Kdyby žil každý jako Američan, potřebovalo by lidstvo pět Zemí. I Česko spotřebovává stále víc

Tempo, jímž lidstvo vyčerpává přírodní zdroje, které planeta Země dokáže obnovit za rok, se letos opět zvýšilo, byť proti loňsku pouze o jeden den. Vyplývá to z nejnovější zprávy organizace Global Footprint Network (GFN) z kalifornského Oaklandu, podle níž letos takzvaný Overshoot Day připadá na 1. srpna. Česká republika je na tom ale hůře, měla ho už v dubnu.

„(První srpnový den) je datem, kdy spotřebujeme více stromů, vody, úrodné půdy a ryb, než Země může poskytnout za rok k našemu nakrmení, ubytování a přesunům, a kdy vypustíme více uhlíku, než dokážou oceány a lesy absorbovat,“ uvedla programová ředitelka Světového fondu na ochranu přírody (WWF), který je partnerem GFN.

Kolik "planet" spotřebovávají různé státy
Zdroj: overshootday.org

K tomu, aby lidstvo mohlo udržovat své aktuální čerpání přírodních zdrojů, by potřebovalo ekvivalent 1,7 planety Země, uvádí Global Footprint Network, která hodnotí upadání lidstva do ekologického dluhu každý rok.

Letos lidstvo spotřebovalo roční obnovitelný „příděl“ uhlíku, potravin, vody, vláknin, půdy a dřeva za rekordních 212 dnů. To je vůbec nejrychleji od prvního hodnocení provedeného za rok 1970. Tehdy Overshoot připadal na 29. prosince.

Od té doby rychlost spotřebovávání přírodních zdrojů rychle narůstala. Podle GFN na začátku 60. let lidstvo využívalo tři čtvrtiny kapacity zdrojů Země a od 70. let v důsledku ekonomického a populačního růstu začala poptávka překračovat nabídku. V roce 1988 byl „černým dnem“ 15. říjen. Příští rok se už hranice posune na červenec, nicméně určitou nadějí je, že v posledních letech se udržuje tendence ke zpomalování růstu tempa.

Srovnání, na kdy připadal Overshoot Day v minulosti
Zdroj: overshootday.org

Rekordmany Katar a Lucembursko. Zdroje vyčerpaly už na začátku února

Míra spotřeby zdrojů jednotlivými zeměmi se ale různí a GFN ji vyhodnocuje. Letošním největším hříšníkem je Katar, který měl svůj Overshoot Day už 9. února. Za ním následuje Lucembursko s 19. únorem. Pokud jde o velmoci, Spojené státy jsou šesté od konce – zpytovat svědomí měly už 15. března. Na Rusko připadá 20. duben a na Čínu 15. červenec. Nejmenší ekologický dluh by měl letos mít Vietnam, a to až od 21. prosince.

Česká republika je nadále v dolní polovině přehledu a proti loňsku se o osm dnů zhoršila. Svůj potenciál letos překročila již 20. dubna. Slovensko je na tom s 27. květnem nadále přibližně o měsíc lépe.

Na kdy připadá Overshootday v různých zemích?
Zdroj: overshootday.org

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Český výzkum zaostává a bude to ještě horší, obávají se vědci škrtů

Vědecké instituce včetně Akademie věd si stěžují na stamilionové úspory ve vědě, které navrhuje vláda v demisi. Mohou podle nich ohrozit řadu kvalitních dlouhodobých projektů. Podle ministra pro vědu v demisi Marka Ženíška (TOP 09) vědcům peníze, které pomohou ve financování nepedagogických pracovníků ve školství, chybět nebudou.
před 9 hhodinami

Kouření se zapisuje do zubů. Stopy přežijí i staletí

Stopy kouření se zarývají hluboko do zubů kuřáků. A to tak intenzivně, že něco jako letokruhy lze v ústech najít i po letech.
před 10 hhodinami

Letošek může být s rokem 2023 druhým nejteplejším v historii měření

Letošek může být společně s rokem 2023 druhým nejteplejším rokem v dějinách měření. V úterý to uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus, podle které se letošní listopad stal třetím nejteplejším v historii záznamů. Nejteplejším rokem v historii podle měření je rok 2024.
před 15 hhodinami

Na Chebsku se opět třese země. Zaznamenali to přístroje i lidé

Zemětřesný roj na pomezí Chebska a Sokolovska, který začal v listopadu, neutichá ani v prosinci. I v posledních dnech se některé otřesy dostaly nad magnitudo dva stupně. Poslední silný otřes byl zaznamenám automatickými stanicemi i v pondělí odpoledne. Od počátku letošního zemětřesného roje bylo podle ověřených dat Geofyzikálního ústavu Akademie věd zaznamenáno už jedenáct otřesů se silou nad dva stupně.
před 16 hhodinami

Africké kolonie tučňáků se za sotva dekádu zmenšily o 95 procent

Kde se ještě před dvěma dekádami rozléhalo kejhání desítek tisíc tučňáků, panuje dnes ticho. Ptáci většinou vyhladověli k smrti. Stalo se to poté, co u břehů Jižní Afriky, kde žili, zmizely sardinky.
8. 12. 2025

Česko je na prahu chřipkové epidemie

Tuzemsko stojí podle hlavní hygieničky Barbory Mackové na prahu chřipkové epidemie. Podle dat za minulý týden přibylo v Česku od týdne předchozího nemocných asi o šestinu, roste zejména počet nemocných dětí ve školním věku. Mezi různými infekcemi dýchacích cest se zvýšil podíl chřipky, pacientů za týden přibylo skoro o třetinu, uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ).
8. 12. 2025Aktualizováno8. 12. 2025

Británie a Španělsko kvůli nebývale silné chřipkové vlně doporučují roušky

Letos přišla do západní Evropy chřipková epidemie dříve a silněji než v minulých letech. Navíc ji tvoří kmen viru, který je spíše vzácnější, takže proti němu hůř chrání protilátky z očkování i prodělání nemoci v minulosti.
8. 12. 2025

Večer ho přemalovali, ráno tam byl zas. Lennonova pomníku se komunisté báli

Místem jedněch z prvních protirežimních akcí v komunistickém Československu, které předznamenaly listopad 1989, byla i takzvaná Lennonova zeď. Ta v Praze na Velkopřevorském náměstí vznikla několik dnů poté, co se před 45 lety v New Yorku poblíž Central Parku ozvalo pět výstřelů. Duševně nemocný Mark Chapman tam 8. prosince 1980 před jedenáctou hodinou večer postřelil hudebníka Johna Lennona. Bývalý člen skupiny Beatles pak během několika minut zemřel. Po celém světě se následně zvedla mohutná vlna piety, která se přelila až do mírových happeningů.
8. 12. 2025
Načítání...