Je to nejstarší předek lidí? Měl obří ústa a žádný otvor na druhém konci těla

Vědci identifikovali stopy tvora, o němž si myslí, že je to nejstarší známý pravěký předchůdce člověka. Bylo to mikroskopické zvíře žijící v moři před 540 miliony roky.

Tento tvor dostal jméno Saccorhytus. Vědci ho popsali podle mikrofosilií nalezených v Číně. Jde o nejprimitivnějšího zástupce druhoústých – širokého oddělení živočichů, mezi něž patří i obratlovci.

Pokud se autoři práce zveřejněné v časopise Nature nemýlí, byl Saccorhytus byl prvním společným předkem celé řady druhů zvířat i člověka. Můžeme si ho představit jako první stupeň na evolučním schodišti, na němž zcela nahoře stojí člověk.

Najít podobnost mezi Homo sapiens a Saccorhytem je ovšem velmi komplikované. Tento organismus byl asi milimetr dlouhý a zřejmě žil mezi zrnky písku na mořském dně. Díky tomu se jeho fosilní otisky zachovaly v pozoruhodně kvalitní podobě a vědci z nich dokonce dokázali identifikovat, že tvor neměl řitní otvor.

Drobný tvor s obrovským významem

Studie, která tvora popsala, vznikla ve spolupráci několika univerzit ve Velké Británii, Číně a Německu. Profesor Conway Morris z Cambridge vysvětlil, proč je tento objev tak významný: „Myslíme si, že tento raný druhoústý může představovat začátek velkého množství druhů. Včetně nás samotných. Obyčejným pohledem by fosilie mohly vypadat jen jako mrňavá zrnka písku, ale pod mikroskopem vidíme obrovské množství detailů. Všichni druhoústí mají společného předka – a my si myslíme, že se na něj právě díváme.“

Degan Shu z Northwest University k tomu dodal: „Náš tým již dříve přišel s objevem nejstaršího známého předka ryb. Saccorhytus je skvělou příležitostí podívat se na úplně první stupně evoluce skupiny, která dala vzniknout nám, lidem.

Většina nejstarších druhoústých pochází z doby před 510 až 520 miliony lety, kdy už se začali diversifikovat na další skupiny – obratlovce, ostnokožce nebo polostrunatce. Protože již v těchto dobách existovala obrovská pestrost zvířat, bylo pro vědce po dlouhá léta složité dobrat se k jejich společnému předkovi.

Naštěstí pocházejí zkameněliny Saccorhyta nalezené v čínské provincii Šen-si z výrazně starších dob, takže předcházejí všechny ostatní druhoústé.

Základní znaky má podobné jako člověk

Díky špičkovým mikroskopům a počítačové tomografii dokázali vědci získat přesvědčivou vizualizaci tvora a z ní odvodit, jak vypadal život těchto primitivních organismů. Pro vědce bylo mimořádně uspokojivé zjištění, že pozorovaná fakta velmi přesně odpovídala předpokladům, jež o životě těchto tvorů měli dříve.

Žili na dně mělkých moří a byli tak drobní, že existovali mezi zrnky písku. Jejich těla byla bilaterálně symetrická, což je stejné jako u lidí. Zřejmě už měli svalstvo, pomocí něhož se záškuby těl pohybovali.

Zdaleka nejzajímavější je ale poznatek, že měli poměrně velký otvor, jímž přijímali potravu – a stejným otvorem pak vyvrhovali odpad. Důkaz o existenci řitního otvoru vědci na tomto organismu nenašli, je to tedy jediný možný způsob, jak se odpadu mohli zbavovat.

Zatím nevysvětlená je povaha kónických struktur na povrchu těla. Mohlo by jít o evoluční předchůdce žeber, ale to je jen odhad – dokázat to bude složité.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
před 22 hhodinami

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
včera v 08:00‌‌

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.