Je to nejstarší předek lidí? Měl obří ústa a žádný otvor na druhém konci těla

Vědci identifikovali stopy tvora, o němž si myslí, že je to nejstarší známý pravěký předchůdce člověka. Bylo to mikroskopické zvíře žijící v moři před 540 miliony roky.

Tento tvor dostal jméno Saccorhytus. Vědci ho popsali podle mikrofosilií nalezených v Číně. Jde o nejprimitivnějšího zástupce druhoústých – širokého oddělení živočichů, mezi něž patří i obratlovci.

Pokud se autoři práce zveřejněné v časopise Nature nemýlí, byl Saccorhytus byl prvním společným předkem celé řady druhů zvířat i člověka. Můžeme si ho představit jako první stupeň na evolučním schodišti, na němž zcela nahoře stojí člověk.

Najít podobnost mezi Homo sapiens a Saccorhytem je ovšem velmi komplikované. Tento organismus byl asi milimetr dlouhý a zřejmě žil mezi zrnky písku na mořském dně. Díky tomu se jeho fosilní otisky zachovaly v pozoruhodně kvalitní podobě a vědci z nich dokonce dokázali identifikovat, že tvor neměl řitní otvor.

Drobný tvor s obrovským významem

Studie, která tvora popsala, vznikla ve spolupráci několika univerzit ve Velké Británii, Číně a Německu. Profesor Conway Morris z Cambridge vysvětlil, proč je tento objev tak významný: „Myslíme si, že tento raný druhoústý může představovat začátek velkého množství druhů. Včetně nás samotných. Obyčejným pohledem by fosilie mohly vypadat jen jako mrňavá zrnka písku, ale pod mikroskopem vidíme obrovské množství detailů. Všichni druhoústí mají společného předka – a my si myslíme, že se na něj právě díváme.“

Degan Shu z Northwest University k tomu dodal: „Náš tým již dříve přišel s objevem nejstaršího známého předka ryb. Saccorhytus je skvělou příležitostí podívat se na úplně první stupně evoluce skupiny, která dala vzniknout nám, lidem.

Většina nejstarších druhoústých pochází z doby před 510 až 520 miliony lety, kdy už se začali diversifikovat na další skupiny – obratlovce, ostnokožce nebo polostrunatce. Protože již v těchto dobách existovala obrovská pestrost zvířat, bylo pro vědce po dlouhá léta složité dobrat se k jejich společnému předkovi.

Naštěstí pocházejí zkameněliny Saccorhyta nalezené v čínské provincii Šen-si z výrazně starších dob, takže předcházejí všechny ostatní druhoústé.

Základní znaky má podobné jako člověk

Díky špičkovým mikroskopům a počítačové tomografii dokázali vědci získat přesvědčivou vizualizaci tvora a z ní odvodit, jak vypadal život těchto primitivních organismů. Pro vědce bylo mimořádně uspokojivé zjištění, že pozorovaná fakta velmi přesně odpovídala předpokladům, jež o životě těchto tvorů měli dříve.

Žili na dně mělkých moří a byli tak drobní, že existovali mezi zrnky písku. Jejich těla byla bilaterálně symetrická, což je stejné jako u lidí. Zřejmě už měli svalstvo, pomocí něhož se záškuby těl pohybovali.

Zdaleka nejzajímavější je ale poznatek, že měli poměrně velký otvor, jímž přijímali potravu – a stejným otvorem pak vyvrhovali odpad. Důkaz o existenci řitního otvoru vědci na tomto organismu nenašli, je to tedy jediný možný způsob, jak se odpadu mohli zbavovat.

Zatím nevysvětlená je povaha kónických struktur na povrchu těla. Mohlo by jít o evoluční předchůdce žeber, ale to je jen odhad – dokázat to bude složité.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Útroby Země jsou plné vodíku. Oxfordští vědci mluví o zdroji energie na tisíce let

Vodík je sice vydáván za bezemisní zdroj energie, ale při jeho zpracování skleníkové plyny vznikají. Britští vědci teď popsali, kde by lidstvo mohlo vzít obrovské množství tohoto plynu.
včera v 16:39

Kolektivní imunita už nedrží spalničky v šachu, varuje vědec

Předpokládá se, že očkování proti spalničkám zachránilo v letech 1974–2024 na celém světě více než 93 milionů životů a snížilo celkovou dětskou úmrtnost. Teď se ale tato nemoc vrací.
včera v 12:29

Arktida reaguje na změny klimatu velmi různorodě, ukázal čtyřicetiletý výzkum

Arktida zůstává podle nové studie i přes plošné oteplování, které tam probíhá, stále velmi různorodá. Reakce arktických rostlin na klimatickou změnu se v různých oblastech značně liší, ukazuje výzkum mezinárodního týmu vědců, mezi nimiž byl i zástupce českobudějovického biologického centra.
včera v 11:02

Pyl ve vzduchu trápí alergiky, může ale také přinášet déšť

Pylová sezona je aktuálně v plném proudu. Své o tom vědí hlavně alergici, nyní zejména ti, kteří jsou citliví na pyl trav. Množství pylu ve vzduchu je kromě vlastních fenofází rostlin významně ovlivněno také charakterem počasí. Zejména při slunečném, suchém a mírně větrném počasí může být ve vzduchu až mimořádné množství pylu. Nicméně pyl dokáže ovlivnit naopak samotné počasí. Účastní se procesu vzniku srážek.
14. 5. 2025
Načítání...