Větší lidé chodí jinak, ukázala česká studie

Antropologové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy ve spolupráci s kolegy z Vědeckého a servisního pracoviště tělesné výchovy a sportu a City University of New York zkoumali chůzi padesáti dospělých neobézních lidí. Došli k závěru, že jedinci s vyšší tělesnou hmotností méně ohýbají dolní končetiny v kolenním kloubu, čímž pravděpodobně šetří energii a své kosti.

Během každého kroku ohýbáme krátce po došlapu kolenní kloub, čímž pomáháme plynule přenášet tíhu našeho těla z jedné končetiny na druhou. Ohnutí kolenního kloubu však musí jistit svaly na přední straně stehna.

Bez jejich kontroly by se nám při každém došlapu podlamovala kolena a jen těžko bychom se ubránili pádu na zem. Takováto kontrola nicméně vyžaduje energii, a proto čím více budeme při chůzi kolenní (ale i jiné) klouby ohýbat, tím více energie nás bude chůze stát. Ostatně každý si může porovnat, jak namáhavé je chodit přikrčený ve srovnání s normální vzpřímenou chůzí.

Univerzální pravidla pro všechny savce

Ohýbání kloubů však vede vedle větší nákladnosti i k většímu namáhání kloubů a kostí. Tyto zákonitosti platí nejen pro člověka, ale pro zvířata obecně. Nepřekvapí nás proto, že zvířata s větší hmotností, jako je například kůň nebo slon, ohýbají při chůzi a běhu klouby méně než zvířata drobnější, kupříkladu hlodavci – šetří tím energii a ulevují svým kloubům a kostem. Zda lze obdobné úpravy stylu chůze nalézt i mezi různě velkými zástupci stejného druhu, však nebylo až dodnes jasné.

Ne, že by se na to vědci nesnažili přijít, ba právě naopak – studovány už v tomto směru byly kočkovité šelmy, sloni, paviáni a v neposlední řadě i člověk. Předchozí výzkumy však nebraly v úvahu rychlost pohybu, pohlaví či délku končetin, které mají na míru ohýbání kloubů končetin také významný vliv. U člověka pak byla porovnávána především chůze normálních lidí s lidmi obézními, u nichž mohl být způsob chůze ovlivněn mimo jiné bolestmi nebo rozložením tuku v těle.

Počítačové modely ukázaly důležité části pohybu

Teprve aktuální studie publikovaná v časopise PLoS ONE přináší přesvědčivý doklad toho, že hmotnost ovlivňuje při chůzi míru ohýbání kolene nezávisle na rychlosti, pohlaví a délce končetin. Pomocí modelování lidské chůze testovaného následně v laboratoři v New Yorku na živých lidech navíc naši antropologové doložili, že i mírné změny v ohybu kolene mají významný dopad na momenty v kolenním kloubu. Další výzkumy mohou navázáním na tyto výsledky probádat vlastní vliv míry ohybu kolene na spotřebu energie a na zatěžování kolenního kloubu a kostí, jež se v něm spojují. Už dnes však můžeme s jistotou říci, že větší lidé chodí trochu jinak.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před 700 miliony let se Země stala sněhovou koulí. Vědci konečně vědí, jak se to stalo

Mezioborový vědecký tým popsal příčiny jedné z nejintenzivnějších změn klimatu, kterou planeta Země prošla před stovkami milionů let. Dokázal, že se na ní podílelo více faktorů současně.
před 1 hhodinou

Nehoda concordu byla začátkem konce komerčních nadzvukových letů

Před pětadvaceti lety došlo k nehodě, od níž se začal odvíjet začátek konce jednoho ze snů lidstva, a to ten o komerčním létáním nadzvukovými letouny. Shořel v plamenech letounu Concorde, který tehdy odstartoval z pařížského letiště.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

OBRAZEM: Padesát oceněných snímků. Český fotograf zazářil v soutěži NASA

Husarský kousek se podařil českému astrofotografovi Petru Horálkovi. V pátek získal už padesáté ocenění s názvem Astronomický snímek dne NASA (Astronomy Picture Of the Day, zkráceně APOD), které každý den vybírá ten nejhezčí a nejzajímavější snímek vesmíru.
před 17 hhodinami

Žloutenky typu A přibývá dramaticky, říká Prymula

Nárůst případů onemocnění žloutenku typu A je v Česku dramatický, říká epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. Podle dat Státního zdravotního ústavu bylo letos k 21. červenci nahlášeno už 928 případů a deset úmrtí. Ve srovnání s celým loňským rokem je dosavadní počet nemocných zhruba o polovinu vyšší. Loni zemřeli dva lidé. Prevencí je zvýšení osobní hygieny a očkování.
před 20 hhodinami

Írán sužuje nedostatek vody, nelze vyloučit přemístění metropole, řekl prezident

Íránský prezident Masúd Pezeškján varoval, že kvůli kritickému nedostatku vody, s nímž se potýká velká část země včetně metropole Teheránu, nelze jako nouzové řešení vyloučit ani přemístění hlavního města. Informovala o tom agentura DPA. Podle ní mnoho obyvatel zhruba 15milionovou metropoli už opustilo a odešlo na sever na pobřeží Kaspického moře, kde problémy se zásobováním vodou zatím nejsou.
před 20 hhodinami

Klid před bouří? Hurikánová sezona je letos nápadně klidná

Když vědci modelovali letošní hurikánovou sezonu, předpokládali, že bude patřit k těm silnějším. Ale nejenže se to zatím neděje, v současné době je dokonce málo cyklon po celé planetě. Meteorologie vysvětluje, proč tomu tak je.
před 23 hhodinami

Země se točí rychleji, vědci zvažují negativní sekundu

Rotace Země se od začátku měření stále zrychluje. Za celou tu dobu se kolem své osy nikdy neotáčela tak rychle jako v posledních několika letech. Délka dne se kvůli tomu nepatrně zkracuje a ve hře je takzvaná negativní sekunda. Její zavedení může mít dalekosáhlé důsledky kvůli způsobu, jak funguje výpočetní technika a jakým spolu komunikují počítače po celém světě.
včera v 08:00

Putování losa Emila sleduje celé Česko. Ve známém prostředí je ale jako duch, říká zoolog

Los evropský, kterého lidé pojmenovali Emil, nadále bloudí Českem. Zvíře se stalo nečekaným hrdinou sociálních sítí i miláčkem venkova. Objevilo se totiž na místech, kde by ho málokdo čekal – tento týden třeba na frekventované křižovatce v Želechovicích nad Dřevnicí, kde museli zasáhnout policisté a doprovodit ho zpět do lesa. Podle odborníků zřejmě dorazil z Polska, kde je těchto majestátních zvířat víc. „Byli bychom rádi, kdyby dorazil na Šumavu a posílil tamní mikropopulaci,“ řekl v pořadu Události, komentáře, který moderovala Jana Peroutková, zoolog Národního parku Šumava Jan Mokrý.
24. 7. 2025
Načítání...