Česko poslalo další vzorky rostlin do úložiště na Špicberkách. Pro případ katastrofy

Česká republika uložila do světové genomové banky na Špicberkách druhou zásilku. Obsahuje 362 semen hlavně obilí a zeleniny. V úložišti je nyní 1168 jedinečných českých druhů a odrůd zemědělských plodin.

Poprvé český stát semena do banky zaslal v roce 2015, tehdy šlo o 800 vzorků různých zemědělských plodin, například obilovin a pícnin. Genetické rostlinné zdroje dostupné v ČR přesahují 55 tisíc položek.

České odrůdy vylepší světové genetické dědictví

Na Špicberky zaslala česká genová banka vzorky původních českých odrůd, hlavně pšenice, ječmene a žita. „V zásilce je také hrách setý – například odrůda Bohatýr, len setý – například Šumperecký Textilák, salát hlávkový – například Dubáček, mrkev – například Přerovská dlouhá, mák setý – například Orfeus,“ uvedlo ministerstvo.

Uložení národních vzorků v globální genomové bance je pro Česko bezplatné, hradí ho norská vláda a mezinárodní nadace Crop Trust. V úložišti jsou semena udržována v permafrostu, při stálé teplotě minus 18 stupňů Celsia. Skladovací komory se nacházejí více než 100 metrů hluboko uvnitř hory, pod vrstvami skály o tloušťce 40 až 60 metrů, 130 metrů nad úrovní moře. Semena jsou skladována v pískovcové skále v bývalém dole, podle dřívějších informací má úložiště kapacitu na 4,5 milionu vzorků.

Deset let od spuštění projektu je v úložišti více než milion položek, které čítají na šest tisíc druhů rostlin ze 75 genomových bank.

K čemu je genetická banka?

Genetická banka nese oficiální název Svalbard Global Seed Vault a provozuje ji norská vláda se společností NordGen a mezinárodní neziskovou organizací Crop Trust. Jejím cílem je shromažďovat zásoby semen pro případ nečekaných katastrof – ať už klimatických, válečných nebo jiných. Pokud by nějaká taková hrůzná situace nastala, dalo by se využít semen uskladněných na Špicberkách tak, aby se obnovila původní flóra.

Že jde jen o nepravděpodobný sci-fi scénář? Omyl, roku 2015 Mezinárodní středisko pro zemědělský výzkum (ICARDA) vzalo z této banky několik druhů semen, aby je zaslalo do válkou zničené Sýrie. Stejné druhy semen byly zaslané i do Maroka a Libanonu, kde na nich probíhal intenzivní průzkum. „Prokázali jsme, že se můžeme na naše genové banky spolehnout, a to i navzdory nepříznivým okolnostem, tudíž se můžeme dostat o krok blíž k světové potravinové bezpečnosti,“ komentoval tehdy úspěch generální ředitel ICARDA Aly Abousabaa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 10 hhodinami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 12 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 13 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 16 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 17 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 20 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
11. 12. 2025
Načítání...