Kyjev - Hranice mezi Ruskem a východní Ukrajinou přejela ve čtvrtek kolona s více než třiceti tanky, 16 houfnicovými systémy a desítkami nákladních vozů s municí a bojovníky, hlásí ukrajinská armáda. Ukrajinský velvyslanec při EU Konstantin Elisejev už informoval Unii o přítomnosti ruských vojáků na Ukrajině. Poradce Kremlu mezitím oznámil, že Rusko „respektuje“ vůli občanů Donbasu, kteří si v neděli zvolili vlastní vedení. Moskva prý stále podporuje mírovou dohodu z Minsku.
„Přesun vojenského vybavení a ruských žoldáků na frontovou linii pokračuje,“ prohlásil mluvčí ukrajinské armády Andrej Lysenko. Dodal, že navzdory klidu zbraní boje na východě země pokračují a za posledních 24 hodin padlo pět ukrajinských vojáků a dalších 16 utrpělo zranění.
Později armádní velení oznámilo, že ukrajinské dělostřelectvo v noci na dnešek podniklo prudký útok na síly separatistů soustředěné u doněckého letiště. Armáda údajně zabila až 200 povstaleckých bojovníků a zničila čtyři tanky, dva obrněné transportéry a dvě houfnice.
Podle bývalého náčelníka Generálního štábu Armády ČR Jiřího Šedivého je zpráva o ruských tancích na ukrajinském území relativně snadno ověřitelná pomocí satelitních prostředků, které má řada států v čele s USA. „Tam lze zcela evidentně najít tento konvoj. Nevěřím tomu, že bychom neměli kontrolu právě nad tímto územím,“ prohlásil Šedivý. Pro ukrajinskou armádu je podle něj největším problémem ochrana hranic. „Je to velmi silný signál, že povstalci jsou dále posilováni a příměří se stalo pouhým obdobím pro posilování pozic – na jedné i na druhé straně,“ dodal. Rusové by podle Šedivého měli celou záležitost vysvětlit na půdě OSN.
Jiří Šedivý, generál v záloze:
„Situace je poměrně složitá, protože nelze předpokládat, že by tam Rusové posílali jen vlastní techniku, ale ta technika je vybavena také potřebnou logistickou podporou, což znamená, že jsou tam i pohonné hmoty či munice. Je to velmi významné, bude potřeba, aby mezinárodní společenství – v tomto případě OBSE – ověřilo stav přímo na místě. Musí se přijmout další opatření, aby se takové věci neděly. Měli bychom řešit třeba posílení ukrajinské armády - třeba lepší výcvik či dodávku některých zbraňových systémů.“
Dohoda z Minsku boje nezastavila
Nad přesouváním ruské bojové techniky na Donbas a soustřeďováním ruské vojenské síly u hranic dnes vyjádřila znepokojení Severoatlantická aliance. „Bereme na vědomí zprávy o přechodu ruských tanků a vojáků přes hranice s Ukrajinou a analyzujeme je. Můžeme potvrdit nedávný nárůst počtu vojsk a výzbroje podél východních ukrajinských hranic,“ řekl mluvčí Aliance. „Pokud se pohyb ruských vojsk potvrdí, půjde o další důkaz ruské agrese a přímého vměšování s cílem destabilizovat situaci na Ukrajině,“ konstatoval.
Už ve čtvrtek Kanada vyzvala Rusko, aby se vyvarovalo provokací a dodržovalo dohodu z Minsku, která má pomoci stabilizovat situaci na východní Ukrajině. Kanada v této souvislosti uvedla, že je znepokojena zprávami o pohybu ruských vojsk v blízkosti ukrajinských hranic. Proti kanadskému prohlášení se dnes ohradilo ruské ministerstvo obrany s tím, že Ottawa reagovala na nepodložené zprávy.
Klíčové body mírového plánu z Minsku
- Zajištění okamžitého bilaterálního příměří
- Decentralizace moci, která umožní vytvoření dočasné místní samosprávy v Doněcké a Luhanské oblasti na východě Ukrajiny v rámci zákona o „zvláštním statusu“
- Okamžité propuštění všech vězňů a nezákonně zadržovaných osob
- Konání místních voleb v Doněcku a Luhansku
- Stažení všech ilegálních ozbrojených skupin, vojenské techniky, bojovníků a žoldáků z území Ukrajiny
- Přijetí zákona proti stíhání a trestání osob v souvislosti s určitými událostmi v Doněcku a Luhansku
Vůdci východoukrajinských povstalců už včera ohlásili zahájení frontálního útoku ukrajinské armády. Podle šéfa doněckých vzbouřenců Andreje Purgina vojáci útočí na třech čtvrtinách frontové linie a separatisté se urputně brání. Kyjev ale tuto informaci popřel s tím, že ozbrojené síly příměří dodržují. Podle ukrajinských novinářů naopak zahájili bojové akce povstalci.
Napětí na Ukrajině roste po nedělních vobách v samozvaných lidových republikách na východě země. Výsledky hlasování neuznal Kyjev ani Západ, Rusko je ale respektuje. V čele Doněcké republiky stanul vůdce separatistů Alexander Zacharčenko, v čele Luhanské republiky pak bývalý sovětský důstojník Igor Plotnickij.
Ukrajinský prezident Petro Porošenko obvinil povstalce z nedodržování mírové dohody a chce východním regionům zrušit právo na částečnou autonomii.
Křehké příměří na Ukrajině platí od 5. září. Od té doby, co proruští separatisté převzali kontrolu nad Luhanskou a Doněckou oblastí, zemřely v důsledku bojů celkem 4 tisíce osob. Před pokračujícím ostřelováním varovala i OBSE.
