Kochleární implantát vrací sluch už čtyřicet let. Pomohl více než 200 000 lidem

Před 40 lety se pro mnoho neslyšících lidí změnil svět. V podstatě ze dne na den se před nimi objevila šance, že by se jim mohl vrátit sluch, v podobě kochleárního implantátu, sluchové neuroprotézy, kterou vynalezl Australan Graeme Clark.

Otec australského vědce a lékaře Graema Clarka byl nedoslýchavý a na každé přání zákazníků své lékárny musel reagovat žádostí, aby mluvili hlasitěji. To obtěžovalo jeho samotného i nakupující. A tak se Clark mladší rozhodl, že s tím něco udělá.

Na konci 60. let minulého století zahájil výzkum, na jehož konci se zrodil přístroj, který alespoň částečně navrací sluch neslyšícím. Jako první na světě obdržel Clarkův kochleární implantát (sluchovou neuroprotézu) před čtyřiceti lety, 1. srpna 1978, Australan Rod Saunders.

Komu pomůže – a komu ne

Kochleární implantát je složité elektronické zařízení, které se skládá ze dvou částí. Při operaci se pod kůži do jamky kosti skalní voperuje malý přístroj, z něhož vedou elektrody do části vnitřního ucha zvané hlemýžď. Vnější část je tvořena řečovým procesorem a mikrofonem s vysílací cívkou, které jsou umístěny za uchem a slouží k přenosu informace do vnitřního přijímače. Tam je informace dekódována a odeslána do elektrod umístěných v hlemýždi, kde stimulují sluchový nerv.

Další variantou je, že řečový procesor nosí pacient místo za uchem zavěšený libovolně na těle, například za opaskem. Zprostředkovaný zvuk je normálnímu sluchovému vjemu pouze podobný, nikoli s ním totožný. Pacienty tak čeká po operaci dlouhá rehabilitace. Přístroj je určený jen pro úplně neslyšící, u nichž je poškozeno vnitřní ucho, ale mají zachovaný sluchový nerv.

První slova

Prodavač Rod Saunders totálně ohluchl při autonehodě a Clark (narozen v roce 1935) si vybral tohoto zpěváka kostelního sboru kvůli jeho hudebnímu sluchu.

Jedna z nejslavnějších operací v historii trvala osm hodin a nejčastěji se uvádí, že prvním zvukem, který Saunders poté uslyšel, byla britská hymna God save the Queen. Některé zdroje ale hovoří o australské hymně a o známé australské písni Waltzing Matilda, kterou v Česku proslavil pod názvem Hádej Matyldo Karel Hála. Po úspěšném zákroku Saunders s Clarkem ještě mnoho let spolupracoval při výzkumu. Saunders zemřel v roce 2007 v 76 letech na rakovinu.

V současnosti používá kochleární neuroprotézu kolem dvou set tisíc pacientů. V Česku se kochleární implantace provádějí od roku 1993.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 9 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
včera v 16:00

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
včera v 14:40
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
včera v 13:00

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
včera v 11:04

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
včera v 09:57

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...