Nejvýznamnější vědeckou cenu Česká hlava dostal genetik Doležel. Rozluštil tajemství pšenice

Ocenění Česká hlava dostali kromě laureáta hlavní Národní ceny vlády, rostlinného genetika Jaroslava Doležela, další tři vědci a jedna firma. Ceny převezmou v neděli večer v Praze. Uspěly algoritmus pro rozpoznání písmen počítačem v obraze, prostředky proti virům způsobujícím vážná onemocnění nebo počítačový program pro výpočet stavebních konstrukcí. Laureáti byli odhaleni na dnešní tiskové konferenci v pražském Paláci Adria, ocenění pro Doležela schválila vláda už v říjnu.

Doležel působí v Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR a celý život se věnuje studiu struktury a evoluce genomu rostlin. V srpnu oznámil, že se podařilo rozluštit celý dědičný kód pšenice seté. Podílel se na tom mezinárodní tým, v němž byli i čeští odborníci. Jako jeden z prvních také vypracoval metodu určení velikosti jaderného genomu rostlin pomocí průtokové cytometrie. Návrh na udělení Národní ceny vlády dává Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) a schvaluje jej kabinet.

Nahrávám video

„Dělá excelentní výzkum, je to člověk s vysokým mezinárodním přesahem a už dnes se stává vzorem a motivuje mladé lidi. Zkoumání genetických informací v DNA je atraktivní, navíc dokáže kultivovanou a populární formou poznatky předávat dál,“ ocenil Doležela místopředseda RVVI Karel Havlíček.

Český algoritmus u Samsungu

Dvě ceny v kategoriích technické a přírodní vědy jsou uděleny za práce studentů doktorského studia. V první zmíněné uspěl Lukáš Neumann z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického, který jako první vymyslel metodu kombinující strojové učení a nový algoritmus pro vyhledávání písmen nezávisle na jejich orientaci či velikosti.

„To, že je to práce výjimečná i z mezinárodního hlediska, dokresluje, že licenci si koupila firma Samsung a máme to v našich mobilech,“ řekl předseda organizačního výboru České hlavy Václav Marek. Neumann v současnosti pracuje na Oxfordské univerzitě na výzkumu algoritmů umělé inteligence pro samořiditelná auta.

Látky, které zabrání virům v rozvoji, a proteiny proti rakovině

Za přírodní vědy obdržela cenu Ivana Mejdrová z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. Zkoumá enzymy, které umožňují množení různých RNA virů způsobujících nachlazení, encefalitidu, myokarditidu nebo hepatitidu A. „Hledá látky, které nehubí přímo vir, ale jsou zacíleny na lidský enzym tak, aby nedovolil viru se v organismu rozvinout,“ vysvětlil Marek.

Jitka Palich Fučíková s vědeckým týmem Ústavu imunologie při 2. lékařské fakultě a Fakultní nemocnici Motol spolu s biotechnologickou firmou SOTIO dokázala, že přítomnost proteinu kalretikulin výrazně ovlivňuje aktivaci protinádorové imunitní odpovědi a zlepšuje prognózy pacientů s rakovinou plic a akutní myeloidní leukémií. Výsledky by mohly zkvalitnit protinádorovou terapii. Fučíková obdržela cenu Invence společnosti Kapsch.

Program, který se využívá v 60 zemích světa

Ocenění získala také společnost IDEA StatiCa, jež vyrábí software pomáhající projektantům zkonstruovat bezpečné stavby. Pomocí softwaru projektuje přes 2000 firem ve více než 60 zemích světa, využit byl například při stavbě Muzea budoucnosti v Dubaji nebo nového velodromu v Jakartě. Firma získala Cenu ministerstva průmyslu a obchodu Industrie.

Ceny Česká hlava se letos udělují posedmnácté, laureáti získali částku téměř 1,5 milionu korun. „Porota složená ze zástupců Akademie věd ČR, podnikatelů i vysokých škol neoceňuje citační indexy a jiná pomocná kritéria, ale konkrétní vědecký projekt,“ řekl Marek. Nedělního galavečera se má zúčastnit premiér Andrej Babiš (ANO), ministři, poslanci, senátoři, rektoři, vědci a další osobnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 11 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 14 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 18 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
8. 10. 2026‌‌

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.