Kochleární implantát vrací sluch už čtyřicet let. Pomohl více než 200 000 lidem

Před 40 lety se pro mnoho neslyšících lidí změnil svět. V podstatě ze dne na den se před nimi objevila šance, že by se jim mohl vrátit sluch, v podobě kochleárního implantátu, sluchové neuroprotézy, kterou vynalezl Australan Graeme Clark.

Otec australského vědce a lékaře Graema Clarka byl nedoslýchavý a na každé přání zákazníků své lékárny musel reagovat žádostí, aby mluvili hlasitěji. To obtěžovalo jeho samotného i nakupující. A tak se Clark mladší rozhodl, že s tím něco udělá.

Na konci 60. let minulého století zahájil výzkum, na jehož konci se zrodil přístroj, který alespoň částečně navrací sluch neslyšícím. Jako první na světě obdržel Clarkův kochleární implantát (sluchovou neuroprotézu) před čtyřiceti lety, 1. srpna 1978, Australan Rod Saunders.

Komu pomůže – a komu ne

Kochleární implantát je složité elektronické zařízení, které se skládá ze dvou částí. Při operaci se pod kůži do jamky kosti skalní voperuje malý přístroj, z něhož vedou elektrody do části vnitřního ucha zvané hlemýžď. Vnější část je tvořena řečovým procesorem a mikrofonem s vysílací cívkou, které jsou umístěny za uchem a slouží k přenosu informace do vnitřního přijímače. Tam je informace dekódována a odeslána do elektrod umístěných v hlemýždi, kde stimulují sluchový nerv.

Další variantou je, že řečový procesor nosí pacient místo za uchem zavěšený libovolně na těle, například za opaskem. Zprostředkovaný zvuk je normálnímu sluchovému vjemu pouze podobný, nikoli s ním totožný. Pacienty tak čeká po operaci dlouhá rehabilitace. Přístroj je určený jen pro úplně neslyšící, u nichž je poškozeno vnitřní ucho, ale mají zachovaný sluchový nerv.

První slova

Prodavač Rod Saunders totálně ohluchl při autonehodě a Clark (narozen v roce 1935) si vybral tohoto zpěváka kostelního sboru kvůli jeho hudebnímu sluchu.

Jedna z nejslavnějších operací v historii trvala osm hodin a nejčastěji se uvádí, že prvním zvukem, který Saunders poté uslyšel, byla britská hymna God save the Queen. Některé zdroje ale hovoří o australské hymně a o známé australské písni Waltzing Matilda, kterou v Česku proslavil pod názvem Hádej Matyldo Karel Hála. Po úspěšném zákroku Saunders s Clarkem ještě mnoho let spolupracoval při výzkumu. Saunders zemřel v roce 2007 v 76 letech na rakovinu.

V současnosti používá kochleární neuroprotézu kolem dvou set tisíc pacientů. V Česku se kochleární implantace provádějí od roku 1993.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.
před 4 hhodinami

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
před 9 hhodinami

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
před 12 hhodinami
Načítání...