Nejvýznamnější vědeckou cenu Česká hlava dostal genetik Doležel. Rozluštil tajemství pšenice

Ocenění Česká hlava dostali kromě laureáta hlavní Národní ceny vlády, rostlinného genetika Jaroslava Doležela, další tři vědci a jedna firma. Ceny převezmou v neděli večer v Praze. Uspěly algoritmus pro rozpoznání písmen počítačem v obraze, prostředky proti virům způsobujícím vážná onemocnění nebo počítačový program pro výpočet stavebních konstrukcí. Laureáti byli odhaleni na dnešní tiskové konferenci v pražském Paláci Adria, ocenění pro Doležela schválila vláda už v říjnu.

Doležel působí v Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR a celý život se věnuje studiu struktury a evoluce genomu rostlin. V srpnu oznámil, že se podařilo rozluštit celý dědičný kód pšenice seté. Podílel se na tom mezinárodní tým, v němž byli i čeští odborníci. Jako jeden z prvních také vypracoval metodu určení velikosti jaderného genomu rostlin pomocí průtokové cytometrie. Návrh na udělení Národní ceny vlády dává Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) a schvaluje jej kabinet.

6 minut
Profesor Doležel o genetické úpravě rostlin
Zdroj: ČT24

„Dělá excelentní výzkum, je to člověk s vysokým mezinárodním přesahem a už dnes se stává vzorem a motivuje mladé lidi. Zkoumání genetických informací v DNA je atraktivní, navíc dokáže kultivovanou a populární formou poznatky předávat dál,“ ocenil Doležela místopředseda RVVI Karel Havlíček.

Český algoritmus u Samsungu

Dvě ceny v kategoriích technické a přírodní vědy jsou uděleny za práce studentů doktorského studia. V první zmíněné uspěl Lukáš Neumann z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického, který jako první vymyslel metodu kombinující strojové učení a nový algoritmus pro vyhledávání písmen nezávisle na jejich orientaci či velikosti.

„To, že je to práce výjimečná i z mezinárodního hlediska, dokresluje, že licenci si koupila firma Samsung a máme to v našich mobilech,“ řekl předseda organizačního výboru České hlavy Václav Marek. Neumann v současnosti pracuje na Oxfordské univerzitě na výzkumu algoritmů umělé inteligence pro samořiditelná auta.

Látky, které zabrání virům v rozvoji, a proteiny proti rakovině

Za přírodní vědy obdržela cenu Ivana Mejdrová z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. Zkoumá enzymy, které umožňují množení různých RNA virů způsobujících nachlazení, encefalitidu, myokarditidu nebo hepatitidu A. „Hledá látky, které nehubí přímo vir, ale jsou zacíleny na lidský enzym tak, aby nedovolil viru se v organismu rozvinout,“ vysvětlil Marek.

Jitka Palich Fučíková s vědeckým týmem Ústavu imunologie při 2. lékařské fakultě a Fakultní nemocnici Motol spolu s biotechnologickou firmou SOTIO dokázala, že přítomnost proteinu kalretikulin výrazně ovlivňuje aktivaci protinádorové imunitní odpovědi a zlepšuje prognózy pacientů s rakovinou plic a akutní myeloidní leukémií. Výsledky by mohly zkvalitnit protinádorovou terapii. Fučíková obdržela cenu Invence společnosti Kapsch.

Program, který se využívá v 60 zemích světa

Ocenění získala také společnost IDEA StatiCa, jež vyrábí software pomáhající projektantům zkonstruovat bezpečné stavby. Pomocí softwaru projektuje přes 2000 firem ve více než 60 zemích světa, využit byl například při stavbě Muzea budoucnosti v Dubaji nebo nového velodromu v Jakartě. Firma získala Cenu ministerstva průmyslu a obchodu Industrie.

Ceny Česká hlava se letos udělují posedmnácté, laureáti získali částku téměř 1,5 milionu korun. „Porota složená ze zástupců Akademie věd ČR, podnikatelů i vysokých škol neoceňuje citační indexy a jiná pomocná kritéria, ale konkrétní vědecký projekt,“ řekl Marek. Nedělního galavečera se má zúčastnit premiér Andrej Babiš (ANO), ministři, poslanci, senátoři, rektoři, vědci a další osobnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropské řeky jsou plné mikroplastů. Včetně Labe

Ve srovnání s řekami v Africe a Asii jsou ty evropské řádově čistější. Přesto je podle sérií nových výzkumů i jejich voda znečištěná podle vědců znepokojujícím množstvím částeček umělých hmot.
před 14 hhodinami

Na vzdálené planetě by mohl existovat život, naznačují zjištění vědců

Vědci objevili pomocí vesmírného teleskopu náznaky života na vzdálené planetě. Tým expertů z Cambridgeské univerzity zkoumal atmosféru na planetě s názvem K2-18b a našel známky molekul, které na Zemi produkují pouze jednoduché organismy, napsal britský server BBC. Jistotu ale badatelé ještě nemají.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný

V úterý zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný, bylo mu 79 let. Informaci Institutu Cervantes potvrdila agentuře ČTK Monika Brenišínová ze Střediska ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde Opatrný působil. Byl předním znalcem vývoje česko-latinskoamerických vztahů a uznávaným expertem na dějiny Kuby a obecné problémy světových dějin.
16. 4. 2025Aktualizováno16. 4. 2025

Dva druhy českých lišejníků by mohly růst i na Marsu, naznačil výzkum

Vědci poprvé prokázali, že některé druhy lišejníků mohou přežít podmínky podobné těm na Marsu. A to včetně smrtícího ionizujícího záření, které těmto odolným organismům nedokázalo zabránit, aby téměř normálně rostly.
16. 4. 2025

Vědci poprvé natočili „kolosálního kalmara“ u něj doma

Vědci na palubě výzkumného plavidla zachytili vůbec první potvrzené záběry exempláře kalmara Hamiltonova (Mesonychoteuthis hamiltoni) v jeho přirozeném prostředí. Dospělí jedinci s přezdívkou kolosální oliheň, kteří byli zatím zkoumáni jen díky nálezům v žaludcích velryb, náhodným výlovům nebo ze záběrů rybářů, mohou, podle Schmidtova oceánského institutu, dorůstat délky kolem sedmi metrů. Mládě na snímku měří 30 centimetrů.
16. 4. 2025

Tričko, které upozorní řidiče na mikrospánek, vyvíjejí na univerzitě v Liberci

Blížící se mikrospánek nebo únavu řidiče za volantem pozná tričko, které vyvíjejí vědci na katedře oděvnictví Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci. Senzory změří zpomalující se dech a spustí alarm. Podle dopravních expertů stojí mikrospánek nebo nepozornost v důsledku únavy až za pětinou dopravních nehod.
16. 4. 2025

EK poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě

Evropská komise (EK) poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě, informovalo v úterý generální ředitelství EK pro zdraví. Přípravek Lecanemab je však vhodný jen pro velmi malou část pacientů, u kterých může nemoc trochu zpomalit, napsala agentura DPA.
15. 4. 2025

Antibiotika mohou zhoršit reakci kojenců na očkování, zjistila studie

Lidstvo nemá účinnější ochranu dětí před nakažlivými nemocemi, než jsou vakcíny. Řada faktorů ale může zhoršit reakci na ně. Vědci teď našli řešení na rozšířený problém.
15. 4. 2025
Načítání...