Česko poslalo další vzorky rostlin do úložiště na Špicberkách. Pro případ katastrofy

Česká republika uložila do světové genomové banky na Špicberkách druhou zásilku. Obsahuje 362 semen hlavně obilí a zeleniny. V úložišti je nyní 1168 jedinečných českých druhů a odrůd zemědělských plodin.

Poprvé český stát semena do banky zaslal v roce 2015, tehdy šlo o 800 vzorků různých zemědělských plodin, například obilovin a pícnin. Genetické rostlinné zdroje dostupné v ČR přesahují 55 tisíc položek.

České odrůdy vylepší světové genetické dědictví

Na Špicberky zaslala česká genová banka vzorky původních českých odrůd, hlavně pšenice, ječmene a žita. „V zásilce je také hrách setý – například odrůda Bohatýr, len setý – například Šumperecký Textilák, salát hlávkový – například Dubáček, mrkev – například Přerovská dlouhá, mák setý – například Orfeus,“ uvedlo ministerstvo.

Uložení národních vzorků v globální genomové bance je pro Česko bezplatné, hradí ho norská vláda a mezinárodní nadace Crop Trust. V úložišti jsou semena udržována v permafrostu, při stálé teplotě minus 18 stupňů Celsia. Skladovací komory se nacházejí více než 100 metrů hluboko uvnitř hory, pod vrstvami skály o tloušťce 40 až 60 metrů, 130 metrů nad úrovní moře. Semena jsou skladována v pískovcové skále v bývalém dole, podle dřívějších informací má úložiště kapacitu na 4,5 milionu vzorků.

Deset let od spuštění projektu je v úložišti více než milion položek, které čítají na šest tisíc druhů rostlin ze 75 genomových bank.

K čemu je genetická banka?

Genetická banka nese oficiální název Svalbard Global Seed Vault a provozuje ji norská vláda se společností NordGen a mezinárodní neziskovou organizací Crop Trust. Jejím cílem je shromažďovat zásoby semen pro případ nečekaných katastrof – ať už klimatických, válečných nebo jiných. Pokud by nějaká taková hrůzná situace nastala, dalo by se využít semen uskladněných na Špicberkách tak, aby se obnovila původní flóra.

Že jde jen o nepravděpodobný sci-fi scénář? Omyl, roku 2015 Mezinárodní středisko pro zemědělský výzkum (ICARDA) vzalo z této banky několik druhů semen, aby je zaslalo do válkou zničené Sýrie. Stejné druhy semen byly zaslané i do Maroka a Libanonu, kde na nich probíhal intenzivní průzkum. „Prokázali jsme, že se můžeme na naše genové banky spolehnout, a to i navzdory nepříznivým okolnostem, tudíž se můžeme dostat o krok blíž k světové potravinové bezpečnosti,“ komentoval tehdy úspěch generální ředitel ICARDA Aly Abousabaa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 17 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 19 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 21 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 22 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...