„Dostali jsme se do stádia, kdy požadujeme po ministerstvu (dopravy), aby si podalo žádost na změnu aktulizace zásad územního rozvoje,“ uvedl Schiller. Dotčené obce s trasami nesouhlasí, nepřejí si, aby rychlodráha přes jejich území procházela. Hejtman dodal, že se bude pracovat na studiích variant.
Nová varianta předpokládá, že trasa se vyhne několika obcím. Podle hejtmana se někteří starostové chtějí vrátit k původní variantě, která dotčené obce na Litoměřicku mine a nepovede ani krajským městem.
„Na základě schválené studie proveditelnosti na centrální komisi ministerstva dopravy bychom teď jako oprávněný investor, nebo samotné ministerstvo dopravy, přistoupili k žádosti o aktualizaci zásad územního rozvoje, kde by zřejmě došlo k posouzení třech variant,“ uvedl Švehlík. Všechny tři varianty podle jeho slov plní cíle projektu, tedy napojení Ústí nad Labem a převedení nákladní dopravy.
Původně měly vlaky Ústí nad Labem jen míjet
V zásadách územního rozvoje Ústeckého kraje byl původně vymezen koridor pro rychlodráhu na levém břehu Labe bez napojení krajského města. V minulosti se totiž počítalo s využitím trati pouze pro tranzit. V roce 2017 vláda schválila program rozvoje rychlých železničních spojení, v němž se pracuje se zastávkou v Ústí nad Labem a zlepšením dopravní obslužnosti celého kraje.
Rychlostní trať má umožnit jízdu vlaků rychlostí až 350 kilometrů za hodinu. Jízdní doba z Prahy do Ústí nad Labem by se měla zkrátit zhruba o polovinu na 30 minut. Cesta do Drážďan by měla trvat hodinu.
