Led na východě Antarktidy jen tak nezmizí. Dokonce ani v případě kolapsu západního ledovce

Řada expertů na klimatickou změnu se obává, že by se led na Antarktidě mohl v blízké budoucnosti rozpustit. To by znamenalo zvýšení hladiny o desítky metrů. Nová studie tyto obavy vyvrací.

Nová studie amerických vědců mírní obavy z důsledků klimatické změny na Antarktidu. Podle jejích výsledků zůstane východní část ledovce stabilní i v případě, kdy by se západoantarktický ledovec rozpustil.

12 minut
Setkání expertů na Antarktidu v Brně
Zdroj: ČT24

Jednou z největších obav klimatologů je, že by mohlo dojít k rozpuštění ledu na Antarktidě, zejména v části, která se nazývá Východoantarktický ledový příkrov. Antarktický ledový příkrov je největší samostatná masa ledu na Zemi – pokrývá plochu o velikosti téměř 14 milionů km² a obsahuje 30 milionů km³ ledu.

V ledových příkrovech je zadržováno okolo 90 % sladké vody z celého zemského povrchu. Pokud by roztály, mořská hladina by podle aktuálních odhadů stoupla o 58 metrů. Východoantarktický ledový příkrov je přitom asi desetkrát větší než Západoantarktický ledový příkrov.

Důležitá část ledovce je stabilní

Experti z Indiana Purdue University popsali, jaký je stav jádra ledovce. Podle jejich výsledků je dostatečně stabilní, aby nezkolaboval i v případě, kdy by se západní ledový příkrov rozpustil. Pokud se autoři nemýlí, jde o zjištění značné důležitosti – podle řady predikcí totiž může Západoantarktický ledovcový příkrov kvůli globální změně klimatu zkolabovat velmi brzy.

Vedoucí výzkumu byla geoložka Kathy Lichtová. Stav ledovce ověřovala se svým týmem přímo na místě. Dříve si vědci mysleli, že východní ledovec je stabilnější a změnami klimatu méně ohrožený, protože leží na rozdíl od toho západního na pevnině. Ale nejnovější výzkumy ukazují, že jeho značně rozsáhlá část leží i nad vodou, která může ledovec při změně teploty rychleji destabilizovat.


Vědci na místě porovnávali, jak se ledovec mění a jak citlivý je na klimatickou změnu. „Existují modely, které předvídají, že se vnitřní část Východoantarktického ledového příkrovu příliš nezmění ani v případě, že by se západní ledovec zcela rozpustil,“ uvedla vědkyně ve zprávě. Podle těchto modelů by jádro ledovce mělo zůstat stabilní i v případě, kdy by se jeho okraje začaly rozpadat. „Ukázalo se, že naše data právě tyto modely podporují,“ vysvětluje Lichtová. „Je skvělé vidět takové údaje.“

Celá práce vyšla v srpnovém vydání odborného časopisu Geology.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Osm set milionů za jedenáct centimetrů keramiky. Věstonickou venuši našli před sto lety

Věstonická venuše je pravěký artefakt, o jeho smyslu, původu a účelu se vědci dohadují už sto let. Právě 13. července 1925 ji totiž objevil tým archeologa Karla Absolona.
před 5 hhodinami

ČVUT bude rozvíjet technologie a produkty, které ulehčují život seniorům

Efektivněji zapojit technologie do péče o seniory a znevýhodněné – to je cílem evropského projektu, který čtyři roky povede pražské ČVUT. Reaguje i na nedostatek lidí v sociální péči a omezenou dostupnost služeb, díky nimž můžou lidé také v pokročilém věku zůstávat doma. V jeho rámci jde tak o sjednocení roztříštěných technologií a standardizaci výrobků, které se v sociální péči používají. Projekt reaguje na skutečnost, že podle Eurostatu bude v roce 2050 třetina obyvatel Evropské unie starších 65 let.
před 6 hhodinami

Vědci rozlišili čtyři podtypy autismu, objev může vést k cílenější péči

Nová mezinárodní studie publikovaná v odborném časopise Nature Genetics rozlišuje čtyři geneticky odlišné skupiny poruch autistického spektra. Vědci z Duke University analyzovali data od více než pěti tisíc dětí s autismem a jejich sourozenců. Podle nich by objev mohl přispět k personalizovanější péči.
včera v 14:37

V Jižní Koreji objevili čtyři neznámé druhy štírků s masivními makadly

Nově objevení štírci z Jižní Koreje jsou specializovaní na život v jeskyních. Svá veliká makadla využívají jak pro navigaci v těchto ekosystémech, tak i při lovu. Podle biologů jsou ale ohrožení kvůli narušení jejich původního ekosystému.
včera v 10:03

Dobrovolničila už čtvrtina Čechů, ročně má tato pomoc hodnotu desítek miliard

Pomáhat ve svém volném čase ostatním se v tuzemsku stává stále častějším „koníčkem“. Nová rozsáhlá zpráva popisuje, jak taková (dobro)činnost pomáhá.
11. 7. 2025Aktualizováno11. 7. 2025

Velcí kopytníci výrazně snižují počty klíšťat, ukázala česká studie

Vědci zjistili, že velcí kopytníci jako divocí koně či zubři efektivně snižují počet klíšťat v přírodě díky své přirozené pastvě. V milovické rezervaci jich bylo na pasených plochách až o 75 procent méně než v okolních, neobhospodařovaných porostech. Klíšťat v tuzemsku v posledních letech kvůli změnám klimatu přibývá a šíří se do vyšších nadmořských výšek. O výsledcích výzkumu informovala společnost Česká krajina.
11. 7. 2025

Přes stoupající počet živelních katastrof plánuje vláda USA zásadní omezení peněz pro meteorology

Spojené státy se potýkají s řadou přírodních katastrof od povodní přes tornáda až po hurikány. Meteorologové umí snižovat jejich dopady, ale přesto, že těchto událostí kvůli změně klimatu přibývá, se americká vláda Donalda Trumpa snaží snižovat finance pro vědce.
11. 7. 2025

Evropská komise představila kodex pro AI. Řeší autorská práva i bezpečnost

Evropská komise tento týden zveřejnila nový dobrovolný kodex postupů pro poskytovatele výkonných systémů umělé inteligence (AI), jehož cílem je vyjasnit povinnosti vyplývající z nových unijních pravidel, takzvaného Aktu o AI. Kodex se týká takzvaných generativních modelů AI, jako jsou ChatGPT od OpenAI, Claude od společnosti Anthropic nebo Gemini od Googlu.
11. 7. 2025
Načítání...