V hvězdné soustavě TRAPPIST-1 jsou dvě planety vhodné pro život

Hvězdná soustava TRAPPIST-1 obsahuje sedm planet. Již od jejího objevení se spekuluje, že by tři z nich mohly být vhodné pro život. Nový výzkum to částečně potvrdil.

„Protože je hvězda v této soustavě velmi stará a tedy i slabá, jsou povrchy tamních planet poměrně chladné. Teploty na nich se pohybují od 126 stupňů Celsia, což je chladněji než na Venuši, po –113 stupňů Celsia, což je zase větší chlad než na nejstudenějším místě na Zemi,“ uvedla fyzička Amy Barrová, která nový výzkum vedla. „Planety také obíhají velice blízko ke hvězdě; protože mají excentrické oběžné dráhy (tedy ne úplně kruhové), mohou tyto planety zažívat vlny horka, podobně jako měsíce Saturnu a Jupitera.“

Objev této soustavy byl oznámen v únoru 2017. TRAPPIST-1 leží jen 40 světelných let od Slunce. Jde o mimořádně chladného červeného trpaslíka.

4 minuty
Astronom Kabáth: Výzkum případného života na planetách je vzdálená budoucnost
Zdroj: ČT24

Všechny planety označené podle vzrůstající vzdálenosti od mateřské hvězdy TRAPPIST-1b, c, d, e, f, g, h jsou svou velikostí srovnatelné se Zemí. Astronomové získali informace o dráze i velikosti planet a jejich složení podle toho, jak klesala jasnost mateřské hvězdy při přechodech každé ze sedmi planet přes její disk.

Vědci tímto způsobem zjistili, že přinejmenším šest vnitřních planet tohoto systému je svou velikostí a teplotami na povrchu srovnatelných se Zemí.

Tři z planet navíc leží v takzvané obyvatelné zóně. To znamená, že na jejich povrchu by se mohly nacházet oceány. Zvyšuje se tak šance, že by některá z planet mohla být také domovem života.

V tomto systému se nachází dosud nejvyšší počet planet svou velikostí podobných Zemi a zároveň nejvíce planet, na jejichž povrchu by se mohla vyskytovat voda v kapalném stavu.

Trappist
Zdroj: NASA

A právě to zajímalo autory nové studie zveřejněné v odborném časopise Astronomy & Astrophysics. Vědci popsali, že planety označené písmeny d a e mají ze soustavy nejlepší podmínky pro možnou existenci života. Planeta c má zřejmě pevný kamenitý povrch, může na ní také docházet k erupcím magmatu složeného především z křemíkatých sloučenin.

Malá hvězda skrývá velká tajemství

TRAPPIST-1 je na hvězdné poměry opravdu drobnou stálicí s hmotností jen asi 8 procent  Slunce. Svou velikostí sotva převyšuje planetu Jupiter. Proto je na obloze jen velmi slabou hvězdičkou, která leží v souhvězdí Vodnáře. Astronomové se domnívají, že právě tyto malé hvězdy by kolem sebe na blízkých oběžných drahách mohly mít mnoho planet o velikosti Země. To z nich dělá slibné cíle při pátrání po mimozemském životě. TRAPPIST-1 je však prvním systémem tohoto typu, který se podařilo najít.

Existuje tedy šance, že v naší galaxii najdeme život? „V naší galaxii je na 200 miliard hvězd. Tak počítejte. Vynásobte to deseti a dostanete počet planet velkých jako Země v této části vesmíru,“ uvedl Emmanuel Jehin z univerzity v belgickém Lutychu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové našli v Anglii obří boty z dob Římské říše

Při vykopávkách v římské pevnosti Magna poblíž Hadriánova valu v Northumberlandu na severovýchodě Anglie našli archeologové obří boty vyrobené z kůže. Objev je to zajímavý rovnou z několika důvodů.
před 2 hhodinami

„Dosud nepoznaná“ teplota Středozemního moře může ovlivnit i Česko

Středozemní moře dosahuje mimořádných teplot. Na většině míst přesáhla voda 25 stupňů Celsia, u Baleár překonává současný stav dlouhodobý průměr o pět až šest stupňů. Přináší to řadu problémů – od častějších bouří a povodní až po poškození mořských ekosystémů.
před 18 hhodinami

Vyrobí elektřiny jako devatenáct Temelínů. Čína vybuduje megapřehradu v Tibetu

Čínský premiér Li Čchiang tento týden oznámil začátek stavby největší vodní elektrárny na světě. Obří vodní dílo vyroste na východním okraji tibetské náhorní plošiny a podle odhadů vyjde na 170 miliard dolarů (3,6 bilionu korun), uvedla agentura Reuters s odvoláním na státní tiskovou agenturu Nová Čína. Má vyrábět třikrát víc elektřiny než známá nádrž Tři soutěsky.
před 18 hhodinami

Část mladých si raději povídá s AI než s vrstevníky

S diskusními chatboty už má zkušenost většina mladých lidí, zejména těch nejmladších dospívajících. Debaty se stroji jsou pro ně stejně přirozené jako ty s lidmi. A pro významnou část z nich dokonce příjemnější.
před 21 hhodinami

Pozdní večeře může škodit. Biologické hodiny v mozku se přizpůsobují času jídla

Biologické hodiny v části mozku zvané choroidní plexus, která se podílí na tvorbě mozkomíšního moku, se přizpůsobují nejen podle světla, ale také podle doby příjmu potravy. Ukázal to nový výzkum vědců z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR.
před 22 hhodinami

Rostoucí počet kosmických letů zpomaluje „hojení“ ozonové vrstvy

V současnosti startuje do vesmíru více raket než kdy dříve. Podle nové studie by to mohlo zpomalit obnovu životně důležité ozonové vrstvy. Problém je podle vědců zcela reálný a současně podceňovaný – zároveň ale řešitelný.
včera v 07:30

Brněnští archeologové našli bronzové brnění z dob Trojské války

Muzeum města Brna zveřejnilo unikátní archeologický nález z mladší doby bronzové, tedy z časů bájné Trojské války. Torzo bronzové zbroje tvořilo součást pokladu objeveného na utajeném místě na jižní Moravě díky spolupráci archeologů a veřejnosti. Odborníci už dokončili analýzu cenného zlomku a muzeum připravuje jeho veřejnou prezentaci.
21. 7. 2025

Plnohodnotné mléko bez krav se blíží. Vědci učí bakterie, jak ho vyrábět

Mléčné výrobky jsou jedním ze základů lidského stravování. Jenže jejich produkce je značně náročná – na energie, vodu i zemědělskou půdu. Věda tak hledá alternativu. A vypadá to, že by ji mohly nabídnout mikroorganismy.
21. 7. 2025
Načítání...