Vědci našli v Indonésii největší včelu světa. Má kusadla jako roháč

Mezinárodní vědecký tým oznámil nález veliké včely, která byla naposledy v přírodě spatřena roku 1981. Je čtyřikrát větší než běžná včela.

Je velká jako palec dospělého muže, na hlavě má kusadla jako roháč a je třikrát delší než naše vosy. Včela Megachile pluto ani zdaleka nepřipomíná drobné huňaté včelky, které žijí v našich krajích, přesto je jejich příbuznou.

Věda o této včele z rodu čalounic neví téměř nic, ostatně nemá ani české jméno. Až doposud si odborníci mysleli, že už dávno vymřela – nyní ji ale objevila expedice, která zkoumala indonéské Severní Moluky. Na tomto souostroví našel mezinárodní tým samici včely v termitím hnízdě, které se nacházelo uvnitř stromu – asi dva metry nad zemí.

„Bylo to naprosto neuvěřitelné, když jsme na vlastní oči viděli tohohle létajícího buldoka, který měl být navíc už dávno vyhubený,“ popsal svůj zážitek ze setkání s obří včelou fotograf Clay Bolt, který se expedice zúčastnil. „Vidět, jak je krásná a obrovská, slyšet zvuk jejích velikých křídel, když kolem mě proletěla, to bylo prostě neskutečné.“

Záhadný hmyz

Včela Megachile pluto, jejíž samice může mít na délku přes čtyři centimetry a rozpětí křídel přes šest centimetrů, byla objevena britským přírodovědcem Alfredem Russelem Wallacem roku 1858. Tento vědec, který se proslavil tím, že nezávisle na Charlesi Darwinovi přišel s myšlenkou, že evoluce probíhá přírodním výběrem, ji našel na indonéském ostrově Bacan. Popsal ji tehdy jako „obrovský hmyz podobný včele, ale s obřími kusadly jako brouk roháč“.

Od té doby o ní nikdo neslyšel, podruhé ji spatřila až další britská vědecká expedice v osmdesátých letech dvacátého století. Tehdy ji rovnou na třech indonéských ostrůvcích studoval americký entomolog Adam Messer. Ten jí začal říkat jako místní domorodci – „raja ofu“ neboli „král včel“.

Messer popsal i smysl jejích nápadných kusadel: právě pomocí nich získává kůru ze stromů a v jejich dutinách si pak staví hnízda, kam nepronikne nikdo z jejích nepřátel. Právě izolovaný a skrytý způsob života je příčinou toho, že včela nebyla od roku 1981 až do dneška znovu pozorována. A to přesto, že po ní pátralo rovnou několik vědeckých výprav – biologové se proto domnívali, že už úplně vyhynula.

Co s ní bude dál?

Objev samice naznačuje, že v odlehlých oblastech ostrovů, jichž se ještě tolik nedotklo kácení stromů, by ještě několik dalších exemplářů tohoto fascinujícího hmyzu mohlo přežívat.

Autoři nálezu se bojí, že by právě sláva a unikátnost mohly být posledním hřebíčkem do rakve tohoto tvora: je totiž pravděpodobné, že do oblasti objevu nyní zamíří také sběratelé kuriozit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před 55 lety zasáhly Peru ničivé otřesy. Zahynula i celá československá expedice

Před 55 lety zasáhlo Peru velmi silné zemětřesení, které připravilo o život přes 70 tisíc lidí. Byli mezi nimi i členové československé horolezecké výpravy, kteří se pokoušeli zdolat Huascarán.
před 1 hhodinou

Syndrom bílého nosu zabíjí miliony netopýrů. Nejspíš pochází z ukrajinské jeskyně

Plíseň už zabila v USA miliony netopýrů, což způsobuje obrovské ekonomické škody. Vědcům se teď po mnoha letech podařilo s velkou pravděpodobností díky analýze genomu vystopovat zdroj tohoto problému do konkrétní jeskyně na východě Evropy.
před 3 hhodinami

Velitelé Pražského povstání osvobodili Prahu, komunisté je za to potrestali

Češi na konci války Prahu osvobodili sami – prostá pravda, která se ale přes čtyřicet let nesměla vyslovit. Rudá armáda přijela do města až ve chvíli, kdy měli povstalci metropoli už fakticky ve vlastních rukou. Boje na barikádách i jinde koordinovala povstalecká velitelství. Jejich představitelé, například velitel povstání Karel Kutlvašr, byli bezprostředně po válce za hrdiny. S nástupem komunismu se z nich ale stali psanci, kteří přišli nejen o vyznamenání a hodnosti, ale často i o majetek a dokonce i svobodu.
před 4 hhodinami

Los evropský z Česka mizí. Už podruhé hrozí jeho úplné vyhynutí

Už podruhé v historii mizí z české krajiny los evropský. Ještě v 80. letech tu žilo několik menších populací, ta na Třeboňsku už ale s největší pravděpodobností také zanikla. České televizi to potvrdil jak ředitel České krajiny Dalibor Dostál, tak zoolog Správy chráněné krajinné oblasti Třeboňsko Jiří Neudert. Poslední skupina losů v Česku v současnosti žije na Šumavě. K záchraně tohoto silně ohroženého druhu by podle odborníků mohla pomoci prevence střetů se zvěří na silnicích nebo výstavba ekoduktů na migračních trasách.
před 6 hhodinami
Načítání...