zákaz komerčního lovu velryb. Nová data jihoafrických vědců potvrzují, že populace dvou druhů plejtváků se díky tomu začínají obnovovat.
před 1 hhodinou

Větší dům v pravěku neznamenal větší bohatství, zjistili brněnští archeologové

Čím větší dům, tím bohatší člověk – tohle pravidlo je dnes akceptované prakticky automaticky. Jenže v minulosti to neplatilo, ukázal výzkum brněnských archeologů. V době neolitu rozměrnější dům neznamenal ani větší bohatství, ani vyšší společenské postavení. Archeologové v nové studii popsali, že velikost domů neodrážela sociální nerovnost, ale spíše různé praktické role nebo odlišnou organizaci práce.
před 2 hhodinami

Voda může chybět i ve veletocích, varuje bioklimatolog

Letošní extrémní sucho, které postihlo významnou část Evropy, podle bioklimatologa a ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Miroslava Trnky ukázalo, že zásadní problémy mohou mít i tak velké a obvykle vodnaté řeky, jako je Dunaj. Letošní sucho v povodí Dunaje se už v poslední době projevilo i u jiných významných toků. V roce 2022 postihlo Rýn, loni Labe a už opakovaně se s ním potýkají v povodí Pádu.
před 4 hhodinami

Když oteplování nezpomalí, může Indie čelit fatálním horkům, varuje studie

Člověk má problémy s adaptací, už když teploty překročí 37 stupňů, tedy jeho běžnou tělesnou teplotu. V Indii už ale místy teploty překračují i 45 stupňů, což znamená, že v takovém vedru už lidé bez pomoci techniky nemohou přežívat. Vědci se teď podívali, jak by to dopadlo, kdyby se naplnily pesimistické scénáře klimatické změny.
včera v 10:00

Déšť stále nepřichází. Jak vypadá Česko bez vody, ukazují interaktivní mapy

Extrémní, výjimečné nebo výrazné sucho, tedy některý ze tří nejvyšších stupňů sucha, panuje v Česku na bezmála 90 procentech území. Hodnota platí pro hloubku do jednoho metru. Extrémní sucho je aktuálně na 60 procentech území.
15. 8. 2026

Vědci našli pod Krvavými vodopády v Antarktidě oázu pravěkého života

Život ukrytý pod ledovcem v Antarktidě má prastaré kořeny. Popsal to nový výzkum, který se pokoušel vysvětlit původ slavných Krvavých vodopádů.
15. 8. 2026

V Londýně nalezli mrtvého akademika Ardaye, který byl obviněn z plagiátorství

V Londýně v pátek nalezli tělo 41letého Jasona Ardaye, který minulý týden opustil profesorský post na Cambridgeské univerzitě kvůli obvinění z plagiátorství částí své disertace. S odvoláním na britská média to napsala agentura AFP. Někdejší nejmladší černošský profesor na této prestižní univerzitě byl nalezen v bezvědomí na adrese v londýnské čtvrti Battersea a prohlášen za mrtvého, upřesnil web Sky News.
14. 8. 2026Aktualizováno15. 8. 2026

Nižší počet případů tuberkulózy vede Estonsko k přehodnocení plošného očkování

Klesající výskyt tuberkulózy v Estonsku přiměl tamní ministerstvo sociálních věcí k přípravě změny, která by nahradila plošné očkování novorozenců cílenou vakcinací dětí z rizikových skupin.
14. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.