Česko poslalo další vzorky rostlin do úložiště na Špicberkách. Pro případ katastrofy

Česká republika uložila do světové genomové banky na Špicberkách druhou zásilku. Obsahuje 362 semen hlavně obilí a zeleniny. V úložišti je nyní 1168 jedinečných českých druhů a odrůd zemědělských plodin.

Poprvé český stát semena do banky zaslal v roce 2015, tehdy šlo o 800 vzorků různých zemědělských plodin, například obilovin a pícnin. Genetické rostlinné zdroje dostupné v ČR přesahují 55 tisíc položek.

České odrůdy vylepší světové genetické dědictví

Na Špicberky zaslala česká genová banka vzorky původních českých odrůd, hlavně pšenice, ječmene a žita. „V zásilce je také hrách setý – například odrůda Bohatýr, len setý – například Šumperecký Textilák, salát hlávkový – například Dubáček, mrkev – například Přerovská dlouhá, mák setý – například Orfeus,“ uvedlo ministerstvo.

Uložení národních vzorků v globální genomové bance je pro Česko bezplatné, hradí ho norská vláda a mezinárodní nadace Crop Trust. V úložišti jsou semena udržována v permafrostu, při stálé teplotě minus 18 stupňů Celsia. Skladovací komory se nacházejí více než 100 metrů hluboko uvnitř hory, pod vrstvami skály o tloušťce 40 až 60 metrů, 130 metrů nad úrovní moře. Semena jsou skladována v pískovcové skále v bývalém dole, podle dřívějších informací má úložiště kapacitu na 4,5 milionu vzorků.

Deset let od spuštění projektu je v úložišti více než milion položek, které čítají na šest tisíc druhů rostlin ze 75 genomových bank.

K čemu je genetická banka?

Genetická banka nese oficiální název Svalbard Global Seed Vault a provozuje ji norská vláda se společností NordGen a mezinárodní neziskovou organizací Crop Trust. Jejím cílem je shromažďovat zásoby semen pro případ nečekaných katastrof – ať už klimatických, válečných nebo jiných. Pokud by nějaká taková hrůzná situace nastala, dalo by se využít semen uskladněných na Špicberkách tak, aby se obnovila původní flóra.

Že jde jen o nepravděpodobný sci-fi scénář? Omyl, roku 2015 Mezinárodní středisko pro zemědělský výzkum (ICARDA) vzalo z této banky několik druhů semen, aby je zaslalo do válkou zničené Sýrie. Stejné druhy semen byly zaslané i do Maroka a Libanonu, kde na nich probíhal intenzivní průzkum. „Prokázali jsme, že se můžeme na naše genové banky spolehnout, a to i navzdory nepříznivým okolnostem, tudíž se můžeme dostat o krok blíž k světové potravinové bezpečnosti,“ komentoval tehdy úspěch generální ředitel ICARDA Aly Abousabaa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
před 3 hhodinami

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
před 5 hhodinami

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
před 5 hhodinami
Načítání...