Vědci ze Sociologického ústavu Akademie věd studovali, jak žijí „lidé na ulici“ – tedy ti, kteří bývají obecně označováni jako bezdomovci.
Jak žijí čeští bezdomovci? Tři čtvrtiny z nich přiznávají, že mají dluhy
V rámci unikátního dotazníkového šetření vyzpovídali 468 osob žijících v Praze nebo Plzni. Popsali v něm nejen hlavní příčiny bezdomovectví, ale také běžný život lidí bez domova. Základní zjištění shrnuli autoři práce ve čtyřech bodech:
- každodenní život na ulici je spojen s chudobou, násilím a nemocemi,
- ženy více trpí psychickými obtížemi a jsou více vystaveny násilí,
- alkohol pije ve velkém množství pouze malá část bezdomovců,
- většina lidí na ulici je odkázána na nahodilé a neoficiální příjmy.
„Bezdomovectví bývá často chápáno jako problém primárně spojený s určitou patologií, nikoliv s chudobou. K tomu je třeba říci, že bezdomovectví je primárně formou extrémní chudoby. Bezdomovectví chudobou začíná a chudobou také končí,“ uvedl Petr Vašát, autor výzkumu.
Právě dluhy jsou hlavní příčinou toho, že běžný Čech přijde o střechu nad hlavou a ocitne se „na ulici“. Pravděpodobnou příčinou bezdomovectví je nejen ztráta bytu nebo ztráta zaměstnání, ale hlavně zadlužení a finanční problémy, které předchozí dvě souvislosti doplňují.
Jako jednu ze tří možných příčin bezdomovectví uvedlo dluhy a dluhové problémy asi 30 % všech dotazovaných. Přibližně 40 % respondentů uvedlo, že mělo nějaký dluh již předtím, než se z nich stali bezdomovci.
- Až 80 % respondentů, kteří mají nějaký dluh, uvedlo, že má dluh u dopravního podniku.
Stejný počet lidí bez domova uvedl, že má dluhy nad 100 000 korun, pouze čtvrtina respondentů je zcela bez dluhů. Překvapivé přitom je, že nejvíce se dluhy týkají mladých lidí – tedy těch do 35 let, právě u nich jsou také dluhy nejvyšší.
„Šance, že se z dluhů někdo z těchto lidí v životě dostane, je minimální. Je velmi pravděpodobné, že starší bezdomovci se svými dluhy jednoduše dožijí a ti mladší budou do konce života odkázáni na šedou ekonomiku a neformální příjmy, zatímco jejich dluhy se budou navyšovat,“ říká Josef Bernard, koordinátor dotazníkového šetření a vedoucí oddělení Lokálních a regionálních studií Sociologického ústavu AV ČR. Sedmdesát procent všech respondentů uvedlo, že má v současné době nařízenou exekuci.
Život na ulici: Násilí je běžné, nemoci a utrpení také
Během posledního roku bylo 40 procent lidí bez domova fyzicky napadeno, asi polovina byla napadena slovně. V Praze byl přitom tento problém o něco horší než v Plzni. Pětina žen do 35 let uvedla, že je někdo za poslední dobu násilím nutil k sexu. Právě mladé ženy bez domova patří podle autorů studie z hlediska násilí k nejohroženějším skupinám na ulici.
Jindřich Štreit vidí bezdomovce v jiném světle (zdroj: ČT24)
Velké množství lidí bez domova trpí silnými psychickými problémy, ženy jsou na tom výrazně hůř než muži: asi čtvrtina z nich považuje svůj stav za vyloženě špatný. Kolem 40 procent respondentů uvedlo, že považují za špatný i svůj zdravotní stav.
Alkohol mezi bezdomovci: méně, než se čekalo
O bezdomovcích se často automaticky předpokládá, že pijí alkohol. „To ale v žádném případě neodráží skutečnost,“ uvádí Petr Vašát, vedoucí projektu. Výsledky dotazníků ukazují, že muži konzumují alkohol výrazně více než ženy. Čtyřicet procent žen uvedlo, že alkohol nepijí vůbec. U mužů jde asi o 20 % respondentů, kteří podle svých slov nepijí vůbec. Méně údajně pijí také jedinci žijící v institucích a bytech (přibližně 60 %) v porovnání s těmi nocujícími na ulici nebo v noclehárně (přibližně 40 %). Více ukazuje grafika:
Bezdomovci a alkoholismus
Typickou otázkou lidí na bezdomovce je, kde na alkohol berou peníze. Studie popisuje, že většina lidí bez domova je odkázána na neoficiální a nahodilé příjmy. Průměrný měsíční příjem muže bez domova je 4558 korun, v případě žen to činí 4176 korun.
- HOBOhemia je výzkumný projekt Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., financovaný Grantovou agenturou České republiky (15-17540S). Jeho cílem je popsat časoprostorovou dynamiku bezdomovectví v prostředí měst Prahy a Plzně. V rámci projektu se řešitelský tým zabýval celou řadou netradičních témat, k čemuž využíval inovativní metody a přístupy. Zkoumal časoprostorovou mobilitu lidí bez domova pomocí GPS přístrojů, zabýval se jejich vnímáním města pomocí jednorázových fotoaparátů. Výsledkem projektu je, vedle přednášek a odborných publikací, také putovní výstava fotografií. Více o projektu na www.hobohemia.eu.
Kolik je v České republice bezdomovců?
Nejnovější data ministerstva práce a sociálních věcí říkají, že celkový počet bezdomovců v ČR se pohybuje kolem 68,5 tisíce osob. Alarmující přitom podle analýz je, že ještě větší je množství lidí bezprostředně ohrožených ztrátou bydlení - jde o bezmála 120 tisíc osob. V ČR podle těchto odhadů na ulici žije 6,7 osoby v přepočtu na tisíc obyvatel.