Svatý Mikuláš je jeden z mála svatých, který přežil i masivní odklon západního světa od intenzivně vnímané a prožívané víry - a v anglosaském světě dokonce položil tradici Santa Clause. V čem spočívá síla tradice světce, který před více než šestnácti sty lety obdarovával Malou Asii?
Svatý Mikuláš. Štědrý světec z Turecka, kterého zpopularizovala žena německého císaře
Křesťané si 6. prosince připomínají památku Mikuláše, biskupa z turecké Myry (dnes Demre), který se ve městě narodil kolem roku 280 v dnešním Turecku do rodiny bohatých křesťanů. Po smrti svých rodičů velkou část majetku rozdal chudým.
Již jako mladík se stal v Myře biskupem, 6. prosince 345 zde zemřel a našel i místo posledního odpočinku. V 11. století, kdy se v regionu začali rozpínat seldžučtí Turci, převezli jeho ostatky italští námořníci do italského přístavu Bari. Podle historických pramenů to byli spíše piráti než běžní námořníci, ale v tehdejších dobách byla mezi oběma povoláními velká podobnost.
Právě v Bari (jehož patronem se Mikuláš stal) vystavěli nad světcovými ostatky svatomikulášský chrám. Mikuláše. Nejvíce kostelů sv. Mikuláše je tak i dnes v přístavních městech. Nejznámější je v Amsterodamu, kde se již od středověku pořádají 6. prosince slavné poutě.
Na východě křesťanského světa je Mikuláš po Panně Marii nejuctívanější světeckou postavou, platí i za ruského patrona. Muž, který proslul štědrostí, jako obránce víry a zachránce nespravedlivě obviněných, je také uctíván mimo jiné jako ochránce námořníků, obchodníků, poutníků či dětí.
Původ legendy
O Mikulášově životě se traduje mnoho legend. Podle nejznámější z nich zachránil před nevěstincem tři dcery chudého otce tím, že jim vhodil v noci oknem do světnice tři měšce zlaťáků.
Poprvé se Mikulášovo uctívání rozvinulo v Německu v 10. století, nejdříve v Porýní. Osobně ho podporovala císařovna Theofana, manželka císaře Oty II. Tato žena byla neteří byzantského císaře, takže měla k oblasti dnešního Turecka blízko.
Mikulášův kult se z Německa postupně rozšířil po celé oblasti působení křesťanské církve a později i na slovanské země, do Evropy i Ameriky. V českých zemích pocházejí nejstarší záznamy o mikulášské nadílce ze 14. století.
K Nizozemcům připlouvá z moře Sinter Claas
V předvečer svátku svatého Mikuláše, který se připomíná 6. prosince, dodnes v některých zemích chodí po domech skupinky lidí převlečených za Mikuláše, čerta a anděla, aby děti trochu postrašili a pak je obdarovali malými pamlsky.
V Nizozemsku, kde je mikulášská tradice nejsilnější, Mikuláš pod jménem Sinter Klaas připlouvá z moře a dětem rozhazuje cukroví a ovoce. Odtud se také asi ve 13. století tato tradice rozšířila přes Německo do českých zemí.
Svatý Mikuláš se stal předobrazem i amerického Santa Clause nebo německého Weihnachtsmanna. V různých zemích má dodnes Mikuláš různé podoby také vizuálně, odpovídají různým zvykům podle místních tradic - může se tak lišit barva jeho pokrývky hlavy, pláště i složení jeho doprovodu.
- Ruska, Lotrinska, ministrantů, dětí, panen, poutníků a cestujících, advokátů, soudců, notářů, obchodníků, lékárníků, hostinských, obchodníků s vínem, výrobců a obchodníků s parfémy, lodníků, rybářů, námořníků, vorařů, mlynářů, pekařů, obchodníků se zrním a semeny, řezníků, sládků, lihovarníků, sedláků, tkalců, obchodníků s krajkami a suknem, kameníků, dělníků v kamenolomech, knihařů, knoflíkářů, svíčkařů, hasičů, zajatců, za šťastnou svatbu, proti nebezpečí vody a na moři, ke znovuzískání ukradených předmětů a proti zlodějům.