Vědci našli v Indonésii největší včelu světa. Má kusadla jako roháč

Mezinárodní vědecký tým oznámil nález veliké včely, která byla naposledy v přírodě spatřena roku 1981. Je čtyřikrát větší než běžná včela.

Je velká jako palec dospělého muže, na hlavě má kusadla jako roháč a je třikrát delší než naše vosy. Včela Megachile pluto ani zdaleka nepřipomíná drobné huňaté včelky, které žijí v našich krajích, přesto je jejich příbuznou.

Věda o této včele z rodu čalounic neví téměř nic, ostatně nemá ani české jméno. Až doposud si odborníci mysleli, že už dávno vymřela – nyní ji ale objevila expedice, která zkoumala indonéské Severní Moluky. Na tomto souostroví našel mezinárodní tým samici včely v termitím hnízdě, které se nacházelo uvnitř stromu – asi dva metry nad zemí.

„Bylo to naprosto neuvěřitelné, když jsme na vlastní oči viděli tohohle létajícího buldoka, který měl být navíc už dávno vyhubený,“ popsal svůj zážitek ze setkání s obří včelou fotograf Clay Bolt, který se expedice zúčastnil. „Vidět, jak je krásná a obrovská, slyšet zvuk jejích velikých křídel, když kolem mě proletěla, to bylo prostě neskutečné.“

Záhadný hmyz

Včela Megachile pluto, jejíž samice může mít na délku přes čtyři centimetry a rozpětí křídel přes šest centimetrů, byla objevena britským přírodovědcem Alfredem Russelem Wallacem roku 1858. Tento vědec, který se proslavil tím, že nezávisle na Charlesi Darwinovi přišel s myšlenkou, že evoluce probíhá přírodním výběrem, ji našel na indonéském ostrově Bacan. Popsal ji tehdy jako „obrovský hmyz podobný včele, ale s obřími kusadly jako brouk roháč“.

Od té doby o ní nikdo neslyšel, podruhé ji spatřila až další britská vědecká expedice v osmdesátých letech dvacátého století. Tehdy ji rovnou na třech indonéských ostrůvcích studoval americký entomolog Adam Messer. Ten jí začal říkat jako místní domorodci – „raja ofu“ neboli „král včel“.

Messer popsal i smysl jejích nápadných kusadel: právě pomocí nich získává kůru ze stromů a v jejich dutinách si pak staví hnízda, kam nepronikne nikdo z jejích nepřátel. Právě izolovaný a skrytý způsob života je příčinou toho, že včela nebyla od roku 1981 až do dneška znovu pozorována. A to přesto, že po ní pátralo rovnou několik vědeckých výprav – biologové se proto domnívali, že už úplně vyhynula.

Co s ní bude dál?

Objev samice naznačuje, že v odlehlých oblastech ostrovů, jichž se ještě tolik nedotklo kácení stromů, by ještě několik dalších exemplářů tohoto fascinujícího hmyzu mohlo přežívat.

Autoři nálezu se bojí, že by právě sláva a unikátnost mohly být posledním hřebíčkem do rakve tohoto tvora: je totiž pravděpodobné, že do oblasti objevu nyní zamíří také sběratelé kuriozit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Sucho dopadlo i na řeky. Data ukazují, kde je nejhůř

Stav vody na českých řekách se stále horší, vody v nich ubývá už od června. Situaci by sice mohly dočasně zlepšit bouřky předpovídané na tento týden, ale dlouhodobě to nepomůže, k tomu by byly zapotřebí vydatnější a delší srážky.
před 25 mminutami

Po 2000 letech jako nový. Archeologové prozkoumali beton ze dna latríny císaře Hadriána

Moderní betonové stavby mají zásadní problémy už po sto letech. Římané ale používali beton, který vydržel u celé řady domů přes dva tisíce let. Nová studie popsala, jak je to možné.
před 28 mminutami

Vlna veder připravila v Evropě o život nejméně 10 tisíc lidí, ukazují první data o nadúmrtích

Evropské země zaznamenaly na konci června, kdy vrcholila vlna veder, přes 10 tisíc úmrtí navíc oproti obvykle očekávanému počtu, vyplývá z údajů zveřejněných organizací EuroMOMO, což je síť podporovaná Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO). V drtivé většině, u více než devíti tisíc úmrtí, se to týkalo lidí starších než 65 let.
před 1 hhodinou

Archeologové na Děvičkách odkryli základy zřejmě bývalé strážnice

Úlomky keramiky z šestnáctého století, zvířecí kosti nebo základy pravděpodobné strážnice zatím odhalili archeologové při průzkumu na zřícenině hradu Děvičky u Pavlova na Břeclavsku. Jeho hlavním cílem je odkrytí původních konstrukcí hradu, které byly dosud ukryté pod zemí. Mezi nimi by mohly být například základy bývalé zvonice. Průzkum má hrad připravit na odvodnění a generální opravu sklepů.
před 2 hhodinami

Experti vyzývají k opatřením kvůli ekonomickým dopadům AI

Více než dvě stě výzkumníků a ekonomů, včetně šestnácti nositelů Nobelovy ceny a odborníků ze společností OpenAI, Anthropic a Google, vyzvalo vlády a představitele technologického sektoru, aby urychleně vytvořili pravidla a instituce, které se budou zabývat ekonomickými dopady umělé inteligence (AI). Ve společném prohlášení varují, že AI může vyvolat větší ekonomickou transformaci než průmyslová revoluce, ale v mnohem kratším časovém období.
před 20 hhodinami

Astronomové začínají chápat, jak vypadá rozmnožování černých děr

Černé díry typicky vznikají tím, že se gravitačně zbortí masivní hvězda. Jenže mohou mít i odlišný původ. Nová černá díra může vzniknout také spojením dvou „rodičovských“ černých děr. Nové studie ukazují, že tímto způsobem vzniká více těchto objektů, než se zdálo.
před 21 hhodinami

Pětice mladých Čechů získala zlato ve světové fyzikální soutěži

Český tým středoškoláků vybojoval zlatou medaili v mezinárodním kole Turnaje mladých fyziků (IYPT), které se od 5. do 12. července konalo ve švýcarském Curychu.
včera v 11:24

Aukční síň vydraží kostru Tyrannosaura rexe, vyvolávací cena je 19 milionů dolarů

Aukční síň Sotheby’s bude v úterý dražit vzácnou kostru Tyrannosaura rexe nalezenou před několika lety ve Spojených státech. Vyvolávací cena je 19 milionů dolarů (asi 400 milionů korun), nedá se však vyloučit, že se podaří pokořit aukční rekord pro dinosaury. Prodej pravděpodobně přitáhne pozornost nejen muzeí, ale také soukromých sběratelů, upozornil portál BBC News.
12. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.