NASA má další důkaz, že na Jupiterově měsíci Europa je možná voda

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) má patrně další důkaz o tom, že na Jupiterově měsíci Europa je voda. Záběry pořízené díky Hubbleovu teleskopu odhalily možné vodní gejzíry. Podle NASA teleskop zjistil příslušný jev na jižním pólu Europy, kde podle přesvědčení vědců existuje pod ledovou vrstvou celý oceán. V roce 2012 Hubbleův teleskop ve stejné oblasti zjistil přítomnost páry.

Podle výzkumníků se tak zvyšuje pravděpodobnost, že případná mise na Europu by umožnila nasbírat vzorky vody z prasklin v ledu, místo aby bylo nutné se celou krustou pracně provrtávat, jak se doposud myslelo. „Oceán Europy je považován za jedno z nejslibnějších míst ve sluneční soustavě, které by mohly obsahovat život,“ řekl Geoff Yoder z NASA.

„Tyto gejzíry mohou, v případě že skutečně existují, nabídnout jiný způsob podpovrchového průzkumu Europy,“ dodal Yoder.

Europa, měsíc s velkým potenciálem

Europa je v pořadí šestým měsícem planety Jupiter a je jedním z nejpravděpodobnějších kandidátů na místo, kde by se v naší sluneční soustavě mohl nacházet život.

Okolo Europy se vyskytuje slabá atmosféra tvořená převážně z kyslíku, pod ní se nachází ledová krusta tvořící pevný a hladký povrch. Led je místy porušen a protkán systémy prasklin a trhlin. Malé množství kráterů, hladký povrch a praskliny vedly vědce k hypotéze, že se pod ledovým povrchem nachází oceán kapalné vody, který by teoreticky mohl poskytovat útočiště jednoduchému mimozemskému životu.

Předpokládaná vnitřní stavba Europy: Uprostřed je malé železné jádro, okolo horninový plášť, dále oceán kapalné vody a na povrcchu několik kilometrů silná ledová krusta.
Zdroj: NASA

Všechny tyto poznatky, které NASA zveřejnila, budou velmi důležité pro další velkou misi k Europě. Ta by měla odstartovat roku 2020 a provedou ji společně NASA a ESA. Mise Europa Jupiter System Mission by měla pomocí dvou sond zaměřit svou pozornost především na to, zda má Jupiterovo okolí podmínky pro život.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 17 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 18 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 20 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 21 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...