Je to nejstarší předek lidí? Měl obří ústa a žádný otvor na druhém konci těla

Vědci identifikovali stopy tvora, o němž si myslí, že je to nejstarší známý pravěký předchůdce člověka. Bylo to mikroskopické zvíře žijící v moři před 540 miliony roky.

Tento tvor dostal jméno Saccorhytus. Vědci ho popsali podle mikrofosilií nalezených v Číně. Jde o nejprimitivnějšího zástupce druhoústých – širokého oddělení živočichů, mezi něž patří i obratlovci.

Pokud se autoři práce zveřejněné v časopise Nature nemýlí, byl Saccorhytus byl prvním společným předkem celé řady druhů zvířat i člověka. Můžeme si ho představit jako první stupeň na evolučním schodišti, na němž zcela nahoře stojí člověk.

Najít podobnost mezi Homo sapiens a Saccorhytem je ovšem velmi komplikované. Tento organismus byl asi milimetr dlouhý a zřejmě žil mezi zrnky písku na mořském dně. Díky tomu se jeho fosilní otisky zachovaly v pozoruhodně kvalitní podobě a vědci z nich dokonce dokázali identifikovat, že tvor neměl řitní otvor.

Drobný tvor s obrovským významem

Studie, která tvora popsala, vznikla ve spolupráci několika univerzit ve Velké Británii, Číně a Německu. Profesor Conway Morris z Cambridge vysvětlil, proč je tento objev tak významný: „Myslíme si, že tento raný druhoústý může představovat začátek velkého množství druhů. Včetně nás samotných. Obyčejným pohledem by fosilie mohly vypadat jen jako mrňavá zrnka písku, ale pod mikroskopem vidíme obrovské množství detailů. Všichni druhoústí mají společného předka – a my si myslíme, že se na něj právě díváme.“

Degan Shu z Northwest University k tomu dodal: „Náš tým již dříve přišel s objevem nejstaršího známého předka ryb. Saccorhytus je skvělou příležitostí podívat se na úplně první stupně evoluce skupiny, která dala vzniknout nám, lidem.

Většina nejstarších druhoústých pochází z doby před 510 až 520 miliony lety, kdy už se začali diversifikovat na další skupiny – obratlovce, ostnokožce nebo polostrunatce. Protože již v těchto dobách existovala obrovská pestrost zvířat, bylo pro vědce po dlouhá léta složité dobrat se k jejich společnému předkovi.

Naštěstí pocházejí zkameněliny Saccorhyta nalezené v čínské provincii Šen-si z výrazně starších dob, takže předcházejí všechny ostatní druhoústé.

Základní znaky má podobné jako člověk

Díky špičkovým mikroskopům a počítačové tomografii dokázali vědci získat přesvědčivou vizualizaci tvora a z ní odvodit, jak vypadal život těchto primitivních organismů. Pro vědce bylo mimořádně uspokojivé zjištění, že pozorovaná fakta velmi přesně odpovídala předpokladům, jež o životě těchto tvorů měli dříve.

Žili na dně mělkých moří a byli tak drobní, že existovali mezi zrnky písku. Jejich těla byla bilaterálně symetrická, což je stejné jako u lidí. Zřejmě už měli svalstvo, pomocí něhož se záškuby těl pohybovali.

Zdaleka nejzajímavější je ale poznatek, že měli poměrně velký otvor, jímž přijímali potravu – a stejným otvorem pak vyvrhovali odpad. Důkaz o existenci řitního otvoru vědci na tomto organismu nenašli, je to tedy jediný možný způsob, jak se odpadu mohli zbavovat.

Zatím nevysvětlená je povaha kónických struktur na povrchu těla. Mohlo by jít o evoluční předchůdce žeber, ale to je jen odhad – dokázat to bude složité.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kambrická fekální revoluce mohla stát za vznikem moderního života, tvrdí studie

Moderní život na Zemi existuje asi půl miliardy let. Tehdy začal nesmírně rychle a intenzivně bujet. Podle nové studie čerpal z množství živin, které se ukládaly na dně moří v podobě exkrementů.
před 2 hhodinami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 5 hhodinami

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
včera v 08:00

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.