Led na východě Antarktidy jen tak nezmizí. Dokonce ani v případě kolapsu západního ledovce

Řada expertů na klimatickou změnu se obává, že by se led na Antarktidě mohl v blízké budoucnosti rozpustit. To by znamenalo zvýšení hladiny o desítky metrů. Nová studie tyto obavy vyvrací.

Nová studie amerických vědců mírní obavy z důsledků klimatické změny na Antarktidu. Podle jejích výsledků zůstane východní část ledovce stabilní i v případě, kdy by se západoantarktický ledovec rozpustil.

12 minut
Setkání expertů na Antarktidu v Brně
Zdroj: ČT24

Jednou z největších obav klimatologů je, že by mohlo dojít k rozpuštění ledu na Antarktidě, zejména v části, která se nazývá Východoantarktický ledový příkrov. Antarktický ledový příkrov je největší samostatná masa ledu na Zemi – pokrývá plochu o velikosti téměř 14 milionů km² a obsahuje 30 milionů km³ ledu.

V ledových příkrovech je zadržováno okolo 90 % sladké vody z celého zemského povrchu. Pokud by roztály, mořská hladina by podle aktuálních odhadů stoupla o 58 metrů. Východoantarktický ledový příkrov je přitom asi desetkrát větší než Západoantarktický ledový příkrov.

Důležitá část ledovce je stabilní

Experti z Indiana Purdue University popsali, jaký je stav jádra ledovce. Podle jejich výsledků je dostatečně stabilní, aby nezkolaboval i v případě, kdy by se západní ledový příkrov rozpustil. Pokud se autoři nemýlí, jde o zjištění značné důležitosti – podle řady predikcí totiž může Západoantarktický ledovcový příkrov kvůli globální změně klimatu zkolabovat velmi brzy.

Vedoucí výzkumu byla geoložka Kathy Lichtová. Stav ledovce ověřovala se svým týmem přímo na místě. Dříve si vědci mysleli, že východní ledovec je stabilnější a změnami klimatu méně ohrožený, protože leží na rozdíl od toho západního na pevnině. Ale nejnovější výzkumy ukazují, že jeho značně rozsáhlá část leží i nad vodou, která může ledovec při změně teploty rychleji destabilizovat.


Vědci na místě porovnávali, jak se ledovec mění a jak citlivý je na klimatickou změnu. „Existují modely, které předvídají, že se vnitřní část Východoantarktického ledového příkrovu příliš nezmění ani v případě, že by se západní ledovec zcela rozpustil,“ uvedla vědkyně ve zprávě. Podle těchto modelů by jádro ledovce mělo zůstat stabilní i v případě, kdy by se jeho okraje začaly rozpadat. „Ukázalo se, že naše data právě tyto modely podporují,“ vysvětluje Lichtová. „Je skvělé vidět takové údaje.“

Celá práce vyšla v srpnovém vydání odborného časopisu Geology.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Devět kilometrů pod hladinou žijí bohaté ekosystémy, ukázala expedice

Ekosystémy tvořené většinou neznámými organismy, které se živí sírou a metanem, se podařilo popsat expedici zkoumající hlubiny u Kamčatky. Čínští vědci prozkoumali v miniponorce jedno z nejhlubších míst na Zemi: dno Kurilského příkopu mezi Ruskem a Japonskem, asi devět tisíc metrů pod hladinou oceánu.
před 39 mminutami

Raketa Falcon 9 odstartovala k Mezinárodní vesmírné stanici

Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX se čtyřčlennou posádkou odstartovala z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Posádku mise Crew-11 tvoří astronauti amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Zena Cardmanová a Mike Fincke, japonský astronaut Kimija Jui a ruský kosmonaut Oleg Platonov.
před 13 hhodinami

Bílý dům boří pilíře krocení skleníkových plynů

Donald Trump se opakovaně netajil tím, že se neztotožňuje s vědeckým pohledem na změny klimatu. Teď jeho ministr položil základ k tomu, aby přestaly být skleníkové plyny považovány za škodlivé.
před 15 hhodinami

Vědci změřili nejdelší zaznamenaný blesk, přeťal by skoro dvě Česka

Když oblohou šlehne blesk, někdy to vypadá, jako by se táhl přes celé nebe. Podle nové studie to není jen zdání. Meteorologové popsali vůbec nejdelší blesk, jaký kdy pozorovali. Rekordman udeřil na vzdálenost více než osmi set kilometrů.
před 17 hhodinami

V USA se narodil chlapec z tři dekády starého embrya

Ve Spojených státech se narodilo dítě z vůbec nejstaršího embrya. Bylo zmrazené už v roce 1994. Manželé, kteří embryo získali nedávno díky dárcovskému programu, byli v době jeho vytvoření ještě v útlém dětském věku. Dárcovství zárodku zprostředkovala křesťanská organizace, která se zabývá takzvanou adopcí embryí, napsal web stanice Sky News.
před 22 hhodinami

Včelstva na severu Moravy postihl mor

Včelaři na severní Moravě a ve Slezsku zažívají náročný rok. Musí častěji řešit nemoci zvířat, například včelí mor. Jde o nákazu, kvůli které je nutné včelstva zcela zlikvidovat. Medu bude letos zřejmě méně i kvůli chladnému jaru.
před 22 hhodinami

Vědci v JAR „očkují“ rohy nosorožců radioaktivitou, aby odhalili pytláky

Witwatersrandská univerzita v Jihoafrické republice zahájila kampaň proti pytláctví, kdy vstřikuje do nosorožčích rohů radioaktivní izotopy. Ty jsou podle vědců pro lichokopytníky neškodné, mohou je ale odhalit detektory celníků na letištích a v mezinárodních přístavech.
před 23 hhodinami

Úhyny ryb v létě budou častější. Můžeme za to všichni, říká vědec

V posledních letech jsou stále častější úhyny ryb v rybnících i řekách způsobené nedostatkem kyslíku. Letos už několik epizod proběhlo na rybnících, k velkému úhynu ryb došlo i na Dyji. Podle Radovana Koppa z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně se sice hledají viníci, ale ve skutečnosti leží část viny na celé společnosti. Zásadní podle něj je, že se neřeší hlavní příčina problému – nadbytek živin, především fosforu, ve vodě.
31. 7. 2025
Načítání...