Kochleární implantát vrací sluch už čtyřicet let. Pomohl více než 200 000 lidem

Před 40 lety se pro mnoho neslyšících lidí změnil svět. V podstatě ze dne na den se před nimi objevila šance, že by se jim mohl vrátit sluch, v podobě kochleárního implantátu, sluchové neuroprotézy, kterou vynalezl Australan Graeme Clark.

Otec australského vědce a lékaře Graema Clarka byl nedoslýchavý a na každé přání zákazníků své lékárny musel reagovat žádostí, aby mluvili hlasitěji. To obtěžovalo jeho samotného i nakupující. A tak se Clark mladší rozhodl, že s tím něco udělá.

Na konci 60. let minulého století zahájil výzkum, na jehož konci se zrodil přístroj, který alespoň částečně navrací sluch neslyšícím. Jako první na světě obdržel Clarkův kochleární implantát (sluchovou neuroprotézu) před čtyřiceti lety, 1. srpna 1978, Australan Rod Saunders.

Komu pomůže – a komu ne

Kochleární implantát je složité elektronické zařízení, které se skládá ze dvou částí. Při operaci se pod kůži do jamky kosti skalní voperuje malý přístroj, z něhož vedou elektrody do části vnitřního ucha zvané hlemýžď. Vnější část je tvořena řečovým procesorem a mikrofonem s vysílací cívkou, které jsou umístěny za uchem a slouží k přenosu informace do vnitřního přijímače. Tam je informace dekódována a odeslána do elektrod umístěných v hlemýždi, kde stimulují sluchový nerv.

Další variantou je, že řečový procesor nosí pacient místo za uchem zavěšený libovolně na těle, například za opaskem. Zprostředkovaný zvuk je normálnímu sluchovému vjemu pouze podobný, nikoli s ním totožný. Pacienty tak čeká po operaci dlouhá rehabilitace. Přístroj je určený jen pro úplně neslyšící, u nichž je poškozeno vnitřní ucho, ale mají zachovaný sluchový nerv.

První slova

Prodavač Rod Saunders totálně ohluchl při autonehodě a Clark (narozen v roce 1935) si vybral tohoto zpěváka kostelního sboru kvůli jeho hudebnímu sluchu.

Jedna z nejslavnějších operací v historii trvala osm hodin a nejčastěji se uvádí, že prvním zvukem, který Saunders poté uslyšel, byla britská hymna God save the Queen. Některé zdroje ale hovoří o australské hymně a o známé australské písni Waltzing Matilda, kterou v Česku proslavil pod názvem Hádej Matyldo Karel Hála. Po úspěšném zákroku Saunders s Clarkem ještě mnoho let spolupracoval při výzkumu. Saunders zemřel v roce 2007 v 76 letech na rakovinu.

V současnosti používá kochleární neuroprotézu kolem dvou set tisíc pacientů. V Česku se kochleární implantace provádějí od roku 1993.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Arktidě je rekordně málo mořského ledu

Za běžných okolností v lednu v Arktidě mořského ledu přibývá. Letos ale v druhé polovině měsíce ledu příliš nepřibývalo, anebo ho dokonce mírně ubylo. Rozsah mořského ledu v Arktidě celkově klesá dlouhodobě. Chaotické však byly i srážky, kdy například v Texasu bylo víc sněhu než na Aljašce.
před 14 hhodinami

Středověké konference popularizovaly vědu. Historik popsal roli Jana Husa

Když se řekne kvodlibet, drtivé většině Čechů se zřejmě nevybaví vůbec nic. Ale právě za studium kvodlibetů byl nyní oceněn český historik a filozof Ota Pavlíček – v lednu 2025 obdržel Cenu Neuron pro nadějné vědce a s ní spojenou odměnu 500 tisíc korun na další výzkum. Roli v nich hrál i český mistr Jan Hus. Proč je právě kvodlibet tak zajímavý a možná i důležitý pro moderní dobu?
před 17 hhodinami

Kjótský protokol se pokusil před 20 lety snížit emise

Před dvaceti lety, 16. února 2005, vstoupil po ratifikaci Ruskem v platnost Kjótský protokol o snížení emisí skleníkových plynů. Podle dokumentu měly být v letech 2008 až 2012 sníženy celkové světové emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v průměru o 5,2 procenta v porovnání s rokem 1990. Platnost protokolu byla nakonec prodloužena do roku 2020. Nahradila ho pařížská úmluva OSN o změně klimatu, která vstoupila v platnost v listopadu 2016.
před 17 hhodinami

Před 90 lety představil vědec první antibiotikum. Testoval ho na vlastní dceři

Penicilin je sice nejznámějším antibiotikem, ale přestože byl prvním objeveným lékem tohoto typu, nestal se prvním, který se začal využívat. Předstihl ho preparát, který je dnes už v podstatě zapomenutý – Prontosil.
15. 2. 2025

Observatoř změnila informace o ženě, jejíž jméno nese. Odporovaly Trumpovu dekretu

Americký prezident Donald Trump krátce po uvedení do úřadu zakázal programy rovnosti, rozmanitosti a inkluze. Důsledky cítí i vesmírná agentura NASA a také například nová observatoř Very Rubinové. Vedení této instituce ze stránek smazalo informace spojené s odkazem slavné astronomky, jejíž jméno organizace nese.
15. 2. 2025

Spojenecké bomby na sklonku války omylem připravily o život sedm set Pražanů

Před 80 lety proběhl nálet na Prahu, jehož se zúčastnilo 62 amerických bombardérů B-17. Poškozeno bylo 2500 domů, zahynulo 701 lidí a dalších 1184 utrpělo zranění. Praha přitom vůbec neměla být cílem tohoto útoku.
14. 2. 2025Aktualizováno14. 2. 2025

Prahu před osmdesáti lety bombardovaly „létající pevnosti“

Před 80 lety, za druhé světové války, zažila Praha nejničivější bombardování. Stroje, které v Praze bomby shazovaly, byly americké těžké bombardéry B-17, kterým se přezdívalo „létající pevnosti“. Jeden letoun vážil téměř 25 tun. Poháněly ho čtyři speciálně vyrobené motory, díky kterým dokázal létat rychlostí až 460 kilometrů za hodinu. Jedna B-17 dokázala unést téměř osm tun výbušnin. Během druhé světové války jich tyto stroje shodily na nepřátelské území přes 640 tisíc tun.
14. 2. 2025

Hlubokomořský detektor zachytil zatím nejsilnější „přízračnou částici“

Vědci tento týden oznámili, že detektor neutrin ponořený ve Středozemním moři odhalil částici tohoto typu s dosud nejvyšší energií, jakou se kdy podařilo najít. Výzkumníky to zaskočilo: objev naznačuje, že takto silná neutrina jsou mnohem častější, než se myslelo.
14. 2. 2025
Načítání...